Ondřej Procházka z Brna se po skončení prvního kola prezidentských voleb rozhodl, že na svém instagramovém i facebookovém účtu bude po další dva týdny rozebírat kampaně kandidátů. Jenže právě politika byla spouštěčem agresivních komentářů pod jeho příspěvky.
„V obvyklých příspěvcích se nic agresivního na moji osobu neozve. Když je to takto v rámci politiky, zvedne se skutečně velká smršť komentářů,“ říká Procházka s tím, že si donedávna myslel, že mu komentující budou vyvracet pouze některé informace v příspěvku. Jenže poté došlo i na osobní útoky.
„Do zpráv mi ale nepíšou. Končí to komentářem,“ podotýká. Současně přiznává, že se s některými profily snaží komunikovat. Pokud jde však o věcnou kritiku, nikoliv urážky. Další problém vidí v trollech, kteří mají za úkol šířit dezinformace či rozpoutávat v diskuzích hádky. Za to jsou samozřejmě placeni.
„Neskutečně mi to otevřelo oči“
„U některých jsem zkoušel zjistit, zda se jedná o skutečného člověka či trolla. Na lidi, kteří mají koťátko na profilu, nemají o sobě napsané informace a mají pofidérní jména, nereaguji,“ vysvětluje.
K tomu přidává zkušenost, kdy se na něj komentující seběhli kvůli příspěvku zaměřeném na Andreje Babiše.
„Psali mi, že já jsem ničeho nikdy nedosáhl, přičemž Babiš vydělává hodně peněz a zaměstnává hodně lidí. To byla jedna linka. Pak přišly urážky typu jaký jsem k*k*t,“ udává příklad.
Mezi komentáři se také objevily názory, že pokud se stane prezidentem Petr Pavel, tak se má Procházka těšit na válečnou frontu. „Neskutečně mi to otevřelo oči. Podobné komentáře mě nabíjí. Myslím, že hodně lidí může být tímhle znechuceno. O tom jim asi i jde, abychom třeba nešli k volbám a nebavila nás politika,“ přemítá nad důvody.
„Do poslední chvíle se bude prát za svůj názor. Jsem rád, že to nedělám sám. Pokud si člověk stojí za svým názorem, neměl by se bát ho vyjádřit. Už jsem to říkal několikrát, ale měli bychom si uvědomit, že sociální sítě by se měly brát jako diskuze na ulici,“ dodal Procházka.
Zaútočil na vás na sociálních sítích někdo poté, co jste projevili svůj politický názor?
„Anonymita bortí limity, co si dovolí říci“
Podle politologa a odborníka na dezinformace Miloše Gregora z brněnské Masarykovy univerzity hraje nyní svou roli souhra třech faktorů - prezidentské volby, trollové a agresivní jedinci.
„Nálady v české společnosti jsou dlouhodobě zjitřené. Můžeme se bavit o tom, že tady máme, hrubě řečeno, dva názorové proudy. Anonymita sociálních sítí, kdy nestojíme v tváří v tvář tomu, s kým se hádáme a jenom koukáme do monitoru, u spousty lidí bortí nějaké limity toho, co si dovolí říci,“ míní Gregor.
ANALÝZA: Poslední dva týdny souboje mezi Babišem a Pavlem rozdělily Česko |
Kdyby došlo na osobní konfrontaci, nebudou lidé podle jeho slov tak emotivní nebo vulgární a radikální. V online komunikaci podle něj právě tato bariéra padá. „Řekl bych, že to nejsou jenom trollové, ale běžní uživatelé sociálních sítí. Prostě se v online světě vyjadřují radikálněji než ve svém životě,“ vysvětluje.
Podle něj ale mohou jistou roli zastávat i trollové, současně však Gregor přiznává, že nemá informaci o tom, že by se jednalo o trollí farmy, které jsou například známy z prezidentských voleb v USA.
Snaha odradit člověka od voleb
„Jednotliví kandidáti mají svoje skalní fanoušky. Ti už třeba placeně, ale věřím, že z velké části zdarma, jelikož tomu věří, sami aktivně do diskuzí vstupují a snaží se je nějak ovlivnit,“ komentuje Gregor, který má za to, že situace se po volbách nějakým způsobem uklidní:
„Veřejná diskuze je emotivnější ve chvílích, kdy vrcholí kampaně. Tady můžeme říct, že kampaň byla velice emotivní, polarizující a negativní. Zejména tím, že jeden z kandidátů vnesl do kampaně téma války a strašil jí.“
Úkoly pána Hradu: jmenování Hladíka, výběr sedmi ústavních soudců, summit NATO |
Gregor současně poukazuje na to, že cílem některých komentářů může být snaha odradit člověka, aby se voleb účastnil. „Pokud máme někoho, kdo pravidelně přidává pod příspěvky pro nás nelichotivé komentáře, tedy že nás kritizuje, tak je možné, že si to člověk příště rozmyslí,“ vysvětluje odborník.
Na sociálních sítích jsou však podle jeho slov většinou lidé, kteří nijak nevystupují a pouze si příspěvky a komentáře pročítají. „Třeba pak vidí, že všechny komentáře jsou nějakým způsobem pozitivní, tak to na něj může zapůsobit. Stejně tak na ně může působit, když vidí, že se tam lidé hádají a jsou tam negativní komentáře,“ dodává Gregor.
„Ozve se ženský hlas ruské rodilé mluvčí“
Zkušenost s nelichotivými komentáři má i Roman Máca, který se ve svých příspěvcích snaží vyvracet dezinformace. „Ve většině případů se s nimi diskutovat nesnažím. Debatovat s někým, kdo vám napsal třeba pod falešným profilem, jen aby vám sprostě nadával a vyhrožoval zabitím, to opravdu cenu nemá,“ říká s tím, že politika či právě dezinformace vyvolávají velký zájem i emoce.
