Herecké výkony půjdou na hranu. Švandovo divadlo uvádí klasiku o totalitě 1984

Herecké výkony půjdou na hranu. Švandovo divadlo uvádí klasiku o totalitě 1984
Vlevo je Anežka Šťastná v roli Julie.
Tomáš Petřík coby O'Brien a David Punčochář jako Winston Smith.
V popředí je Tomáš Petřík jako O'Brien.
Andrea Buršová a David Punčochář coby Winston Smith.
Foto: ČTK
ČTK Kultura ČTK, Kultura
25. 1. 2023 20:09
Jako drama o volání po svobodě i příběh velké lásky pojal režisér Dodo Gombár dramatizaci románu 1984 anglického spisovatele George Orwella. Jednu z nejdůležitějších knih 20. století, která líčí totálně zmanipulovaný svět, uvede Švandovo divadlo v Praze.

Premiéra se uskuteční tuto sobotu 28. ledna, nejbližší reprízy následují v pondělí 30. ledna a dále 6., 11. a 17. února. Hlavní postavu Winstona Smithe hraje David Punčochář, jeho záhadného kolegu O'Briena ztvárnil Tomáš Petřík. Julii, Smithovu o generaci mladší přítelkyni, zpodobnila Anežka Šťastná.

Winston Smith je nenápadný pracovník takzvaného ministerstva pravdy. Upravuje archivní záznamy: vymazává a přepisuje je podle toho, co si přeje vládnoucí strana. Píše se rok 1984 a protagonista žije v Oceánii, jedné ze tří mocností, mezi něž se rozdělil poválečný svět a které jsou v permanentní "udržovací" válce.

Lidem vládne Velký bratr, jenž na vše dohlíží a všechno ví. Jeho tajná ideopolicie sleduje občany. Děti jsou vychovávány k udávání rodičů. Kdo se odchýlí od státní ideologie, je vaporizován, to znamená fyzicky a psychicky vymazán. Ostatní vědí, že válka je mír, svoboda je otroctví, v nevědomosti je síla, jak zní zdejší hesla. Neexistuje svoboda slova a lidé nemohou beze strachu z cenzury ani přemýšlet. Převládají násilí a lži.

Hrdina románu Smith se však odváží přemýšlet a začne o systému pochybovat. Od kolegy O'Briena si půjčí zakázanou knihu. A zamiluje se, což je také trestné. Velký bratr ho ovšem sleduje. Ví, co je pro odpadlíka nejlepší.

Podle režiséra Doda Gombára příběh obsahuje naději. "Proč lidé stále čtou Orwella, který se narodil před 120 lety? Proč je pořád baví písně Rolling Stones, kapely založené v 60. letech? Protože jde o ostré, přímočaře podané výpovědi o nejzásadnějších a nejhlubších věcech člověka. A ty v každé nové generaci znovu ožívají," míní devětačtyřicetiletý Slovák, který byl dříve uměleckým šéfem zlínského a později právě Švandova divadla.

Usiluje o intenzivní zážitek. "Jde nám o syrovost, ostrost a živelnost výpovědi, z níž paradoxně vyrůstá zvláštní poezie. I herecké výkony půjdou na hranu. Naším cílem je zkrátka divadlo, které nenechá diváky lhostejné," avizuje.

Hudbu složila Gabriela Vermelho. Text vychází z překladu Evy Šimečkové, který vznikl v letech 1983 až 1984. K této původně samizdatové verzi její manžel Milan Šimečka napsal známý doslov nazvaný Můj soudruh Winston. Český překlad oficiálně prvně publikovalo exilové nakladatelství Index v Kolíně nad Rýnem. 

"Psalo se na strojích s šestnácti průklepáky a překlad se vozil do zahraničí, já jsem byla spojkou," vzpomínala socioložka Jiřina Šiklová, která se za šíření zakázaného díla se Šimečkou dostala do vězení. "Milanova předmluva napsaná v takzvaně socialistickém Československu doslova obletěla svět. Vyšla asi ve čtrnácti různých překladech a sehrála velkou roli při změnách v tehdejší Evropě rozdělené na západní a východní část," uvedla Šiklová.

Britský novinář a spisovatel George Orwell žil v letech 1903 až 1950. Ve svém posledním románu demaskoval nejhorší formu totality, jakou si uměl představit roku 1948, kdy text psal na skotském ostrově Jura. Učinil tak, přestože osobní přímou zkušenost s diktaturou neměl. Základ mu však poskytlo počínaní stalinské i hitlerovské moci.

"Vyšel také ze svých zkušeností z Barmy, kde působil jako koloniální policista. Především však čerpal ze zážitků ze španělské občanské války, stejně jako ze zpráv ze stalinského Sovětského svazu," připomíná dramaturgyně smíchovské scény Martina Kinská.

Orwell byl roku 1920 jmenován policejním úředníkem v Barmě. Ve službě strávil sedm let, měl blízko k Barmáncům a daleko ke koloniálním úředníkům.

Další inspiraci při psaní nalezl v dystopii Konec civilizace aneb Překrásný nový svět od svého učitele francouzštiny Aldouse Huxleyho a románu Jevgenije Zamjatina nazvaném My z 20. let minulého století.

Dramatizace prózy 1984 už se objevila na více českých jevištích. Roku 2009 ji v ostravském Divadle Petra Bezruče režíroval Jan Mikulášek, další v pražském Divadle D21 připravili Pavel Khek a Peter Chmela. Orwellův román se dostal též do repertoáru zájezdového Divadla různých jmen.

Před čtyřmi lety režisér a novinář Václav Müller natočil dokumentární film o Orwellovi, jímž provází Ruska Maria Karpová. Nedávno podle knihy vznikl komiks, stojí za ním francouzský kreslíř Xavier Coste a česky jej vydalo Argo. Na Orwellovu prózu často odkazoval také disident a pozdější prezident Václav Havel, když používal autorem vynalezená slova jako doublethink nebo newspeak.

 

Právě se děje

Další zprávy