Babiš versus Pavel. Kdo by zvýšil daně a jak se staví k ruskému plynu?

Koncem loňského roku jsme – tehdy ještě devíti – kandidátům na prezidenta položili pět anketních otázek. Postupně jsme se jich ptali na jejich názor na cesty ke snížení zadlužení Česka, energetickou budoucnost země, penzijní reformu, způsob, jak se zbavit nálepky „montovna Evropy“, a nakonec na přijetí eura.

Možnost vyjádřit se dostali všichni kandidáti, někteří z nich však odpověděli jen na část otázek. Mezi nimi byl i Andrej Babiš, který se zapojil jen do dvou z pěti. Zaměřme se tedy na srovnání obou finalistů v odpovědích na možnosti zvýšení daní a způsobech nahrazení ruského plynu.

Zadlužení Česka a vyšší daně

Na úvod naší anketní série jsme se zaměřili na alarmující schodky rozpočtu, které v době po covidu udržuje v rekordních výších jednak válka na Ukrajině a s ní spojená energetická krize, ale třeba i zrušení superhrubé mzdy.

Jak upozorňuje hlavní komentátor Finmag.cz Pavel Jégl, léčba financí zabolí: „Šéf financí Zbyněk Stanjura se osmělil a chystá úsporný balíček, kterým chce snížit strukturální deficit o skromných 70 miliard korun. Z toho, co naznačil, je patrné, že léčbu financí bude možné popsat vzorcem, který obrací původní slib naruby: Vyšší daně a míň za ně.“

Prezidentských kandidátů jsme se ptali na to, zda (a případně jak) by ze své pozice zasahovali do diskusí o státním rozpočtu, jestli by v případě nespokojenosti využili práva veta a jestli jsou podle nich cestou ke snížení zadlužení Česka vyšší daně.

„Dnes není prostor zvyšovat daně z příjmu, tak jak to navrhuje poradní orgán premiéra Petra Fialy. Konsolidovat veřejné finance je třeba, ale má se tak dělat v období hospodářského růstu, což jsem také v období, kdy jsem působil ve vládě, úspěšně prosazoval,“ odpověděl předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš s tím, že by se ale mohla vést debata o zvýšení daní z neřestí, například u některých spotřebních daní na tabákové výrobky, u hazardu nebo u lihu.

Podle armádního generála ve výslužbě Petra Pavla vláda nakonec nebude mít jinou možnost než do systému daní sáhnout. „Pokud se mají měnit nějaké daně, tak je lepší měnit ty, které tolik nebolí – například majetkovou daň, která je u nás extrémně nízká. Cest ke snížení zadlužení Česka je ale samozřejmě více, mnoho z nich navrhuje třeba Národní ekonomická rada vlády,“ odpověděl bývalý předseda vojenského výboru NATO. Tuto jeho odpověď ostatně sám Babiš v předvolební debatě na České televizi citoval.

V otázce případného veta zákona o státním rozpočtu byli oba kandidáti zdrženliví. Babiš by ho využíval „v ojedinělých případech“, Pavel by se do diskuse o státním rozpočtu snažil vstupovat už během jeho tvorby, právě aby nemusel využívat veta, které podle něj „většinou stejně nic nezmění, jen pozdrží legislativní proces“.

Energetická budoucnost a jak nahradit ruský plyn

Druhé anketní téma, kterého se zúčastnili oba finalisté prezidentské volby, řeší přímou souvislost s válkou. Když totiž Rusko loni v únoru vpadlo na Ukrajinu, ihned se po celé Evropě začalo řešit, jak nahradit dodávky ruského zemního plynu. Brzy vyšlo najevo, že z celé Evropské unie je na ruském plynu nejvíc závislé (společně s Lotyšskem) právě Česko, kde tvořil sto procent spotřeby.

Částečně může pomoci LNG terminál v Nizozemsku, který by měl Česku zajistit tři miliardy kubíků plynu, tedy asi třetinové množství, které ještě v roce 2021 do země proudilo z Ruska, zároveň je ale potřeba řešit i další alternativy. V této souvislosti se v Česku opět zvýšila podpora jádra, v budoucnu by pak výraznější roli v energetickém mixu měly hrát obnovitelné zdroje.