„Bývá pod nimi nejvíce komentářů a probíhají vášnivé diskuse. Logicky tak přitahují i trolly, kteří se přišli buď pohádat nebo ovlivňovat veřejné mínění,“ domnívá se. Podle něj zfanatizovaní lidé, kteří si na internetu pomocí agrese ventilují svou nenávist a frustraci, vystupují ve stejném duchu jako trollové.
Radikalizace začala v 90. letech, nyní ji živí dezinformace, míní expert |
Máca má však zkušenosti i se zvláštními telefonáty. „Stává se to jednou za měsíc či dva. Ozve se ženský hlas ruské rodilé mluvčí. Jen rusky pozdraví, krátce se na něco zeptá, třeba jestli mluvím rusky a pak hned zavěsí. S těmito hovory má zkušenost více lidí, kteří se veřejně vymezují proti Putinovu režimu a jeho politice. Když voláte zpět, číslo nefunguje nebo se dovoláte někomu jinému,“ přibližuje.
Podle jeho slov je cílem zastrašit a vyvést z rovnováhy. „Těmi hovory říkají ‚Víme o tobě, zanech toho, co děláš‘. Setkávají se s tím i rodiny vojáků na misích, kdy jim volá někdo s ruským přízvukem a oznamuje, že jejich partner, syn nebo otec by se měl například z mise v Pobaltí vrátit domů,“ doplňuje.
Oběť může požadovat omluvu či peníze
Redakce iDNES.cz v souvislosti s rostoucí agresí na sociální sítích oslovila i odborníka na kyberbezpečnost Kamila Kopeckého z Univerzity Palackého v Olomouci s dotazem, zda takové projevy na sítích již nejsou kyberšikanou. Podle jeho slov by však musely splňovat určité podmínky.
Například se musí jednat o opakované útoky, musí být intenzivní a musí mít na oběť dopad, třeba psychickou či fyzickou. „V případě, že jde o jednorázové urážky, nadávky, dehonestování třeba pomocí e-mailů či SMS, pak zpravidla o kyberšikanu jako takovou nejde. Může jí ale o přestupek, například přestupek proti občanskému soužití, který zahrnuje takzvané ublížení na cti,“ vysvětluje Kopecký.
V takovém případě může oběť podle jeho slov například požadovat omluvu či peněžní náhradu. Zároveň je však potřeba upozornit na to, že slovo „kyberšikana“ v trestním zákoně není.
Dezinformaci o úmrtí Petra Pavla prověří policie. Lež odsoudil generál i Babiš |
„Každá významná událost, která vzbuzuje silné emoce, s sebou nese i agresi - s agresivními online projevy jsme se setkali v případě pandemie covid-19, migrační krize či po zahájení války na Ukrajině, nárůst agrese sledujeme samozřejmě i v průběhu voleb, především prezidentských a parlamentních,“ vysvětluje.
Agrese podle něj úzce souvisí s polarizací společnosti. Čím více je společnost polarizovaná či přesněji fragmentovaná, tím větší vlnu agresivních projevů je možné očekávat. „Například pokud proti sobě úmyslně postavíme Prahu vs. venkov, mladé vs. staré, hloupé vs. chytré, pak to samozřejmě vyvolá silné emoce, nenávist a neochotu s protistranou diskutovat,“ uvádí na příkladech.
Bude docházet ke zpochybňování výsledků
Podle něj je také potřeba říci, že stát dlouhodobě selhává co se týče kontroly prezidentských a dalších typů voleb. „V zákoně č. 275/2012 Sb. se v § 35 dočteme, že volební kampaň musí probíhat čestně a poctivě, zejména nesmí být o kandidátech zveřejňovány nepravdivé údaje. Přesto jsou v současnosti masově o kandidátech zveřejňovány nepravdivé údaje či přímo dezinformace, které ovlivňují voliče, a stát to neřeší, neomezuje kandidáty, nijak nevymáhá dodržování zákona,“ poukazuje na aktuální problém.
Ať už volby vyhraje kdokoliv, bude podle Kopeckého docházet ke zpochybňování výsledků voleb či napadání jejich průběhu: „Postupně se samozřejmě situace zklidní. Každopádně velká část voličů se pravděpodobně s prohrou svého kandidáta nesmíří a budou na vítěze útočit po celou dobu jeho mandátu.“
Jak se nezbláznit z voleb. Neřešte je s přáteli a vypněte sítě, radí psychiatr |
Emoční reakce je však podle Kopeckého přirozenou lidskou reakcí na nějaký podnět, třeba na prohlášení kandidáta či protikandidáta, řetězový e-mail, který dorazil poštou, příspěvky na sociálních sítích, fotografie, koláže nebo třeba nelichotivou nálepku, kterou člověka označují příznivci protikandidáta.
„V řadě případů pak emoce vyvolávají právě dezinformační nepravdivé zprávy, které jsou masově rozšiřovány jak řetězovými e-maily, tak sociálními sítěmi či komunikačními nástroji. To vše může vyvolat silné negativní emoce a rozhodnout o tom, komu voliči svěří svůj hlas,“ vysvětluje a současně dodává:
„Silné pozitivní a negativní emoce může vyvolávat i vzhled a chování kandidáta, jeho volební slogan nebo jeho rétorika. Svou úlohu samozřejmě hraje i sociální prostředí, úroveň vzdělání, politické preference, ale třeba i pohlaví.“
