Severské země
Finsko uvedlo, že musí zvážit i variantu vstupu do Severoatlantické aliance bez Švédska

Společný vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance zůstává pro finskou vládu prioritou, Helsinky ale musejí zvážit i variantu vstupu do NATO bez Švédska. Podle agentury AFP to v úterý uvedl finský ministr zahraničí Pekka Haavisto. Vyjádřil se tak poté, co turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí prohlásil, že Švédsko by nemělo počítat s tureckou podporou svého vstupu do aliance, pokud nezaručí respekt k islámu.

Erdogan svými slovy reagoval na sobotní protest ve Stockholmu, při kterém byla spálena posvátná kniha muslimů korán. Turecko je spolu s Maďarskem poslední zemí, která stále neratifikovala žádost Finska a Švédska o členství v Severoatlantické alianci, o nějž severské země požádaly loni v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Členství musí odsouhlasit všech 30 států NATO.

Šéf finské diplomacie Haavisto v úterý agentuře Reuters telefonicky řekl, že v rozhovorech Finska, Švédska a Turecka ohledně žádosti severských zemí o členství v NATO je zapotřebí udělat několikatýdenní přestávku. "V třístranných rozhovorech je nutná několikatýdenní přestávka. Uvidíme, kde budeme, až si sedne prach. Takže v tuto chvíli bychom neměli vyvozovat ze situace žádné závěry," prohlásil Haavisto.

Agentura AFP citovala Haavistovo vyjádření ve finské televizi Yle, podle nějž společná žádost Finska a Švédska o členství v NATO zůstává "možností číslo jedna". "Musíme ale vyhodnotit i takovou situaci, že by Švédsko dlouhodobě nemohlo (v rozhovorech o vstupu) pokračovat," dodal.

K hlavním sporným bodům v turecko-švédských jednáních patří požadavky Turecka na vydání lidí, které Ankara považuje za teroristy. Nejčastěji zmiňováni jsou Strana kurdských pracujících (PKK), která od 80. let usiluje o vytvoření samostatného Kurdistánu, milice YPG ze severní Sýrie či příznivci duchovního Fethullaha Gülena, kteří podle Ankary stojí za neúspěšným pučem z roku 2016. Švédsko opakovaně Turecko ujistilo, že nedovolí žádné teroristické skupině působit na švédské půdě.

Prokurdští aktivisté a odpůrci vstupu Švédska do NATO ale snahy švédské vlády zkomplikovali, když v posledních týdnech uspořádali protiturecké demonstrace a při jedné z nich pověsili tento měsíc před stockholmskou radnicí za nohy figurínu tureckého prezidenta Erdogana. V sobotu před tureckým velvyslanectvím ve Stockholmu spálil korán dánský protiislámský aktivista Rasmus Paludan.