Ruskou invazi na Ukrajinu od začátku provází kaskáda ruských chyb, přičemž selhání jsou hlubší, než se dosud vědělo. Rusko nikdy ve své historii neudělalo tak hloupá rozhodnutí, řekl deníku New York Times ruský generál v záloze Leonid Ivašov.
Ruské invazní plány ukazují, že armáda očekávala prakticky sprint přes stovky kilometrů ukrajinského území a triumf během několika dní. V obsáhlém materiálu to uvádí americký list The New York Times (NYT), jenž na základě rozhovorů, dokumentů či tajných bojových plánů podrobně popisuje chyby, kterých se Moskva dopustila při vojenské agresi vůči sousední zemi. Důstojníci dostali pokyn, aby si sbalili slavnostní uniformy a medaile v očekávání vojenských přehlídek v Kyjevě. Místo ohromujícího vítězství však – s desítkami tisíc zabitých vojáků a částí armády v troskách – čelí ruský prezident Vladimir Putin největší lidské a strategické pohromě svého národa od rozpadu Sovětského svazu, píše americký list. Snaží se přitom odpovědět na otázku, jak je možné, že jedna z nejmocnějších armád světa selhala proti mnohem menšímu soupeři.
Zkoumání nejrůznějších okolností odhalilo ohromující kaskádu chyb, které začaly u Putina – hluboce izolovaného v pandemii covidu-19, posedlého svým odkazem, přesvědčeného o vlastní genialitě – a pokračovaly ještě dlouho poté, co byli povolaní vojáci posláni na jatka, uvádí deník, který odkazuje na dokumenty, jako jsou ruské vládní e-maily, invazní plány, odposlechnuté ruské telefonní hovory z bojiště nebo rozhovory s vojáky, vysokými úředníky či Putinovými důvěrníky, kteří ho znají desetiletí.
Spolupracovníci šéfa Kremlu v rozhovorech tvrdili, že se Putin dostal do spirály zveličování sama sebe a protizápadního zanícení, což vedlo k rozhodnutí vtrhnout na Ukrajinu, aniž se poradil s odborníky, kteří tuto válku považovali za čiré bláznovství. Dokonce i někteří z Putinových nejbližších poradců žili v nevědomosti, dokud se nerozjely tanky.
Ruská armáda byla přitom vážně „vykuchaná“ kvůli rokům rozkrádání. Rusko za Putina investovalo do modernizace ozbrojených sil stovky miliard dolarů, ale tisíce důstojníků se zapletly do korupce, píše NYT.
Při samotné invazi pak následovala přehlídka chyb na bojišti, kterými Rusko podle amerického deníku promarnilo svou převahu nad Ukrajinou. Například při odpalování balistických raket se spoléhalo na staré mapy a špatné zpravodajské informace, takže ukrajinská protivzdušná obrana zůstala překvapivě neporušená a připravená bránit zemi. Kyjev totiž podle ukrajinských zdrojů před začátkem války přesunul na jiná místa některé své obranné systémy – například odpalovací zařízení protiletadlových systémů Buk a S-300. Ruské střely tak často zasahovaly staré lokality.
List mimo jiné zmiňuje rozhovor s ukrajinským pilotem Oleksijem, který popsal, jak dostal rozkaz, aby se se svým stíhacím letounem přesunul z Mykolajivu na záložní leteckou základnu do centrální části země. Ke svému překvapení tam našel nejen svou jednotku, ale i velkou část ukrajinských vzdušných sil. Piloti pak několik dní létali z nové základny a čekali, kdy si jich všimnou ruští radaroví operátoři. Rusům trvalo čtyři dny, než zaútočili, a většina ukrajinských letadel se do té doby přesunula na nová stanoviště. Ruský neúspěch při ničení skromné ukrajinské protivzdušné obrany je podle listu jednou z nejvýznamnějších chyb této války.
Jako jeden z dalších příkladů špatného rozhodování Moskvy list uvádí 155. brigádu námořní pěchoty, jejíž mobilizovaní vojáci nemají dostatek výcviku, potravin, map, vysílaček nebo zdravotnických potřeb. Kromě toho dostali i staré kalašnikovy.
Ruští vojáci, z nichž mnozí byli šokováni, že jdou do války, používali své mobilní telefony k volání domů, což umožnilo Ukrajincům sledovat je a útočit na ně. Ruské ozbrojené síly jsou zároveň tak strnulé, že se nepřizpůsobily ani poté, co utrpěly obrovské ztráty na bojišti. Rusko nejenže zpackalo pozemní a letecký útok, ale selhali také ruští hackeři, konstatuje americký list. Ruská hackerská jednotka se podle něj snažila napadnout ukrajinské systémy, ale nepodařilo se jí je vyřadit.
Moskva se kvůli svým velkolepým ambicím zmocnila na začátku invaze většího území, než dokázala následně ubránit.
„Rusko nikdy ve své historii neudělalo tak hloupá rozhodnutí,“ řekl listu generál Ivašov, který proti válce s Ukrajinou vystoupil veřejně už na začátku února, tedy pár týdnů před tím, než ruská vojska do sousední země vtrhla. Posledních deset měsíců se podle něj ukázalo být ještě tragičtějších, než předpokládal. Hbití ukrajinští generálové a vojáci přelstívají mnohem většího nepřítele a Západ, povzbuzen úspěchy ukrajinských bojovníků, jim dodává stále silnější zbraně.
Čím více neúspěchů na bojišti Putin zaznamenává, tím větší panují obavy, jak daleko je ochoten zajít. Na Ukrajině zabil desítky tisíc lidí, srovnal se zemí města a zaměřil se na civilisty, aby způsobil co největší bolest, píše NYT. Připomíná také zničené nemocnice, školy, obytné domy a útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
Svět mezitím diskutuje o Putinově ochotě použít na Ukrajině jadernou zbraň. Lidé, kteří ho znají, prý tuto možnost nepodceňují. Ale zároveň se domnívají, že šéf Kremlu očekává porážku Západu a Ukrajiny v dlouhodobé zkoušce vůle, poznamenal The New York Times. (ČTK)
