↗

Vzhledem k nízkému rozpočtu a vlastní zátěži exekucemi chce kandidátka vést komorní kampaň, zejména na sociálních sítích. Foto Facebook Denisa Rohanová

Od minulého pátku známe téměř konečnou podobu soupisky uchazečů o post hlavy státu. Nijak nepřekvapilo, že s více než osmdesáti tisíci občanskými podpisy, respektive podpisy více než čtvrtiny sněmovny, prošli favorité volby Petr Pavel, Danuše Nerudová a expremiér Andrej Babiš. Uchazečů bude celkem devět, hnutí SPD do voleb vysílá svého poslance a bývalého diplomata Jaroslava Baštu, senátorské podpisy nakonec sehnal i odborářský předák Josef Středula či senátoři známí už z minulé volby Pavel Fischer a Marek Hilšer.

Některé výraznější kandidáty ministerstvo vnitra po odečtení neplatných občanských podpisů odmítlo — byť někteří se chtějí ještě soudit. Jedná se o podnikatele Karla Diviše, Tomáše Březinu nebo Karla Janečka.

Nepříliš překvapivě vnitra odmítlo i mnohé kandidáty „hvězdné pěchoty“, excentrické osobnosti bez šance na úspěch často spojené s antisystémovou a okrajovou scénou. Pro nedostatek občanských podpisů vnitro odmítlo dezinformátora Pavla Zítka, jiní, mimo jiné komunista Josef Skála či europoslanec původně zvolený za SPD Hynek Blaško, od záměru kandidovat upustili sami, když raději ani neodevzdali podpisové archy.

Z řad „outsiderů“ se do finální devítky po sítu ministerstva vnitra dostala pouze předsedkyně a zakladatelka Asociace povinných Denisa Rohanová. Dopomohla jí k tomu podpora poslanců ČSSD, KSČM, ANO a SPD ještě z minulé sněmovny. Podpisový arch odevzdala loni v říjnu ještě v době, kdy formálně drželi mandáty, o něž přišli po volbách, které obě dvě levicové strany vyprovodily ze sněmovny.

Ve veřejném prostoru se Rohanová dříve objevovala v souvislosti s tématy exekucí, a situace dlužníků, jejichž práva asociace zastupuje. Podporuje legislativní a politické změny v této oblasti — už dříve prosazovala například seznam nezabavitelných věcí do exekučního řádu.

Způsob, jak lidem účelně pomoci

Rozhodnutí kandidovat na Pražský hrad se zrodilo právě na zasedání České asociace povinných, kde Rohanovou kolegové zprvu v žertu vyzvali ke kandidatuře na prezidentku. „Když jsem nad tím později přemýšlela, uvědomila jsem si, že toto je způsob, jak lidem pomoci velmi efektivně a účelně,“ řekla Deníku Referendum sama Denisa Rohanová. Prezident podle ní má především možnost zvedat důležitá témata, a má prostor dělat to hlasitěji než pouze řadový zákonodárce.

Sama prezidentská kandidátka má zároveň s exekucí zkušenost — celkově dvanáctimilionový dluh stále splácí. A začátkem října jí exekutor dokonce obstavil transparentní volební účet.

Vedle prosazování novel exekučního řádu se Rohanová v minulosti pokoušela politicky prosadit jako nestranička v barvách prvního hnutí Tomia Okamury Úsvit či v bizarní straně Referendum o Evropské unii — ta se několikrát přejmenovala a dnes vystupuje jako hnutí Motoristé sobě. Spolupráce s krajní pravicí a podpora od poslanců KSČM, SPD či ANO, dává tušit, že má Rohanová blíže spíše k populistické a antisystémové opozici než k dnešní vládní pětikoalici.

„Vzhledem k mému zaměření na sociální podporu a pomoc lidem je to asi logické,“ říká pro DR Rohanová. „Za vlády Andreje Babiše se nám povedly drobné, ale důležité věci prosadit. V tomto volebním období, kdy má ve sněmovně většinu pětikoalice, tam nic takového nevidím.“

Proti očkování, Evropské unii, pomoci Ukrajině i Zelené dohodě

„Současná sněmovní většina návrhy týkající se exekucí vůbec neřeší. V minulém volebním období, kdy většinu držela Babišova vláda ANO, ČSSD opřená o KSČM, jsme alespoň došli k Milostivému létu,“ rozvádí kandidátka. Co říká na to, že v Milostivém létu se ale výrazně angažovali i tehdejší opoziční politici jako lidovci v čele s Markem Výborným? „To ano, ale věci, jako je zastavování bagatelních pohledávek, chráněné účty, prosadili poslanci Kateřina Valachová z ČSSD a Patrik Nacher z ANO,“ odpovídá Rohanová.

Byť kandidátka kvůli údajné laxnosti ohledně řešení problematiky exekucí kritizuje současnou vládní koalici, její vztah například právě k hnutí ANO zůstává neznámou. Rohanová kategoricky odmítá odpověď na otázku, koho v případě neúspěchu podpoří ve druhém kole volby a zda by byla ochotná podpořit předsedu hnutí ANO Andreje Babiše.

