PŘÍMO Z HOCHFILZENU | Dojel si pro zatím nejlepší umístění v této sezoně. Dvanáctá příčka ve stíhacím závodu je pro Michala Krčmáře dokonce v rámci Světového poháru nejlepším individuálním výsledkem v rakouském Hochfilzenu. Spokojený ale nebyl, hlavně kvůli nepodařené první střelecké položce vestoje. „Za dva je prostě moc, pokud chcete být vepředu,“ spílal si v neděli nejlepší český muž. Na bodované příčce dojel také Tomáš Mikyska, který byl 29. „Mikys dostane kartáč. Protože kazí štafety a svý závody jezdí dobře,“ smál se Krčmář.
Řekněte tedy, jak jste byl spokojený se svým výkonem?
„Nooo, samozřejmě mě ta dvojka mrzí, to je v takové konkurenci moc, když chcete být vepředu. Celkově to na střelnici tady v Hochfilzenu bylo ode mě obrovsky upracované. Vůbec tam není taková ta střelecká uvolněnost, nesedělo mi to. Takže se střelbou musím ještě něco udělat. Je to takové tupé.“
Co znamená tupé?
„S tím výrazem přišel Matt (Emmons). Ptal se mě, jestli se ve střelbě cítím tupej nebo ostrej. Tak mu říkám, že tupej. A teď se to potvrdilo. Ale ona i ta forma na střelnici funguje tak, že se přelévá. Zrovna teď ji dobrou nemám. Musím vydat enormní úsilí a snahu, aby rány padaly. A někdy jindy tam prostě lehnete a padá vám to, ani nevíte jak. Asi tak bych to popsal.“
Dva omyly při první stojce, tušíte, co tam nebylo dobře?
„Netuším. To je nejhorší, že po takové položce si jen nadáváte, aniž byste dokázali vyhodnotit, co děláte špatně. Ty rány vyskakují ven a nepadají.“
Teď ale pozitivnější věci: devátý běžecký čas, jen 12 sekund za nejrychlejším Johannesem Böem.
„Johannes jel na výlet, si myslím. Ale ty ztráty na ostatní - to je až takhle vyrovnané? (dívá se na tabulku s běžeckými časy) V sekundách? Tak to je super. Jsme dobře připravení, jen to musíme sladit, střelbu i běh.“
Čeká vás ještě poslední předvánoční SP v Le Grand-Bornard. S čím na něj odjedete?
„Já se tam moc těším na atmosféru, na fanoušky, protože tam je naprosto fantastická a ti lid jsou až fanatičtí, chodí i na tréninky. Je to malé horské městečko, vánoční výzdoba, tak se těším.“
Sypal jste si popel na hlavu, ale stále platí, že Michal Krčmář se ve stíhačce zlepšuje, to je v pořádku, ne?
„Já si úplně nechci sypat popel na hlavu, spíš to chci hodnotit objektivně. Prostě necítím se na střelbě uvolněně, nemám formu. To je objektivní hodnocení. Není to úplně sypání si popela na hlavu. Tak to prostě je.“
Devátý běh je velmi dobrá zpráva, takhle dobře už jste docela dlouho neběžel?
„Ano, proto mě pak mrzí, že to se střelbou úplně nekoresponduje. Ale nemyslím si, že by měl být problém v tom, že by běžecká forma měla odejít. Trénujeme dost na to, abychom vydrželi. Takže uvidíme, každý týden mi může pomoct, příští týden to může být úplně jinak.“
Prostě to poskládat...
„Přesně tak, poskládat. Pak mám vánoční pauzu, jedu s rodinou na Pokljuku, budu tam sám, můžu se soustředit na svou práci, takže čas určitě je. Mě to baví, jsme tam, jsme připravení dobře, můžeme závodit s nejlepšími, a to mě těší.“
Jak si vysvětlujete, že v Kontiolahti to ještě běžecky nebylo tak dobré, ale tady už trochu lepší?
„Pořád si nemyslím, že by to v Kontiu nebylo ono. Byla tam super štafeta, vytrvalostní závod jsem nebyl úplně rozjetý, stíhačka byla velice slušná. Ale ve sprintu jsme fakt sáhli po špatných lyžích, ty zůstaly bohužel v kamionu. A to ovlivnilo i stíhačku. Mohl jsem tam jet klidně z podobného místa jako tady a bylo by to taky úplně jiný. Takže samozřejmě tady je to ještě o něco lepší. Může to být tím, že jsme se dostali do závodního procesu, každým závodem se tělo posouvá. Já to na sobě taky cítím, že si víc a víc zvykám na závodní zápřah.“
U střelby taky bude stačit jen víc a víc střílet, nebo to chce ještě i víc Mattova optimismu?
„Asi obojí. Spíš to chce tak nějak nastavit sebe, svoji hlavu. I se vyzávodit. Je to taková všehochuť. Není tam jednotný problém, je to spíš celistvé.“
V nedělní stíhačce byl Tomáš Mikyska poprvé do třicítky. I to je pro tým vzpruha?
„Nene, Mikys dostane kartáč. Protože kazí štafety a svý závody jezdí dobře. Takže už ho vypucujeme. On to i sám říkal, že jestli bude v neděli střílet dobře, máme mu dát do držky. Takže už támhle na něj koukám a už se chystám, že dostane jednoho velkýho lepáka. (směje se) Ale ne, je to bomba.“
Zavzpomínejte, jaké to bylo v tak mladém věku být v třicítce.
„Tohle je samozřejmě nadsázka. Je to super, že tam je. Jezdíme tři na bodech, atmosféra v týmu je s klukama úplně jiná. Užíváme si to, je to o dost lepší, než to bylo, takže jsem za to rád. A úplně na rovinu říkám, že když mě někdo z nich porazí, tak mě samotného to pak hecuje a posouvá nás to vzájemně dopředu. Je dobře, že to není o tom, že Krčmář je nejlepší z Čechů, ale že tam občas je Štvrtecký, občas tam může být Mikyska, Karlík, a to je potřeba.“
