Prvním lidským výtvorem, který dosáhl povrchu Měsíce, se stala v září 1959 sovětská sonda Luna 2, která odstartovala z kosmodromu Bajkonur. Jako první zařízení vyrobené člověkem měkce přistála na Měsíci v únoru 1966 sonda Luna 9.
Poté už ovšem převzaly štafetu Spojené státy, kterým se podařilo měkké přistání na Měsíci v červnu 1966. Následně přišel program Apollo, který oficiálně odstartoval 25. května 1961 americký prezident John Fitzgerald Kennedy, když v projevu před Kongresem vytyčil cíl „do konce dekády dostat člověka na Měsíc“. To se podařilo 20. července 1969 na lunu jako první vystoupil člen posádky Apolla 11 Neil Armstrong. Do prosince 1972 následovalo Armstronga 11 dalších Američanů. Posledním z nich byl Eugene Cernan
„Okamžik, když jsem stál na Měsíci a hleděl na Zemi, byl nezapomenutelný. Viděl jsem svět bez hranic – náboženských, rasových, jazykových, politických a jakýchkoli dalších, které budujeme my lidé,“ vzpomínal na nevšední zážitky z roku 1972 americký astronaut Eugene Cernan, zatím poslední člověk, který vstoupil na povrch Měsíce.
Proč muselo mít měsíční vozítko blatníky a Apollu se zasekl vysavač |
Cernan zanechal své stopy v prašném povrchu Měsíce 14. prosince 1972. Zpět na modrou planetu tehdy Cernan odvážel kromě geologických vzorků i československou vlajku.
Měsíc od roku 1972 navštěvovaly už jen sondy. Pokračoval v tom Sovětský svaz, který až do poloviny 70. let pokračoval ve vysílání automatických sond na Měsíc, mezi kterými byly i známé Lunochody. Třetí měsíční vozítko se mělo na cestu vydat ještě v roce 1977, krátce předtím však byl celý program Luna zrušen jako značně nákladný.
Další sonda dosedla na Měsíc až v prosinci 2013, kdy na Měsíci bezpečně přistál čínský modul Čchang-e 3 s lunárním robotickým vozítkem Nefritový králík. Čína se tak stala po USA a Rusku třetí zemí světa, která na Měsíc dopravila svůj stroj.
V roce 2019 se neúspěšně na Měsíci pokusily přistát izraelská robotická sonda Berešit a indická sonda Čandraján-2. Poslední sondou, která na Měsíci úspěšně přistála, byl v prosinci 2020 čínský modul Čchange 5, který na Zemi dopravil vzorky měsíční horniny. Nyní míří k Měsíci lunární vozítko Rašíd Vesmírného centra Muhammada bin Rašída (MBRSC) Spojených arabských emirátů.
Přehled „měkkých“ přistání pozemských sond na Měsíci 3. února 1966, Luna 9 (SSSR) – Historicky první měkké přistání na Měsíci. Skoro stokilový modul přistál v oblasti zvané Oceán bouří. Pořídil a odvysílal sérii fotografií, vůbec prvních obrázků, jež lidstvo pořídilo na jiném vesmírném tělese. Přistání prokázalo, že povrch Měsíc je v zásadě pevný a není tvořen hlubokou vrstvou prachu, jak se obávala část vědců. 2. června 1966, Surveyor 1 (USA) – První úspěšný pokus Američanů o měkké přistání na Měsíci. Z Oceánu bouří odeslal Surveyor 1 přes 11.000 obrázků a zdokumentoval některé mechanické vlastnosti povrchu. 24. prosince 1966, Luna 13 (SSSR) – Modul pořídil pět panoramatických fotek a zkoumal fyzikální vlastnosti povrchu. 20. dubna 1967, Surveyor 3 (USA) – Aparát měl prověřit, zda povrch Měsíce unese přistávací modul s lidskou posádkou. Vědci díky němu zjistili, že půda má konzistenci přibližně odpovídající mokrému písku na Zemi. 11. září 1967, Surveyor 5 (USA) – Sonda provedla první chemický rozbor měsíční půdy a otestovala chování povrchu při zážehu raketového motoru. 10. listopadu 1967, Surveyor 6 (USA) – Provedl stejné experimenty jako Surveyor 5, ale na jiném místě. Byl prvním tělesem, které z měsíčního povrchu odstartovalo (popoletěl zhruba o 2,5 metru). 