Ve sporu hraje důležitou roli vysokoškolský vědecký ústav CATRIN, od jehož počátku se na univerzitě vedly ostré boje.
Velké výhrady má přírodovědecká fakulta, která argumentuje tím, že by kvůli institutu přišla o část vědecké techniky, čímž by byla znemožněna výuka a dokončení závěrečných prací studentů.
Předloni spor vygradoval v rezignaci tehdejšího rektora Jaroslava Millera. Podle návrhu současného rektora univerzity Martina Procházky by se měl majetek převést právě do správy ústavu.
Na začátku října dal rektor výpověď děkanovi přírodovědecké fakulty Martinu Kubalovi, odmítl však, že by to bylo kvůli majetkové tahanici.
A přestože nakonec Procházka stáhl výpověď, která byla například podle právního odboru ministerstva školství v rozporu se zákonem, stále trvá na jeho odvolání z pozice děkana. Přitom pokud bude Kubala odvolán, automaticky s ním padne i celé vedení fakulty.
„Případný provizorní správce bude do volby děkana zajišťovat jen provozní úkony. Pan rektor si tedy musí vybrat, jestli chce jednání, nebo odvolání, obojí nejde,“ míní staronový děkan přírodovědecké fakulty Martin Kubala.
Řešení navrhne člověk zvenčí
Smír mezi stranami konfliktu má pomoci přinést Tomáš Horáček, který dříve působil jako kvestor Univerzity Karlovy v Praze.
„Nový mediátor byl rektorem smluvně pověřen, aby provedl analýzu příčin a důsledků vztahů mezi přírodovědeckou fakultou a CATRIN. Na základě výsledků této analýzy by pak měl navrhnout možná řešení sporu,“ okomentoval mluvčí univerzity Egon Havrlant.
„Prozatím nevím, jaké výstupy můžeme očekávat, neboť nám nikdo neposkytl bližší informace o tom, co by mělo být cílem spolupráce, ale s panem Horáčkem jsme se sešli a schůzku hodnotím jako věcnou, informativní. Intenzivnějším jednáním však brání kroky pana rektora, který mě chce stále odvolat z funkce,“ sdělil Kubala.
Ten odvolání své výpovědi uvítal, připomněl však, že k jejímu stáhnutí rektor Procházka přistoupil až v momentě, kdy Kubala podal žalobu a s fakultním senátem podal návrh na odvolání rektora, který ovšem následně univerzitní senát zamítl.
„Šlo o hrubý zásah do mého osobního i pracovního života, který mi způsobil významnou škodu,“ řekl Kubala.
„Za svým postupem si stojím, mám odpovědnost za své jednání a v žádném případě se této odpovědnosti nezříkám,“ reagoval rektor univerzity Martin Procházka.
Přístroje, vybavení a prostory v hodnotě stovek milionů korun leží sice na půdě přírodovědecké fakulty, jsou však majetkem univerzity. Ta jej tak legálně může předat CATRIN do správy, jenže rektorův návrh několikrát neprošel akademickým senátem. Naposledy to bylo o jediný hlas.
CATRIN je pro rektorův návrh
Nejedná se o prostory fakulty na Envelopě, nýbrž o prostory a laboratoře v areálu Holice, které vznikly během vybudování výzkumných center. „Už stávající nejistý stav má nepříznivý dopad na naše pedagogické aktivity,“ posteskl si Kubala.
A zatímco ředitel výzkumného ústavu Pavel Banáš vidí rektorův návrh jako kompromisní řešení, děkan Kubala ho vnímá jako devastující.
„Doposud mi nikdo nebyl schopen sdělit konkrétní důvody pro tuto proklamaci zástupců fakulty, který studijní program by například mohl být omezen a v čem by toto omezení spočívalo. Jsem si jistý, že bychom byli schopni případné komplikace bez problému odstranit,“ myslí si Banáš.
„Kompromisní návrh zahrnoval nabídku, že naši studenti mohou přinést své vzorky a kolegové z CATRIN jim je změří, což jde přímo proti konceptu vzdělávání,“ oponuje Kubala.
„Dovedete si třeba představit, že na lékařské fakultě budou chirurgy učit tak, že budou moci pacienta přivézt ke dveřím operačního sálu, tam pacienta převezme lékař, který provede operaci a poté pacienta zase u dveří předá studentovi? Co se takový student naučí pro praxi? A proč si někdo myslí, že obdobně můžeme vychovávat chemiky,“ ptá se Kubala.
Přístup do laboratoří má být zachován
Podle vedení CATRIN jejich návrh zahrnoval zachování současného stavu. „Tak, aby všichni zaměstnanci UP bez ohledu na jejich příslušnost k PřF či CATRIN měli zachován přístup do svých kanceláří, laboratoří a k přístrojům,“ upřesnil Banáš, jenž chce dle svých slov majetek převést do správy CATRIN, aby ústav mohl volně zajišťovat servis i údržbu.
Na přístrojích, o něž se vedou spory a jejichž hodnota přesahuje sto milionů korun, podle Banáše výuka nikdy neprobíhala.
„Laboratoře byly vytvořeny výhradně kvůli výzkumu. Studenti se do něj však mohou zapojit ve svých závěrečných pracích,“ uvedl Banáš a dodal, že by ústav bez přístrojů nemohl fungovat.
Děkan Kubala namítá, že jeho fakultě nevysvětlil, jak by měla nadále garantovat svoji činnost, kdyby jí bez náhrady odebrali 30 procent majetku a několik tisíc metrů čtverečních laboratoří.
Ke konci loňského roku se ve výzkumných aktivitách CATRIN angažovalo téměř šest desítek studentů. „Kompromisní návrh by i pro nás byl omezující, omezení jsme chápali jako vstřícný krok směrem k fakultě a možnému urovnání vzájemných vztahů,“ pravil Banáš.
Vřava na univerzitě tak nekončí a spor začíná připomínat sněhovou kouli. „Žádná jednání moc neprobíhala, situace jen dále neuvěřitelným způsobem eskalovala,“ popsal Kubala.
Další jednání se uskuteční po Novém roce. Kromě majetkového sporu mezi fakultou a ústavem se bude řešit i možné odvolání rektora.
