Přednáška z cyklu Z klementinských pokladů, který pořádá Oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny ČR. Pražský benediktinský klášter Na Slovanech byl od svého založení Karlem IV. určen k pěstování slovanské bohoslužby pravděpodobně ve snaze navázat na starobylé zvyklosti z doby Velké Moravy a raných přemyslovských Čech. Protože v Karlově době byla tato tradice v českých zemích přerušena více než dvě stě let, byly do kláštera povoláni z chorvatského pobřeží benediktini, kteří od poloviny 13. století měli papežské svolení užívat pro římskou liturgii církevní slovanštinu psanou hlaholským písmem. Tento zvyk se v klášteře Na Slovanech udržel do počátku husitských válek, kdy byla církevní slovanština nahrazena češtinou a hlaholské písmo latinkou. Přestože se z hlaholských památek kláštera Na Slovanech dochovaly pouze dva celé kodexy a několik pergamenových zlomků, je možné si učinit alespoň rámcovou představu o rozsahu písemné produkce místního skriptoria a o jeho vztazích s dobovým písemnictvím českým i chorvatským. Přednáška se bude věnovat podobě a obsahu hlaholských liturgických textů v církevní slovanštině (breviáře, misály, otázka tvorby církevněslovanských textů v Praze apod.) a důvodům vzniku hlaholských rukopisů ve staré češtině. Připomenuty budou rovněž staročeské texty, které byly v klášteře Na Slovanech překládány do staré chorvatštiny a dochovaly se v chorvatských hlaholských opisech.

Výklad se zaměří také na hledání a identifikaci hlaholských rukopisných zlomků v českých rukopisných sbírkách a otázku určování jejich české provenience. Při této příležitosti budou představeny také stopy hlaholského písma v rukopisech českého původu (glosy a abecedáře). Výklad se bude opírat především o rukopisné prameny uložené v Národní knihovně ČR a v Knihovně Národního muzea v Praze. Přednáší: Václav Čermák