10. ledna 1968, Surveyor 7 (USA) – Na rozdíl od svých předchůdců nepřistál na měsíční plání, nýbrž v hornatém terénu u kráteru Tycho. Kamery stroje zachytily laserové paprsky vysílané ze Země, čímž potvrdily možnost měření vzdálenosti mezi oběma tělesy pomocí této techniky. 20. července 1969, Apollo 11 (USA) – První přistání člověka na Měsíci. Dvojice astronautů (Neil Armstrong, Edwin „Buzz“ Aldrin) odvezla z Měsíce 21,55 kilogramu vzorků hornin a poblíž místa přistání v Moři klidu rozmístila několik vědeckých přístrojů. 18. listopadu 1969, Apollo 12 (USA) – Druhé přistání člověka na Měsíci. Astronauti mimo jiné odvezli část sondy Surveyor 3 zpět na Zem. 20. září 1970, Luna 16 (SSSR) – První automatická sonda, která dokázala odebrat a na Zem dopravit vzorky měsíčního povrchu. 17. listopadu 1970, Luna 17 (SSSR) – Na Měsíc dopravila dálkově ovládané vozítko Lunochod 1. Během 322 pozemských dnů najezdilo 10,5 kilometru, provedlo několik experimentů a na Zem odeslalo tisíce obrázků. 5. února 1971, Apollo 14 (USA) – Třetí přistání lidské posádky na Měsíci; kromě řady vědeckých experimentů si jeden z astronautů zahrál na měsíčním povrchu improvizovaný golf. Američané s sebou přivezli první vozítko, ručně taženou kárku, přezdívanou „rikša“. Na Zem dopravili 43 kilo vzorků. 30. července 1971, Apollo 15 (USA) – Při čtvrté návštěvě astronautů bylo na Měsíc dopraven první ze tří roverů – čtyřkolových vozidel pro přepravu nákladu a osob. Délka pobytu na Měsíci byla navíc oproti předchozím misím programu Apollo dvojnásobná (67 hodin). 21. února 1972, Luna 20 (SSSR) – Druhý úspěšný pokus Rusů o robotický odběr vzorků měsíčních hornin a jejich dopravu na Zem. 21. dubna 1972, Apollo 16 (USA) – První přistání lidské posádky v oblasti měsíční vysočiny. 7. prosince 1972, Apollo 17 (USA) – Šesté a zároveň poslední přistání lidské posádky. Doposud posledním člověkem na Měsíci je Eugene Cernan, americký astronaut po otci slovenského a po matce českého původu. Po Měsíci se vůbec poprvé prošel vědec, geolog Harrison Schmitt. Apollo 17 dopravilo na Měsíc poslední ze tří amerických roverů. Na Zem naopak přivezlo vzorek horniny nasvědčující tomu, že Měsíc míval magnetické pole podobné Zemi. 8. ledna 1973, Luna 21 (SSSR) – Sovětská sonda dopravila na Měsíc druhý Lunochod. Během čtyř měsíců urazil 37 kilometrů, odeslal velké množství fotografií a provedl přes 700 testů měsíční půdy. 18. srpna 1976, Luna 24 (SSSR) – Poslední sovětská sonda na Měsíci. Na Zem odeslala vzorky získané z dvoumetrové hloubky. 14. prosince 2013, Čchang-e 3 (Čína) – Čínská sonda na Měsíc dopravila vozítko Nefritový králík vybavené mimo jiné sadou fotografických přístrojů a dvěma mechanickými rameny. 3. ledna 2019, Čchang-e 4 (Čína) - Čínská sonda úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce. Stalo se to poprvé v historii letů do vesmíru. 1. prosince 2020 (Čína) – Na Měsíci úspěšně přistála čínská sonda Čchang-e 5. Sonda, která se po 15 dnech vrátila na Zemi, dopravila poprvé od roku 1976 vzorky horniny z měsíčního povrchu. Vzorky horniny o váze 1,73 kilogramu pocházejí z oblasti Oceanus Procellarum (Oceán bouří), ležící na přivrácené straně Měsíce. Čína se tak stala po USA a bývalém Sovětském svazu třetí zemí, která z Měsíce odebrala vzorky horniny a vrátila se s nimi na Zemi. |
Vrátit na Měsíc by se však měli i lidé. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zahájil 16. listopadu program Artemis, který má vrátit člověka zpět na Měsíc. Do vesmíru odstartovala raketa Space Launch System (SLS) s modulem Orion, který obletěl Měsíc a vrátil se úspěšně na Zemi.
11. prosince 2022 |
Modul za 26 dní mise urazil 2,2 milionu kilometrů a pokořil rekord vesmírného plavidla navrženého pro posádku ve vzdálenosti od Země, který v roce 1970 stanovil let Apollo 13. Orion byl od Země 432 000 kilometrů, na Měsíci nepřistál, ale přiblížil se k němu až na zhruba 130 kilometrů. Na palubě byly místo posádky jen figuríny.
Program Artemis je zaměřený na průzkum a využití zdrojů ve vesmíru, včetně Měsíce a v budoucnu i Marsu.
Součástí fáze Artemis II má již být dosažení oběžné dráhy kolem Měsíce s posádkou na palubě vesmírné lodi. Astronauti v rámci mise Artemis III pak mají stanout na lunárním povrchu. Podle dřívějších odhadů americké vesmírné agentury NASA se poslední fáze uskuteční nejdříve v roce 2025.
Astronaut s československými prarodiči
Astronaut, který nese příjmení po svém dědečkovi ze slovenských Kysúc Štefanu Čerňanovi, sloužil po vysoké škole v americkém námořním letectvu. Jeho babička pocházela z jižních Čech, z Nuzic u Tábora. Jako třicetiletý byl v roce 1964 přijat do třetí skupiny astronautů. Nejprve byl členem záložní posádky Gemini 9, po smrti obou členů hlavní posádky při leteckém neštěstí se ovšem v červnu 1966 na palubě této lodi vypravil do vesmíru. Byl mimo jiné druhým Američanem, který si vyzkoušel kosmickou procházku.
O tři roky později se Cernan vypravil do vesmíru znovu – v Apollu 10, které bylo v květnu 1969 poslední prověrkou před misí Neila Armstronga. Jako pilot přistávacího modulu se ocitl jen 15 kilometrů od Měsíce.
Nejslavnější Cernanova mise přišla v prosinci 1972, kdy velel Apollu 17, které završilo americký měsíční program. Spolu s Harrisonem Schmittem na Měsíci strávili 75 hodin a absolvovali tři vycházky – mimo loď byli rekordních 22 hodin a čtyři minuty. Výprava, která mimo jiné získala první konkrétní důkazy o měsíční vulkanické činnosti, je považovaná za vědecky nejúspěšnější expedici na Měsíc.
Po návratu Apolla 17 zůstal ještě nějakou dobu ve službách NASA, byl mimo jiné vrchním vyjednavačem USA během jednání se Sovětským svazem o společném americko-sovětském projektu Apollo-Sojuz. Do civilu se Cernan rozhodl odejít v roce 1976.
Věnoval se podnikání v naftařském průmyslu, poradenství, komentoval pro televizi ABC a na svém ranči v Texasu se zabýval chovem koní. Své vzpomínky shrnul do knihy s názvem Poslední muž na Měsíci.
19. června 2008 |
Československá vlajka na Měsíci
Památnou červenomodrobílou vlaječku se Cernan dokonce už pár let po návratu z Měsíce snažil předat oficiálním místům ve vlasti svých předků, u tehdejšího režimu však neuspěl. V roce 1974 sice Cernan díky novinářské akreditaci na pár dní do Československa zavítal, jen málokdo se s ním však byl ochoten setkat. Měsíční suvenýr tak nakonec převzal tehdejší ředitel Astronomického ústavu ČSAV Luboš Perek a umístil jej v kopuli dalekohledu na observatoři v Ondřejově.
Cernan na Československo ani po této zkušenosti nezanevřel a po roce 1989 střední Evropu opakovaně navštívil. Pobyt v roce 2001 však mohl skončit tragicky – armádní helikoptéra, v níž Cernan spolu s kosmonautem Vladimírem Remkem letěl, havarovala u Milevska. Nikdo naštěstí nezahynul a Cernanovi se téměř nic nestalo. Naposledy byl v Česku v roce 2008 i se svou vnučkou, prohlédli si výstavu Stopy lidí, na které byla i jeho vlajka z Měsíce.
16. ledna 2017 |
