Výlet do minulosti a lze se naučit číst budoucnost? Finmag newsletter napoví

Už jste to slyšeli? Microsoft (to je ta firma, jejíž operační systém pravděpodobně už několik let používáte, nebo jste ho minimálně několik let používali) propustí deset tisíc lidí. Postavil se tak do řady dalších zvučných firem v segmentu big techu, které masivní vyhazovy oznámily už dřív. Co to věští, popsal pro Finmag.cz už v prosinci Adam Páleníček.

Krizi ostatně čekají i firmy, jejichž příběhy dál mapujeme v našem speciálu Podnikavé Česko. Obavy v něm vyjadřují nejen velké společnosti silně závislé na energetickém trhu, ale třeba i drobná živnostnice z Ústí nad Labem. Podle ní se covid dal přežít, teď má ale větší obavy, svěřila se Janě Šulistové. Já zas zaskočil za sympatickým manželským párem do Radotína do obnovené Vindyšovy továrny a vyzpovídal je pro vás. Tenhle příběh má fakt sílu a rozpracovaně se na něj můžete těšit i v tištěném Finmagu, který vychází už v únoru.

Když jsme se dotkli hned na začátku věštby, tohle video ze série BBC Reel jsem cestou do práce zhltnul jak malinu. Velmi zajímavý pohled na naši schopnost předpovídat budoucnost od amerického psychologa a politologa Philipa Tetlocka. Video o tom, že tuhle dovednost z říše pohádek se lze naučit a dál rozvíjet. Nečekejte ale kouzla a čáry, jen ryzí vědu a další BIG – tentokrát big data.

Sám do budoucnosti nahlížet neumím. Co ale umím, je dohledat si informace. A myslím, že je na čase připomenout dění let 2013 a 2018. Protože jen co vyšly najevo výsledky prvního kola prezidentských voleb, i tehdy Česko zaplavila štvavá kampaň podobná té současné. Usaďte se, tenhle exkurs nějakou chvíli zabere.

Prezidentská volba 2013

Rok 2013 – to jsem ještě pracoval jako editor domácího zpravodajství na iDNES.cz a byl tak přímo „u zdroje“ – se nesl v duchu celospolečenského opojení z vůbec první přímé volby prezidenta. Do jejího finálového duelu se dostal kníže Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman, kterého tehdy rehabilitoval z Vysočiny dlouholetý přítel, bývalý komunistický poslanec a lobbista Miroslav Šlouf. Po řadě výkrutek, argumentačních faulů a nebojím se říct i lží to ostatně sám později přiznal.

O to nicméně nejde. Ten hlavní moment voleb se totiž týká Benešových dekretů. Téma, ke kterému se Karel Schwarzenberg chtě-nechtě musel vzhledem ke svým dřívějším slovům vyjádřit i v předvolebních debatách. A to nepříliš šťastně. Jeho soupeř toho umně využil, Schwarzenberga vylíčil jako kandidáta, který půjde na ruku vládě (tehdy byl premiérem Petr Nečas z ODS) a člověka, který „připravuje půdu pro vrácení majetku potomkům válečných zločinců“.

Ke kafi ku poslechu máme...

Zdroj: Shutterstock

Nebaví snad číst? Nevadí! Co oči nebaví, uši napraví! A i pro ty něco máme: Finmag podcast. Reality, investice a zajímaví hosté.

Uvařte si kafe, sedněte si, a zaposlouchejte se. Dobrou chuť!

To chci!

I když se Schwarzenberg a jeho tým těmto nařčením aktivně bránili, balonek už byl vypuštěn. Vše završil inzerát v celostátním a nejčtenějším deníku Blesk, který tyhle manipulativní narativy zvěčnil pod velkou přeškrtnutou podobiznou knížete a výzvou Nevolte Karla Schwarzenberga. Jak se později ukázalo, podal ho bývalý důstojník StB a pražský advokát s vazbami na ČSSD Vladimír Zavadil. Scénář, jak úspěšně ovlivnit (nejen) prezidentské volby v Česku, byl na světě.

Volba prezidenta 2018

Střih, rok 2018. Po pěti letech na hradě se Miloš Zeman postavil do přímé volby podruhé. A i tady finálový duel s bývalým předsedou Akademie věd Jiřím Drahošem proměnil ve své vítězství. Ani tady to ovšem nebyl čistý boj, ač – a to si nenamlouvejme – byl politicky nepříliš zkušený Drahoš proti matadorovi Zemanova rozměru v debatách všeobecně slabý.

