Zeman vyšel vítězně již z prvního kola voleb, náskok ale nebyl nijak vysoký. Vyslovilo se pro něj 1,246 milionu voličů, získal tak 24,21 procenta hlasů. Pro Schwarzenberga hlasovalo 1,201 milionu lidí, tedy 23,40 procent voličů.
První kolo vyhrál tehdejší šéf diplomacie v šesti krajích: v Praze, Středočeském, Jihočeském, Plzeňském, Libereckém a Královéhradeckém kraji, a také u voličů v cizině. Zeman dostal většinu v osmi zbývajících.
Pavel vyjede za voliči do Příbrami, Babiš plánuje návštěvu Hradce Králové |
Původně průzkumy favorizovaný Jan Fischer skončil až třetí, když získal 841 tisíc nebo také 16,35 procenta hlasů. Čtvrtý byl Jiří Dienstbier, který si připsal 829 tisíc (16,12 procenta) hlasů. Přes pět procent se dostal už jen pátý Vladimír Franz, kterého volilo 352 tisíc lidí (6,84 procenta).
Během necelých dvou týdnů mezi prvním a druhým kolem volby eskalovala volební kampaň, kritiku vyvolalo zejména počínání týmu Miloše Zemana. Jeho kroky byly podle komentátorů největší kaňkou celé prezidentské volby.
Zemanův tým stál například za šířením nepravdivých informací spojených se Schwarzenbergem. Lži, jak některá tvrzení označil i Nejvyšší správní soud (NSS), který řešil stížnosti, se zaměřovaly na citlivá témata kolem nacistické okupace a poválečného odsunu Němců.
 |
Velkou pozornost vzbudil celostránkový inzerát, který vyšel v deníku Blesk v první den druhého kola a v němž se mimo jiné jiné psalo „nevolte Karla Schwarzenberga“. U inzerátu nebyl uveden zadavatel, nakonec se ukázalo, že za ním stál advokát Vladimír Zavadil, podle médií předlistopadový člen StB.
Česká advokátní komora na něj následně podala kárnou žalobu. Kárný senát mu uložil pokutu 850 tisíc korun s tím, že inzerát byl neetický, a to v advokátním i celospolečenském kontextu. Její výše ale byla později snížena na 20 tisíc korun.
Rozporuplná kampaň se objevuje i v současné prezidentské volbě. Andrej Babiš Česko oblepil billboardovou kampaní ve znění „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják.“ Po kritice ministryně obrany Jany Černochové se za znění omluvil s tím, že měl použít místo vojáka slovo generál. Odborníci původní znění hodnotili jako etické dno.
Diskuze hrály pro Zemana
Mezi prvním a druhým kolem se konaly televizní i rozhlasové debaty obou kandidátů - dvakrát se střetli v České televizi a Českém rozhlase, po jednom duelu odvysílaly televizní stanice Nova a Prima Cool, jednu online debatu pořádal i portál iDNES.cz.
KOMENTÁŘ: Vyhrál ten, anebo onen? Oba tábory mají o debatě jasno |
Diskuse, které vesměs měly více než milionovou sledovanost, přitom podle komentátorů prospěly především Zemanovi.
Schwarzenbergovi uškodilo například jeho vyjádření na adresu poválečné vlády a Edvarda Beneše, ve kterém je kritizoval za odsun německého obyvatelstva v roce 1945.
Jen někteří ze sedmi neúspěšných kandidátů před deseti lety jasně vyjádřili podporu jednomu z finalistů. Miloše Zemana podpořili Jan Fischer a Vladimír Franz, na jeho stranu se pak dala i ČSSD, za niž kandidoval Jiří Dienstbier. Zemana podpořil i dosluhující prezident Václav Klaus.
Karla Schwarzenberga doporučili volit Přemysl Sobotka a svůj hlas mu dala také Zuzana Roithová. Jana Bobošíková prohlásila, že nikoho z finalistů nepodpoří, doporučení nedala ani Táňa Fischerová.
Ve druhém kole 25. a 26. ledna 2013 přesvědčivě zvítězil Miloš Zeman, který při o trochu menší účasti - 59,11 oproti 61,31 procenta v prvním kole - získal hlasy 2,717 milionu voličů, což představovalo 54,8 procenta hlasů.
Strašení válkou v kampani je etické dno a starý trik manipulace, varují experti |
Schwarzenberg za ním zaostal o 476 tisíc hlasů, jeho lístek hodilo do uren 2,241 milionu voličů. Zeman zvítězil téměř v celé ČR, Schwarzenberg získal více hlasů jen v deseti ze 77 okresů. Šlo o Prahu a okolní dva okresy, Brno, Plzeň, České Budějovice, Liberec, Jablonec nad Nisou, Semily a Náchod.
Druhé přímé volby českého prezidenta se konaly o pět let později, z prvního kola 12. a 13. ledna 2018 postoupili Zeman, který získal 38,56 procenta hlasů, a bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš, jehož podpořilo 26,60 procenta voličů.
Ve druhém kole o dva týdny později znovu zvítězil Miloš Zeman se ziskem 51,36 procenta hlasů. NSS poté řešil povolební stížnosti, žádnému ze 70 podnětů nevyhověl.
Značná část stížností kriticky poukazovala na Zemanovu kampaň, například na spojování Drahoše s hrozbou migrace nebo zastřené financování přes spolek Přátelé Miloše Zemana. Volební senát žádnou nezákonnost nezjistil, byť označil hesla spojující Drahoše s migrací za zavádějící.
