Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvNa videu zveřejněném ruskými médii je Putin za volantem osobního automobilu značky Mercedes, kde ho z místa spolujezdce o stavu mostu informuje ruský vicepremiér Marat Chusnullin. Ze záběrů není přímo jasné, kudy auto jede. Na fotografiích zveřejněných v pondělí státní agenturou Sputnik však Putin zjevně stojí u Kerčského mostu.
Podle agentury byly snímky pořízeny nedaleko města Kerč, tedy na okupovaném ukrajinském poloostrově Krym. Podle agentury TASS diktátor při návštěvě hovořil i s opraváři a vládním činitelem zodpovědným za opravu. Agentura AFP v této souvislosti uvedla, že Putin na Krym zavítal poprvé od začátku únorové ruské invaze na Ukrajinu.
AP vyložila zprávy o Putinově projížďce po Kerčském mostě tak, že se šéf Kremlu tímto způsobem pokusil povzbudit ruskou morálku. Putin most slavnostně otevřel v roce 2018. I tehdy se po mostě projel, usedl však za volant nákladního vozu.
Kerčský most je hlavním kanálem pro zásobování anektovaného Krymu, jenž slouží jako jedna z klíčových základen pro ruské invazní operace na Ukrajině. Vzhledem k hrozbám nových ukrajinských útoků na most Putin zdůraznil potřebu vybudovat dálnici podél Azovského moře, která by spojila Krym s jihem Ruska.
Most byl naposledy poškozen silnou explozí 8. října. Po výbuchu začalo na železniční části mostu hořet několik cisteren a propadla se část silnice. Podle ruského protiteroristického výboru na mostě vybuchla bomba nastražená v nákladním autě. Při incidentu zahynuli tři lidé, patrně cestující v autě jedoucím vedle nákladního vozu.
Silniční provoz na mostě klíčovém pro zásobování ruské jižní fronty se po několikahodinovém přerušení částečně podařilo obnovit a později ve stejný den bylo ohlášeno i obnovení železničního provozu.
Moskva následně uvedla, že za útokem stojí ukrajinské tajné služby, Kyjev se k zodpovědnosti oficiálně nepřihlásil. Rusko, které letos v únoru na Ukrajinu zaútočilo, nicméně reagovalo rozsáhlými údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. První vlnu vzdušných útoků Moskva spustila 10. října, naposledy vyslala nad ukrajinské území střely a rakety v pondělí.
Putin podepsal zákaz propagace LGBT+
Putin v pondělí také podle očekávání podepsal novelu zákona, která zpřísňuje zákaz propagace LGBT+ témat a pedofilie. Novelu předtím schválily obě komory sněmovny.
Zákon nově zakazuje propagovat podle Moskvy „netradiční sexuální vztahy“, téma genderového nesouladu a změny pohlaví a pedofilii a šířit o nich informace v médiích, na internetu, v reklamě, v knihách či ve filmu. Za porušení normy hrozí vysoká pokuta.
Putinův režim se staví do pozice ochránce „tradiční morálky“ a rodinných hodnot před tím, co prokremelští propagandisté i vládní politici popisují jako dekadenci a rozvrat přicházející ze Západu. Do ruské ústavy bylo při předloňské novelizaci na Putinův návrh přidáno ustanovení ukládající povinnost chránit „instituci manželství jako svazku muže a ženy“.
Homosexualita byla v Rusku trestná do roku 1993, do roku 1999 byla klasifikována jako duševní nemoc. Od roku 2013 země zakázala „propagandu netradičních způsobů života mezi nezletilými“ a podle tohoto zákona lze pokutovat každý čin, který úřady uznají za propagaci homosexuality.
Moskva zákaz využívala k zadržování aktivistů za práva sexuálních menšin či k rušení takzvaných pochodů hrdosti. Kromě tohoto zákazu se sexuální menšiny potýkají v Rusku i s dalšími těžkostmi a v některých částech země, například na převážně muslimském Kavkazu, také s otevřeným pronásledováním a násilím.
