Brněnská parkovací místa jsou třikrát levnější než v Praze. Přibudou další

Zatímco stavba parkovacího domu River Park v Brně se 110 místy stála padesát milionů korun a jedno parkovací místo tak vyšlo na necelých 455 tisíc, stavba podobného domu na Opatově v Praze se zhruba 500 parkovacími místy by měla vyjít na 660 milionů korun a jedno místo na 1 320 000 korun.

Vysvětlení? Brněnský parkovací dům postavili z prefabrikovaných betonových částí. „Pro města to představuje rychlé a ekonomické řešení nedostatku parkovacích míst. Výhodou je, že je lze stavět velmi rychle a celoročně,” uvedl Jiří Stix, obchodní ředitel společnosti Prefa Brno, která se na prefabrikované parkovací domy specializuje.

Podle agentury je to navíc Brno, které chce problém nedostatku parkovacích míst řešit stavbou parkovacích domů ve městě. Pražský magistrát se totiž snaží ty, kteří dojíždějí za prací, motivovat především k tomu, aby svá auta nechali na okraji metropole a dál pokračovali veřejnou dopravou. Na základě pirátského opozičního zastupitele Marka Lahody jsou však parkovací domy pouze kompromisem mezi parkováním v centru města a na okraji. Pokud se však takový dům postaví, o stejný počet parkovacích míst by se měl snížit jejich počet v ulicích.

Vánoční šalina, trhy i zářící strom. Pokochejte se krásou adventního Brna

Cílem totiž podle něj není, aby počet parkovacích míst narůstal. „Obecně je trend vnitřní prostor měst od aut vyklízet, protože v ulicích zabírají velké množství prostoru, který je velmi hodnotný a velmi omezený. Auta jsou tam přitom devadesát procent času pouze odstavená, což je hrozné plýtvání prostorem a penězi. Parkovací domy jsou takový kompromis, kdy aut se nikdy nezbavíme úplně. Vždycky budou nějakým způsobem potřeba, ať už se jedná o rychlou přepravu, zásobování a podobně. Netvrdím tedy, abychom parkovací domy nestavěli, ale myslím, že pokud se parkovací dům někde postaví, je potřeba do něj přesunout místa z okolních ulic,” nastínil Lahoda.

Magistrát má momentálně rozpracovaných několik parkovacích domů. „Z připravovaných staveb město nejdále pokročilo s parkovacím domem na ulici Šumavská, parkovacím domem Skořepka, kde probíhá uzemní a stavební povolovací proces, a parkovacím domem Purkyňova, kde soud nyní řeší spor o vlastnictví jednoho z dotčených pozemků,“ vyjmenovala Zdeňka Obalilová z tiskového odboru Magistrátu města Brna. Podle jejích slov město pracuje na vyhledávání dalších lokalit. „Jedná se o ulice Jemelkova, Bítešská, Žlutý kopec a Sportovní,“ dodala.

Také vedení Brna chce problém s parkovacími místy řešit investováním do parkovišť typu P+R, na kterých řidič auto zaparkuje a dál pokračuje vlakem nebo městskou hromadnou dopravou. Podle dat od mobilních operátorů denně dojíždí do města sto tisíc lidí, více než polovina potom autem.

„Parkování a mobilita je jednou z našich největších priorit. Je třeba zajistit kapacitní záchytné parkovací plochy pro přijíždějící do Brna a P+R budovat rovněž v oblasti vlakových zastávek na trase železniční dopravy ve směru na Brno. Máme rozpracováno několik projektů parkovacích domů a P+R v různých částech města, které by měly snížit absenci parkovacích ploch,” uvedl brněnský radní pro dopravu Petr Kratochvíl. Podle údajů brněnské radnice totiž v některých městských částech chybí až 40 procent parkovacích míst, ve špičce je to pak ještě více. V Brně fungují tři hlavní parkovací zóny A, B, C a od srpna nově i zóna E, která slouží pro elektromobily u nabíjecích stanic.

Podle Lahody by měl potom u P+R parkovišť platit stejný princip jako u parkovacích domů a město by po jejich postavení mělo stejný počet parkovacích míst odebrat v centru města. Motivovat řidiče zanechávat svá vozidla na kraji města by mělo také dražší parkovné ve městě. Měl by to být navíc kraj, kdo by měl parkoviště systematicky budovat u zastávek páteřních železničních linek, aby lidé do města nemuseli vůbec zajíždět.

Mnozí Brňané i dojíždějící si však na řešení parkování v Brně stěžují. Adamovi Veselému vadí, že jako nájemník nemůže v parkovacích zónách získat rezidentní oprávnění. Petru Cihlářovi zase, že zavedením takzvaných modrých zón, jak se parkovacím zónám kvůli modrému značení přezdívá, ubylo počet parkovacích míst.

Podle Josefa Řídkého na to šlo město navíc od začátku špatně a nejprve mělo budovat P+R parkoviště a teprve potom modré zóny. „Prvním základním problémem je, že město šlo cestou nejprve zpoplatnit a pak se možná někdy zabývat podstatou problému. Obzvláště v okrajových částech Brna je velký problém s parkováním kvůli velkému množství studentů, kteří přijedou do Brna a vůz zde nechají odstavený. Pokud pro ně město nenajde adekvátní náhradu, jen zavedením modrých zón převede problém k sousedům. Město se mělo vydat opačnou cestou. Nejprve vystavět infrastrukturu ve formě P+R parkovišť a odstavných ploch, kde by, alespoň na některých, mohli zdarma stát ti, kteří nemohou, nebo technicky nezvládnou zaplatit poplatek za parkování, či by potřebovali odstavit vozidlo, aby mohli pokračovat MHD na noční směnu, a až poté zavádět modré zóny, které mají šanci pomoci rezidentům daných ulic k jejich bezproblémovému zaparkování," je přesvědčený muž.