I k tématům, která hýbou společností, se Rohanová vyjadřuje jen obecně a s neochotou své myšlenky rozvádět. Při otázce na to, co podle ní Česká republika udělala při řešení covidové situace špatně, když měla tak nadprůměrné počty zemřelých, Rohanová tvrdí, že největší chybou bylo zvýhodňování očkovaných lidí před neočkovanými. „Ty věty o tom, že očkování bude povinné, národ strašným způsobem rozdělily.“

Podpořila by referendum o vystoupení z Evropské unie, byť — i válce na Ukrajině a složitému geopolitickému kontextu navzdory — sama neví, jak by v něm hlasovala. „To je na to, abych znala všechny plusy a mínusy, nejsem vám to v tuto chvíli schopná říct. Nevím, co by to pro nás znamenalo v současné ekonomické situaci.“ A podle čeho by se tedy rozhodovala? „Asi na základě toho, co by mi dodali odborníci.“

Už dříve pro Seznam zprávy Rohanová uvedla, že je proti posílání zbraní na Ukrajinu. Vymezuje se také vůči Zelené dohodě pro Evropu, která je podle ní pro Českou republiku nevýhodná.

Kampaň bez billboardů

I vzhledem k tomu, že na transparentním účtu má dosud pouze několik tisíc korun plánuje podle svých slov spíše komorní kampaň, „bez velkých billboardů“, založenou na práci se sociálními sítěmi a osobním setkávání. Větší sponzory nemá, sází na drobnější dárce.

To, že se v průzkumech veřejného mínění většinou ani neobjevuje, natož, aby jí vyjevily reálnou šanci v boji o Hrad, Rohanovou nijak neodrazuje. Věří, že má šance a že po její registraci a poté, co se nyní začala objevovat v médiích, její preference porostou.

Podle politologa Michaela Drašara z pražské Univerzity Karlovy se Rohanová může stylizovat do role obhájkyně sociálně slabých, díky čemuž se bude „přetahovat“ především o voliče s Babišem, Baštou nebo Středulou. „Šance na to, že by s preferencemi výrazněji zamíchala a oslabila podobně orientované kandidáty, nebo se dokonce dostala do druhého kola ale vidím jako velmi malé, už jen z toho důvodu, že je širší veřejnosti téměř neznámá,“ popisuje Drašar.

Byť sama Rohanová odmítá, že by cílila pouze na dlužníky a tvrdí, že se snaží oslovovat úplně všechny voličské skupiny, právě sociálně slabší, a lidé, kteří mají s exekucí zkušenost, mohou být její jedinou šancí na lepší výsledek, než jaký aktuálně vyjevují — nebo spíše vůbec nevyjevují — průzkumy. Jako homogenní skupina jsou ovšem lidé postižení exekucemi co se týče politických preferencí jen složitě uchopitelná.

Jako Drahoš, Fischer nebo Hilšer? Spíše ne

„Výzkumy zaměřené specificky na skupinu lidí v exekuci nemáme k dispozici. Běžné výzkumy a sekundární analýzy však naznačují, že lidé v obtížné ekonomické situaci, především lidé v exekuci, se voleb obecně účastní velmi podprůměrně,“ popisuje analytik sociologického ústavu Stem Martin Kratochvíl.

„Apatie a rezignace na účast na systému u nich převládá nad aktivitou a ochotou se angažovat alespoň u voleb. Jde tak o velmi obtížnou skupinu z hlediska probuzení volební motivace,“ dodává. „Jakkoliv by k tomu mohla mít Denisa Rohanová nejlepší předpoklady, musela by tuto skupinu silně motivovat a dodat jí impulz či naději na změnu,“ uzavírá Kratochvíl.

I když na výhru to zjevně stačit nebude, nemusí to být podle analytika její možné politické kariéře neslavný konec. Naopak je možné, že se získaný mediální kapitál pokusí zužitkovat v senátních volbách, které nás čekají za dva roky.

Ostatně, účast a podporu v prezidentské volbě před pěti lety dokázali v senátorský mandát proměnit hned tři kandidáti: Jiří Drahoš, Pavel Fischer a Marek Hilšer. Ve všech případech se ale jednalo o kandidáty „demokratického tábora“. Nikomu z kandidátů, kteří se pohybovali na opačném pólu české politické krajiny se zatím takto zahájit další politickou dráhu nepodařilo, což ale může být dáno i tím, že nejvýraznější reprezentant podobných sklonů české společnosti dvakrát po sobě prezidentskou volbu vyhrál.

„Lze spekulovat, že by ji k zajímavějšímu zisku mohl vynést například mimořádně přesvědčivý výkon v rozhovoru či v debatě, pravděpodobně se tak ale nestane,“ říká Kratochvíl. Limituje ji mnoho okolností — veřejně jde o velmi málo známou osobnost, dosud se neumisťuje v průzkumech a na přitáhnutí pozornosti už jí zbývá málo času. „Samozřejmě je velkou překážkou i prozatím malý rozpočet kampaně,“ dodává.