Shutterstock

Opomíjený rozměr války: Putina dráždí ukrajinské plynové ambice

Vladimir Putin se neospravedlnitelnou invazi na Ukrajinu pokoušel obhájit už mnoha vysvětleními s kolísavou mírou absurdity. Jedno, velmi racionální a uvěřitelné, si stále nechává pro sebe: ukrajinský plyn.

Kandidátům na prezidentský úřad jsme proto položili otázku, jaký je jejich názor na příklon k zeleným energiím, zda by mělo Česko usilovat o zachování jádra a jak vidí energetickou budoucnost Česka.

„Bezemisní energetika je správná cesta, ale musí být prováděna rozumně a nesmí se přitom udělat více škody než užitku. Jejím základem jsou OZE a jádro, ale určitě je třeba investovat do vodíkových technologií,“ navrhuje Babiš. Podle něj bude Česko v budoucnu založené na OZE, jádru a přechodově na uhlí a plynu. „Odstavovat fosilní zdroje je třeba, ale s rozvahou a nesmíme dopustit, abychom tím ohrozili energetickou bezpečnost,“ doplňuje Babiš.

Na rozvoji jaderné energie se oba kandidáti shodnou. Pavel by pak chtěl „využít zkušeností z diplomacie v jednání s partnery z Německa, Polska a Beneluxu o hlubší spolupráci a rozšíření existující infrastruktury pro transport zemního plynu a také o českém podílu na výstavbě LNG terminálu“. Podle něj Česku chybí ucelená strategie pro směřování energetiky. „Je třeba ukončit letargii, ve které se česká energetika nachází. Musíme ji za pomoci akademiků, energetiků, ekonomů a ekologů posunout od neflexibilní centrálně řízené uhelné energetiky k modernímu mixu všech dostupných zdrojů a přístupů,“ dodává.

Penze, montovna a euro

Zatímco Babiš odpověděl jen na dvě výše uvedené otázky, Pavel se zapojil do všech pěti anket. Čtenářům Finmag.cz tak nabídl ještě svůj pohled na to, zda by Česko mělo dál usilovat o penzijní reformu, jakými kroky by se mělo zbavit nálepky „montovna Evropy“ a zda by mělo usilovat o vstup do eurozóny.

Finmag.cz

Montovna? Průmyslová země? Kdeže, Česko budují hlavně šikovní lidé

Říká se, že Česko je především průmyslová země. Že jsme montovnou Evropy. A že podnikatelé jsou „příživnici“ či dokonce snad „parazité“. I zběžný pohled do základních statistik ovšem odhalí, že je všemu jinak. A že by si politici, kteří se do podnikatelů oněmi nevybíravými slovy navážejí, měli ujasnit, co je pro Česko opravdu důležité: všichni ti činorodí lidé, kteří něco budují a podnikají.

V otázce důchodové reformy podle něj Česku ujel vlak, protože předchozí vlády měly příležitost ji realizovat ještě v době, kdy na ni byl čas i prostředky. „Důchodovou reformu potřebujeme, vláda ale bude potřebovat hodně odvahy a především prostředků, aby se ke skutečné reformě odhodlala,“ říká Pavel.

Prvním krokem k transformaci ekonomiky je podle Pavla transformace vzdělávání. „Musíme být ve výrobních řetězcích buď na začátku – kde se všechno vymýšlí –, nebo na konci – kde se finalizuje a prodává. K tomu jsou třeba investice do vědy a výzkumu,“ nabízí řešení.

Na závěr Pavel potvrdil, že bude usilovat o vstup Česka do eurozóny. „K přijetí eura jsme se zavázali a sliby se mají plnit, obzvlášť v mezinárodních vztazích. Správný čas na přijetí eura je přirozeně okamžik, kdy poctivě splníme všechny podmínky, nesmíme to nezodpovědně uspěchat jako třeba Řekové,“ upozorňuje.

Kam dál? Politika na Finmagu:

• Prezident není středověký vládce, armádě nevelí. Českem se šíří nesmysly
• Než jim to tam hodíte. Jak kandidáti na prezidenta vidí klíčová témata dneška
• Dluh české vlády je nejvyšší v historii. Poslední čas na nápravu, pane Fialo
• Proč bohatí bohatnou a chudí chudnou? Čapí hnízdo to jasně ukázalo
• Opomíjený rozměr války: Putina dráždí ukrajinské plynové ambice

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag