„Režim v Moskvě chce jinou Evropu. Chce ovládat své sousedy. A považuje demokracii a svobodu za hrozbu. To bude mít dlouhodobé důsledky pro naši bezpečnost,“ varoval šéf NATO Jens Stoltenberg.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová k tomu uvedla, že EU bude vyvíjet na Rusko tlak prostřednictvím sankcí tak dlouho, dokud to bude nutné. Zároveň podpořila státy, které zvažují dodávky moderních západních bojových tanků jako Leopard 2 nebo Challenger 2 na Ukrajinu.
„Ukrajina by měla dostat veškerou potřebnou vojenskou techniku, kterou potřebuje, aby mohla bránit svou vlast,“ prohlásila.
Tanky pro Ukrajinu. Tlak na Berlín sílí, Londýn chce poslat challengery |
V další pomoci by podle ní neměly chybět vyspělé systémy protivzdušné obrany a další pokročilé zbraně. Jak podotkla, EU vedle dalších sankcí proti Rusku chystá také nové postihy pro země, které Rusko ve válce podporují. Například Bělorusko nebo Írán.
Předseda Evropské rady Charles Michel připomněl, že Ukrajinci bojují nejen o budoucnost, ale také za naše společné hodnoty. „Existuje agresor, to je Kreml, a existuje oběť, to je lid Ukrajiny,“ řekl.
“We are determined to take the partnership between #NATO and the European Union to the next level,” said SG @jensstoltenberg with Presidents @eucopresident & @vonderleyen after signing the 3rd Joint Declaration on NATO-#EU cooperation https://t.co/G4oR4sKv7b
Lídři obou organizací v úterý v Bruselu podepsali historicky třetí společnou deklaraci, v níž potvrdili podporu Ukrajiny zároveň se přihlásili k posilování spolupráce Aliance a unie. Poslední společnou dekoraci podepsali představitelé NATO a EU už v roce 2018.
Přijetí nového dokumentu se proti původnímu plánu zdrželo o několik měsíců. Obě organizace by podle prohlášení chtěly společně lépe čelit například kybernetickým a hybridním hrozbám či dezinformacím, chránit kritickou infrastrukturu, posilovat obranný výzkum a vývoj, odolnost společnosti ale také nástup převratných technologií.
„Jsme odhodláni posunout partnerství na další úroveň,“ konstatoval Stoltenberg.
Čtrnáctibodová deklarace rovněž nabádá, aby se spojenci zabývali novými výzvami, které představuje „rostoucí čínská asertivita“. Klíčovým prvkem pro bezpečnost západních zemí podle NATO i EU ale nadále zůstává podpora Ukrajiny.
Ruská válka podle dokumentu podkopává evropskou a globální bezpečnost a stabilitu a prohlubuje potravinovou a energetickou krizi, která postihla miliardy lidí po celém světě.
Stoltenberg připustil, že spojenci z NATO a EU už na pomoc Ukrajině vyčerpali část svých zásob vojenského materiálu a zbraní. Označil to však za správnou věc. „Ale samozřejmě, když naše zásoby vyčerpáme, existuje pouze jedno dlouhodobé řešení, a to vyrábět více,“ konstatoval.
Připomněl, že Aliance má dlouhodobý proces obranného plánování a cíle v oblasti schopností pro každého spojence, včetně zásob a munice. A plány podle jeho slov Aliance reviduje, aby byla kromě podpory Ukrajiny schopná zaručit dostatek zásob k ochraně vlastního území.
„Rusko bychom neměli podceňovat. Mobilizují více vojáků, tvrdě pracují na získání dalšího vybavení, více munice a prokázali ochotu skutečně trpět, aby pokračovali ve válce,“ varoval s tím, že zatím nic nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident Vladimir Putin změnil svůj cíl. „Musíme být tedy připraveni na běh na dlouhou trať,“ dodal.
Dnešní společné prohlášení EU-NATO https://t.co/6pzvXZCsLw
