Hlavní obsah

Architekt ustoupil od betonu na Závisti

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Nový návrh úprav nejvýznamnější archeologické lokality z 5. století před n. l., akropole na Závisti na jižním okraji Prahy už nepředpokládá zvýraznění nálezů barveným betonem. Architekt Josef Pleskot ho vzal zpět, nyní počítá se zvýrazněním základů dávných staveb vyskládáním tmavých kamenů.

Foto: vizualizace AP Atelier, Právo

Nový návrh předpokládá úpravy akropole na Závisti skládaným kamením.

Článek

Pleskot v úterý večer na veřejném projednání v Dolních Břežanech pod Závistí řekl, že jde už o jeho pátý nápad v projektu, který nazval Zpřítomnění, z něhož zatím vznikla jen rozhledna od architekta Martina Rajniše.

Kameny vyskládané do pravidelných geometrických tvarů nad vykopávkami Pleskot označil za konsenzus, k němuž došel na jednání s autory petice proti betonu z České pohanské společnosti v červnu. (Podle loňského sčítání lidu se k pohanství hlásí na 2200 lidí, na 200 se jich označilo za druidisty.)

Místní se ptali, jaký přesun hmot nový nápad předpokládá. Pleskot odpověděl, že až dva tisíce kubíků kameniva z lomu, patrně na Zbraslavi. Z velkých kamenů, které nelze odnést, mají vzniknout plochy, plata vyvýšená nad okolní terén. „Jsme ve shodě s archeology, že spíš musíme materiál přidávat než ubírat,“ řekl Pleskot.

Architektonický skvost z betonu od Josefa Pleskota nejen z ptačí perspektivy

Bydlení

Upravit se má čtverec o rozměrech 58 na 58 metrů, kameny by vyplnily plochu 700 metrů čtverečních. Místní ale také postrádají parkoviště, řešení dopravy a ochranu přírody, připomněli rovněž, že Pleskot obhajoval své původní, dnes zavržené řešení s betonem jako ochranu vykopávek před vodou.

Přírodního charakteru projektu se dožadoval také architekt Tomáš Vích, který litoval, že na úpravu Závisti nebyla vypsána architektonická soutěž. Podle Vícha je třeba pracovat s pozicí Slunce při slunovratech, k němuž byly někdejší chrámy nejspíš orientovány. Stavu v 5. století před n. l. také podle Vícha neodpovídají přísné geometrické Pleskotovy tvary. Pleskot uvedl, že do 5. století patří zakladatel geometrie Eukleides, Vích ale nezaznamenal, že by Eukleides byl někdy v Praze.

Archeolog Daniel Bursák o akropoli na Závisti jednoznačně mluví jako o sakrálním místě, nikoli o vladařském komplexu. Nakreslil dokonce možnou antickou podobu chrámu, o jeho skutečné podobě se však nic přesně neví. Závist je podle Bursáka také ošidné spojovat s Kelty, označil to za nevědecké, protože Keltové v 5. století př. n. l. jsou podle něho doloženi nejblíže u Dunaje.

Realizaci nového Pleskotova Zpřítomnění by měl financovat Středočeský kraj. Radní Václav Švenda (TOP 09) řekl, že kraj projekt přijme, až se na něm shodne odborná i laická veřejnost. „Bude to vyžadovat cestu nového stavebního řízení,“ upozornil Švenda.

Závist je památkově chráněná jako nejrozsáhlejší pravěký opevněný celek na území Čech, který pravděpodobně po dlouhé období tvořil centrum osídlení české kotliny.

Beton a štěrk na místě keltského oppida? Projekt na okraji Prahy budí nevoli

Domácí

Reklama

Výběr článků

Načítám