Článek
Počátkem roku 1969 tak učinil v pokusu o vyburcování lidí z letargie, do níž společnost upadala po srpnové okupaci země vojsky Varšavské smlouvy.
V den 54. výročí jeho činu Markéta Pekarová Adamová s dalšími místopředsedy Sněmovny položila květiny a svíčky v místě, kde událost připomíná dřevěný kříž v chodníku pod Národním muzeem.
„Jan Palach se zapsal do naší historie a patří mu v ní opravdu čestné místo, protože byl ochoten pro to, aby probudil občany z letargie, obětovat to nejcennější, tedy svůj vlastní život,“ řekla Pekarová Adamová, která se zúčastnila pietního aktu k uctění památky Jana Palacha na Václavském náměstí.
Pieta na Vítkově připomněla válečné veterány
Na místě byla mimo jiné s místopředsedy Poslanecké sněmovny Olgou Richterovou (Piráti) nebo Karlem Havlíčkem (ANO).
„Palach přispěl k tomu, aby nakonec totalitní režim padl, protože připomeňme, že dvě desítky let později potom, co to udělal, tady byl Palachův týden, kdy lidé na jeho počest začali demonstrovat a usilovat o změnu režimu, svobodu a demokracii, což se na závěr roku 1989 i povedlo,“ dodala.
Památku Palacha, který byl studentem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK), si připomněli i zástupci této nejstarší české vysoké školy.
Akademici v čele s rektorkou Milenou Králíčkovou a nynější studenti položili květinové věnce k Palachově fotce na nádvoří Karolina, tedy na místo, kde byla v lednu 1969 vystavena rakev s Palachovými ostatky.
Lidé uctívají památku Jana Palacha na Václavském náměstí v Praze.
V pondělí v podvečer se vysokoškoláci a jejich učitelé sejdou ještě u pamětní desky před budovou FF UK.
Na tomto místě dnes dopoledne Palachovu památku uctili ministr školství Vladimír Balaš (STAN) a vrchní ředitelka řízení sekce vysokých škol, vědy a výzkumu na ministerstvu školství Radka Wildová. Balaš a Wildová zažehli svíce rovněž u hrobu odpůrce režimu v pražských Olšanských hřbitovech.
Dvacetiletý vysokoškolský student Palach zemřel na následky těžkých popálenin tři dny po svém činu 19. ledna 1969. Pietní akt ke 20. výročí jeho smrti v lednu 1989 se nečekaně změnil v silnou protestní akci proti režimu.
Tisíce lidí se nebály opakovaně projevit nespokojenost a riskovaly tvrdý zásah pořádkových sil. O několik měsíců později totalitní režim padl. Od roku 2014 je 16. leden v Česku významným dnem.