Tématem před druhým kolem voleb se namísto Benešových dekretů tentokrát stala migrace. V době špatné bezpečnostní situace v Evropě vlivem masivní migrační vlny z Afriky poukazovali lidé spjatí se Zemanem (Zeman sliboval, že kampaň nepovede, ale činila tak za něj jeho spřízněná a dnes už neexistující strana SPOZ) na údajně vstřícný postoj Drahoše k přijímání migrantů a uprchlickým kvótám. To vše opět završil manipulativní inzerát v tisku.

Opakující se model zavádějících až lživých útoků na protikandidáta mezi prvním a druhým kolem prezidentské volby zde ale dostal nový rozměr, protože kampaň nezůstala jen jednostranná. Zatímco ale ta Zemanova využila celospolečenského tématu a strachu, druhá poukazovala na údajně podlomené Zemanovo zdraví. Kdo vyhrál, už nějaký ten pátek víme.

Pavel vs. Babiš, 2023

Poučeni z historie a modelů, které fungovaly – politika strachu, znevěrohodňování tradičních médií, spojování kandidáta s neoblíbenou vládou –, se dostáváme až do dnešních dnů. Miloš Zeman sice už kandidovat nemůže, svého koně ovšem ve finále má. Bývalý premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš se v duelu postaví generálovi ve výslužbě Petru Pavlovi. A jen co byly známy výsledky prvního kola, Česko zaplavily billboardy a kampaň tvrdící, že Pavel zatáhne zemi do války a vyhlásí mobilizaci. Spojování Pavla s vládní koalicí je pak na denním pořádku.

Kde jen se vzala ta inspirace…?

Co přesně vlastně vůči armádě prezident zmůže a že první zmíněný narativ je holý nesmysl, rozebírá v komentáři pro Finmag.cz dlouholetý armádní redaktor Ondřej Stratilík. Stejně jako v předchozích duelech je ale nadmíru jasné, že sázka na vyvolání strachu je hodně silná karta. Přitom by člověk čekal, že mediální gramotnost v naší zemi postoupila, a že tradiční nálepkování o vzdělaném městu a buranech z vesnice už dávno vyčpělo. Bohužel tomu tak není, jak pro Seznam Zprávy shrnuje sociolog Stanislav Biler.

Komu v tomhle duelu fandím, asi tušíte. Je to má volba, mé právo. Stejně jako plně respektuju volbu a právo protistrany. Na co těmihle řádky chci ale apelovat, je ryzí fair play. Politika strachu totiž nikdy nevedla k ničemu dobrému a od mala mě – a doufám, že i vás – učili, že lhát se nemá. A i když jsme nyní bohužel svědky lží a manipulací nejhrubšího zrna, moderní technologie nám všem přece dávají možnost si všechny tyhle informace jednoduše a rychle ověřit. Dělejme to...

Aby to ale nebylo jen o volbě prezidenta, dodám ještě pár tipů na zajímavé čtivo. Mysleli jste si, že gangsteři Al Caponeho formátu a divoké přestřelky v ulicích lze dnes vidět už jen na filmových plátnech? Nenechte se mýlit. Mexický kartel Sinaloa, jehož řádění popsala Investigace.cz, si s těmi „slavnými“ gangstery z 20. let minulého století v ničem nezadá.

Nebo snad nestačil jeden historický exkurs? Mám tu tip na další: jak (obvykle) končí války a co realisticky lze očekávat v konfliktu na Ukrajině. Na nějaké co jsme si – to jsme si rovnou zapomeňte, takhle války zkrátka nekončí…

Kam dál? Ochutnejte Finmag newsletter:

• Nejlepší titulky českých médií. Masakr, díra a prachy ve Finmag newsletteru
• Co nás čeká v roce 2023? Finmag newsletter sesbíral předpovědi a věštby
• Trojciferný růst a šest milionů nových čtenářů. Bilanční Finmag newsletter
• Nazdárek Kašpárek. Výběr z 2449 odkazů z 227 newsletterů
• Čtení, které odpomůže od stresu. Máme pro vás Finmag newsletter

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag