Do své bohaté kolekce krkonošských vzpomínek si americká lyžařka Mikaela Shiffrinová přidala další. V sobotním slalomu získala ve Špindlerově Mlýně 85. vítězství ve Světovém poháru a pořádně si to užívala. „Prostě to miluju! Fanoušci jsou tu neuvěřitelní!“ pochvalovala si.
Co dnes rozhodlo?
„Myslím, že to je pokaždé stejné. Je to lyžování. Není to jen o mě. Kdo udělá ty nejlepší oblouky, ten zvítězí. Dnes jsem to byla já. Jela jsem dobře, byla jsem spokojená s tím, jakou energii jsem dávala do oblouků. Dnešek prostě vyšel. Budu doufat, že si to uchovám i pro zítřek. Pokud ano, tak budu mít šanci na další vítězství.“
Každým závodem posouváte ženský rekord v počtu vítězství ve Světovém poháru a chybí vám jediná výhra k Ingemaru Stenmarkovi, je těžké se takovým myšlenkám bránit?
„Dnes jsem se snažila hlavně soustředit. Snažím se soustředit na vše možné kromě těchto čísel. To mě jen znervozňuje a já nemám důvod se cítit nervozně, jestli dosáhnu 86, nebo 87. Jinak bych dnes na prvním místě nebyla. Musím uvažovat jen pozitivně. Každý se ovšem ptá, jestli se cítím pod tlakem, zda to dokážu.“
Jak to šlo dnes?
„Dnes to byl výborný den. Od chvíle, co jsem vstala, jsem se cítila dobře a byla jsem připravená do toho jít. Dařilo se mi na lyžích, líbilo se mi, jak lyžuju. Osmdesát pětka je třešnička na dortu. A když dokážu osmdesát šest… Nevím, jestli to bude zítra. Máme tu spoustu dalších závodnic, které mohou vyhrát. Uvidíme zítra.“
Bude pro vás nedělní závod speciální?
„Tak o tom nepřemýšlím. Prostě se probudím a budu se těšit na závod. A to jsou ty správné pocity. Cítím se velmi dobře, že tu mohu být. Prostě to miluju! Je tu úžasná trať a fanoušci jsou zde neuvěřitelní. Mám odsud skvělé vzpomínky. Nezávodíme tu každý rok, ale tady byl můj první závod ve Světovém poháru. Také před čtyřmi lety, kdy jsme tu jeli naposledy, jsem tu odjela skvělý závod. Je prostě skvělé, jak to dnes dopadlo.“
Hned po závodě jste vzpomínala na svého tatínka…
„Když jsem tu jela poprvé, tak tu byl se mnou. Potom taky. Cítím se šťastná, že jsem tady, ale zároveň cítím, že mi tady něco chybí. On. Takže jsem na jednu strana šťastná, ale zároveň mám v sobě pořád i trochu smutek…“
