MF zhoršilo výhled ekonomiky, veřejné finance skončily loni ve schodku

foto Ministerstvo financí ČR v Letenské ulici v Praze.

Praha - Ministerstvo financí očekává v letošním roce pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,5 procenta. Průměrná celoroční inflace by měla být 10,4 procenta, uvedlo dnes ministerstvo ve své nové makroekonomické prognóze. Výhled v obou oblastech proti listopadové predikci zhoršilo, tehdy očekávalo pokles HDP o 0,2 procenta a roční inflaci 9,5 procenta. Veřejné finance loni skončily se schodkem 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvedlo dnes v nové makroekonomické prognóze ministerstvo financí. Státní dluh se loni zvýšil na 44,6 procenta HDP ze 42 procent v roce 2021, míra zadlužení je tak nejvyšší od vzniku Česka. Pro letošní rok ministerstvo očekává deficit veřejných financí 4,2 procenta HDP a zvýšení dluhu na 45,8 procenta HDP.

MF zhoršilo výhled ekonomiky, očekává letos pokles HDP o 0,5 procenta

Ministerstvo přehodnotilo očekávaný vývoj HDP s ohledem na pokles spotřeby domácností ve druhé polovině loňského roku. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ale předpokládá, že recese bude jen krátká, první známky hospodářského oživení očekává už ve druhém čtvrtletí letošního roku. "Česká ekonomika na konci loňského roku prošla a nyní stále prochází mírnou recesí v důsledku vysokých cen," řekl novinářům Stanjura.

Vysoká inflace, která loni dosáhla 15,1 procenta, byla podle něj hlavním důvodem poklesu reálné spotřeby domácností, který se projeví i v letošním poklesu HDP. Ministerstvo financí odhaduje, že letos reálná spotřeba domácností klesne o 2,2 procenta, v listopadu odhadovalo pokles o 0,8 procenta.

Stanjura dnes také upozornil, že se recese neprojevuje na trhu práce. Nezaměstnanost by se podle něj měla letos zvýšit na 3,2 procenta z loňských 2,5 procenta. Proti listopadové predikci se odhad letošní nezaměstnanosti zvýšil o 0,1 procentního bodu.

Podle ministerstva tak bude přetrvávat napětí na trhu práce spojené s nedostatkem pracovníků, i když ten částečně kompenzují uprchlíci z Ukrajiny. Napětí na trhu práce bude dál tlačit na růst mezd, který by měl nominálně dosáhnout 7,5 procenta. Ministerstvo ale předpokládá, že zvyšování mezd přesto nepokryje inflaci a reálná mzda po loňském propadu o 7,6 procenta letos poklesne o 2,6 procenta.

Za nejvážnější riziko makroekonomické predikce Stanjura označil další vývoj ruské války proti Ukrajině. Predikce ale podle něj vychází ze scénáře, že se Evropě podaří nahradit ruské dodávky ropy a plynu, tak jako se to podařilo před nynější zimou.

Odhady ministerstva financí (v závorce uvedeny odhady z listopadové predikce):

2021 2022 (odhad) 2023 (odhad)
růst HDP 3,6 2,3 (2,4) -0,5 (-0,2)
Inflace 3,8 15,1* 10,4 (9,5)
Nezaměstnanost (VŠPS) 2,8 2,4 (2,5) 3,2 (3,1)

*konečné číslo zveřejněné ČSÚ

Zdroj: Ministerstvo financí

Veřejné finance loni skončily ve schodku 3,6 procenta HDP

Loňské hospodaření veřejných financí bylo o jeden procentní bod lepší, než předpokládala listopadová prognóza ministerstva. Podle úřadu je to dáno tím, že se loni nepodařilo vyčerpat celou podporu pro velké firmy kvůli vysokým cenám energií a tyto náklady byly přesunuty do letošního roku. Dalšími důvody byly nižší než předpokládané čerpání sociálních dávek a menší rozpočtové dopady pádu Sberbank.

Letošní schodek veřejných financí vzhledem k HDP by měl být podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) vysoký kvůli kompenzačním opatřením spojeným s vysokými cenami energií. Dopad těchto opatření bude podle Stanjury možné blíže odhadnout až v dubnu po čtvrtletním vyhodnocení toho, jak vysoké jsou kompenzace za cenové stropy na elektřinu a plyn a jaký je výběr odvodu od výrobců elektřiny za vysoké prodejní ceny.

Ministr dnes zopakoval, že vláda připravuje konsolidační balíček, který by měl snížit strukturální deficit nejméně o jedno procento HDP, tedy zhruba 70 miliard korun. "Příští rok by se tak schodek rozpočtu měl dostat pod tři procenta HDP," řekl Stanjura.

Expertní týmy jednotlivých vládních stran společně s odborníky Národní ekonomické rady vlády (NERV) nyní podle Stanjury jednají o jednotlivých opatřeních pro snížení schodku. Jsou rozděleni do skupiny pro daně, sociální věci, zdravotnictví, veřejnou správu a ostatní oblasti. Týmy by měly najít dohodu na opatřeních do poloviny února, poté je projednají politici vládních stran. Stanjura očekává projednání celého balíčku opatření ve vládě nejpozději do konce března.

Jednotlivá opatření dnes Stanjura nechtěl detailně rozebírat. Zopakoval pouze, že chystané sjednocení dvou snížených sazeb daně z přidané hodnoty nemá být opatření ke konsolidaci rozpočtu, ale ke zjednodušení daňového systému, a mělo by tedy být rozpočtově neutrální. Nevyloučil také změny na příjmové straně rozpočtu, zdůraznil ale, že ODS odmítá růst přímých daní.

Bývalá šéfka státní kasy a předsedkyně poslaneckého klubu opozičního hnutí ANO Alena Schillerová na tiskové konferenci uvedla, že Česko je jedinou zemí Evropské unie, která zvyšuje své zadlužení. Působení vlády popsala jako "turecké hospodaření". Kabinet podle ní má nulový plán konsolidace.

Vývoj veřejných financí v posledních letech (v procentech HDP)

2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 (odhad) 2023 (odhad)
Saldo veřejných financí -2,1 -0,6 0,7 1,5 0,9 0,3 -5,8 -5,1 -3,6 -4,2
Dluh sektoru vládních institucí 41,9 39,7 36,6 34,2 32,1 30 37,7 42 44,6 45,8

Zdroj: Ministerstvo financí

Ministerstvo financí prodalo státní dluhopisy za 20,1 miliardy korun

Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 29.03.2024 ČTK

Reklama

18°C

Dnes je pátek 29. března 2024

Očekáváme v 09:00 12°C

Celá předpověď