Potulování Balkánem
Text: miramare | Zveřejněno: 25.1.2023 | Zobrazeno: 17 124x
Podívám se na Balkán. Jezdí tam všichni, není to daleko, mělo by tam být celkem levno, a připomenu si po čase černohorský Ulcinj u hranic s Albánií.
Kapitoly článku
Vyjíždím v pátek jednoho krásného květnového odpoledne, s cílem přenocovat co nejdál v Rakousku a vypořádat se tak s kusem takových těch přejezdových kilometrů. Dilema každé delší cesty - jestli se přesunout sice rychle, ale trochu sterilně po dálnici, nebo jestli stojí za to obětovat něco času navíc pro pestřejší trasu, řeším volbou druhé varianty. Z Prahy přes Vídeň a dál na jih, s výjimkou prvního úseku do Jihlavy, jedu po silnicích. U Znojma se do Rakouska normálně jezdí po hlavní přes Hatě, mě ale navigace za Znojmem vedla přes zastrčený přechod Jaroslavice. Tam nebyla ani budka pro celníky. Odtud k Vídni jsem pelášil pořád na jih po vedlejších silničkách, které byly v pátek odpoledne úplně bez provozu. Jak moc vedlejší ty moje cesty byly, se poznalo podle toho, že když jsem přijel na křižovatku s jinou silnicí takové nějaké třetí třídy, tak to byl vždycky můj směr, který měl osazené značky Stop.
Idylka dopravní pustiny skončila s příjezdem k Vídni, kde to byl samý semafor, ale díky už skoro večernímu času se to dalo vydržet. Přespávám až skoro u hranic s Maďarskem v docela velkém hotelu, který vypadá, že je ve svém regionu specializovaný na svatby. Jedna tam zrovna probíhala, a jiný účel areálu v obci, kde není nic zvláštního, mě nanenapadá.