Když si ráno pustíte televizi nebo v autě cestou do práce rádio, berete to jako samozřejmost. A i když dnes existují i mnohé alternativní cesty konzumace mediálního obsahu, terestrické vysílání zůstává v Česku nesmírně populární a mnozí uživatelé ho berou v podstatě za samozřejmost, za něco, co tu jednoduše je a být musí. Za zajištěním těchto služeb se ovšem skrývá spousta práce, velké investice a náročné technologické změny.
Však si jistě pamatujete nedávný přechod televizního vysílání na standard DVB-T2. To byla příležitost, při níž se značka České Radiokomunikace dostala do povědomí širšího publika. Provozovatel největších českých vysílačů a zároveň provozovatel dvou televizních multiplexů se tehdy snažil diváky intenzivně vzdělávat a přechod na novou technologii jim maximálně vysvětlit a usnadnit. „Poučili jsme se z předchozího přechodu na DVB-T, prováděli jsme certifikaci televizí a set top boxů a i přes náročnou covidovou dobu se nám změna podařila. V podstatě terestrické vysílání nepřišlo téměř o žádné diváky,“ říká technický ředitel Českých Radiokomunikací Pavel Kos. V rozhovoru ale Kos vysvětluje, že CRA už nejsou jen prostou firmou, která šíří ono „samozřejmé“ televizní a rozhlasové vysílání.
Vysílače coby i výrazné stavby v krajině jsou asi nejhmatatelnější součástí vaší infrastruktury, zároveň jsou tou nejtradičnější. Ale České Radiokomunikace, to nejsou jen vysílače. Co vlastně všechno dnes provozujete?
Naše historie je samozřejmě nerozlučně spjata se zajištěním dostupnosti televizního a rozhlasového terestrického vysílání. Patří nám veřejnosti velmi dobře známé vysílače, třeba ikonický Ještěd, Cukrák, žižkovská věž v Praze nebo vysílač Praděd. To vše jsou stavby, které vznikly dávno v době analogového vysílání a na to byly dimenzovány. Dimenzována na něj byla celá naše infrastruktura, která čítá celkem 26 hlavních vysílačů a stovky menších vysílačů po celé České republice. S postupnou modernizací technologií a zejména s přechodem na digitální vysílání se nám začaly v této naší infrastruktuře vlastně uvolňovat prostory, což vedlo k tomu, že jsme přemýšleli o dalších možnostech využití.
Televizní vysílač Lysá hora
A tak dnes České Radiokomunikace vedle televizního vysílání DVB-T2, analogového FM rozhlasového vysílání a digitálního rozhlasu DAB+ poskytují i celou řadu dalších služeb. Poskytujeme konektivitu pro různé lokální poskytovatele připojení k internetu, prostor na našich vysílačích využívají všichni tři hlavní mobilní operátoři, kteří sem umisťují své základnové stanice, provozujeme síť LoRa, která je určena pro takzvaný internet věcí. Zároveň máme vlastní datová centra, ve kterých umíme zákazníkům pronajímat prostor, úložiště, výpočetní výkon i některá specifická řešení zejména v oblasti kybernetické bezpečnosti.
S datovými centry máte teď velké plány...
Ano, připravujeme výstavbu zbrusu nového datového centra, které bude největší v České republice i v regionu střední Evropy. I v případě tohoto nového datového centra jdeme cestou využití stávajících nemovitostí, vyroste na našem pozemku, pro který jsme neměli další využití. Chceme mít hotovo začátkem roku 2025 a naším cílem je dosáhnout maximální možné efektivity datového centra z hlediska energetické náročnosti. Chceme dosáhnout takové efektivity, aby na chlazení a zabezpečení 1 kW instalovaného výkonu v datovém centru bylo potřeba jen asi 0,25 kW energie (tzv. PUE 1,25). Běžně je to dnes přitom asi 0,5 až 1 kW. Samozřejmostí bude také špičková bezpečnost. Z povahy věci našeho byznysu jsme součástí kritické infrastruktury v České republice a zabezpečení našich technologií i bezpečnost pro zákazníky jsou našimi prioritami.
Když se na to podíváme z obchodního hlediska, jak důležité je pro vás televizní a rozhlasové vysílání a jak ty „ostatní“ nové služby?
Historicky to bylo samozřejmě tak, že TV a rozhlas tvořily v podstatě sto procent našeho obratu. Ale v poslední době je to asi 60 procent obratu a zbytek připadá na ony nové služby s tím, že jejich procentuální podíl by měl postupně narůstat.
Jak náročný je provoz takové infrastruktury?
Velmi. Máme spoustu zákonných i jiných povinností, které musíme dodržet. Jednou z nejnáročnějších věcí jsou prohlídky samotných vysílačů, a to jak z hlediska samotné konstrukce, tak z hlediska požárního, energetického i zabezpečovacího. Abychom mohli některé úkony provést, musíme udělat odstávku vysílače, takže se divákům nebo posluchačům může stát, že jeden den v roce jim vysílání nefunguje. Jinak to bohužel nejde, během odstávky provádíme třeba zkoušky na rozvodně vysokého napětí a kontrolujeme spousty dalších technologií, které v tu chvíli jednoduše nemohou být pod napětím. To vše se nám daří úspěšně zvládat díky skvělým zaměstnancům a našim subdodavatelům.
Jsou pro vás vysílače konkurenční výhodou, nebo přítěží?
Rozhodně konkurenční výhodou. Vzhledem k jejich umístění, ať už třeba tady v centru Prahy, v chráněných krajinných oblastech, nebo v blízkosti státních hranic, by už asi dnes nebylo možné takovou infrastrukturu vybudovat. Na druhou stranu náklady na údržbu těchto staveb jsou obrovské a může se stát, že v některých lokalitách jsme nuceni řešit budoucnost samotných stožárů. V poslední době to nastalo zejména v souvislosti s vypínáním AM vysílání, a tak jsme minulé léto bohužel museli přistoupit k odstřelu stožárů dlouhovlnného vysílače Topolná. Jednali jsme i s ministerstvem kultury a s památkáři, v zásadě totiž byly instituce pro zachování vysílačů coby určitých technických památek. Vlastně i místní zachování podporovali. Jenže vysílač bez využití jednoduše neufinancujeme.
Vaše infrastruktura je energeticky náročná. Jak řešíte aktuální růst cen energií i dlouhodobé požadavky na snižování emisí?
Cena energií je pro nás samozřejmě důležitá a hledáme různá řešení. Obecně ale můžeme říci, že energetická náročnost se s přechodem k digitálním technologiím výrazně snížila. Řešíme ale například budování fotovoltaických elektráren jak na samotných objektech, tak třeba na našich vlastních pozemcích, díváme se na využití bateriových systémů. Ty však těžko plnohodnotně nahradí tradiční dieselové generátory, které často v našich lokalitách slouží coby záložní zdroj energie. Naopak, generátory chceme zachovat, existuje tu určitý zájem i ze strany distributorů elektrické energie, kteří by je mohli využít pro řízení některých výkyvů v distribuční soustavě, a které by tak mohly pomáhat předcházet výpadkům dodávek energie. Další cestou k vyšší energetické efektivitě je využití odpadního tepla našich technologií k temperování objektů. Obecně cílíme na to, abychom do konce roku 2025 v našem provozu využívali pouze energii z obnovitelných zdrojů.
