Den po zvolení Pavel skládá tým, mluvil se Zelenským a chystá se do krajů

„Osobně jsem pogratuloval Petru Pavlovi k vítězství v českých prezidentských volbách. Poděkoval jsem jemu a českým občanům za jejich neochvějnou podporu. Pozval jsem ho na návštěvu Ukrajiny,“ napsal Zelenskyj.

Pavel Zelenskému za gratulaci k výsledku voleb a pozvání poděkoval. „Během našeho dnešního (nedělního) telefonátu jsem ho ujistil, že se Ukrajina může i nadále spolehnout na podporu České republiky,“ uvedl bývalý vysoký představitel české armády a NATO. 

Pavel v nedělním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že pro bezpečné prostředí v Evropě je důležité nepolevit v podpoře Ukrajiny. V Otázkách Václava Moravce zase mluvil o významu protiruských sankcí, které považuje za efektivní.

Hovor se Zelenským avizoval už v sobotu ve svém volebním štábu. „Česká republika i Slovensko se podílí na podpoře Ukrajiny a určitě by bylo dobře, aby Ukrajina věděla, že i nové vedení státu bude v této politice pokračovat,“ podotkl. 

Už předtím nově zvolený prezident mluvil o tom, že chce navštívit Kyjev společně se slovenskou hlavou státu Zuzanou Čaputovou. Rád by tak učinil v březnu, ještě před červencovým summitem Severoatlantické aliance. „Rád bych ujistil prezidenta Zelenského o tom, že na mých dosavadních pozicích ve vztahu k Ukrajině se nic nemění. Že budou nejen konzistentní s tím, co jsem dělal dosud, ale i s tím, co dělá naše vláda,“ uvedl.

V neděli si Pavel telefonoval i se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. V rozhovoru pro televizi Nova sdělil, že by se s ní chtěl sejít v Bruselu ještě před svou inaugurací, neboť není důvod otálet. Podniknout chce i návštěvu Polska na pozvání prezidenta Andrzeje Dudy. 

Naplánovaný má Pavel také telefonát s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Informaci serveru Seznam Zprávy potvrdil bývalý český diplomat a Pavlův poradce Petr Kolář.

Schůzka s ústavními činiteli

Ve středu se Pavel sejde s třemi nejvyššími ústavními činiteli – šéfem Senátu Milošem Vystrčilem (ODS), předsedou vlády Petrem Fialou (ODS) a předsedkyní sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09). „Budeme mít schůzku s ústavní čtyřkou, takže se sejdeme v Senátu, abychom se domluvili na základních parametrech základní komunikace do budoucna,“ sdělil Pavel.

„Bych byla ráda, kdybychom se dohodli právě na tom, jestli se budeme pravidelně setkávat, v jaké míře, jak často,“ řekla Pekarová Adamová. Vystrčil očekává debatu o způsobu obměňování ústavních soudců, která Pavla čeká.

Nově zvolený prezident se chystá v příštích dnech a týdnech postupně potkat i s dalšími českými politiky – kromě vládních také s opozičními. „Já bych si rád udělal jasno v tom, co říkal Andrej Babiš v době kampaně, že vláda s opozicí nekomunikovala. Tak bych chtěl vědět, v čem konkrétně, jaké návrhy opozice předkládala a v čem se cítí být nevyslyšena, abych na to mohl reagovat,“ uvedl Pavel. 

Pavel chce nyní připravovat program pro první týdny v prezidentské funkci. Na Primě řekl, že v příštích týdnech sestaví svůj hradní tým, již dříve oznámil, že šéfkou jeho kanceláře bude Jana Vohralíková. 

Skartované dokumenty

Zvolený prezident také hodlá provést hloubkový audit kanceláře, a to kvůli okolí Miloše Zemana, které bylo „jedním z důvodů ztráty důvěryhodnosti celého úřadu“. V rozhovoru pro televizi Nova řekl, že důvodem jsou mimo jiné nedořešené skartace. Chtěl by to probrat příští týden se šéfem Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který dokončil kontrolu hospodaření Kanceláře prezidenta republiky loni v prosinci. Před rokem kontroloval nakládání s utajovanými informacemi Národní bezpečnostní úřad (NBÚ).

„Ideální by to bylo samozřejmě do inaugurace, ale teď se mi opravdu o tom těžko mluví, když jsem ještě s nikým z NKÚ nemluvil,“ uvedl Pavel k termínu auditu. Chce mít ale „klidné svědomí, že to, co přebíráme, přebíráme v pořádku, že tam na nás nebudou čekat nějací kostlivci ve skříních.“

Poukázal na podezření z neoprávněného nakládání s utajovanými dokumenty a jejich skartací na Hradě za éry Miloše Zemana. „Pokud tam došlo ke skartaci asi 38 utajovaných dokumentů mimo pravidla, tak je potřeba vědět, jak celý ten problém byl vyřešen a uzavřen,“ dodal Pavel.

Ministerstvo vnitra loni udělilo Kanceláři prezidenta republiky pokutu 60 tisíc korun za vedení spisové služby. V případu šlo i o skartaci dvou utajovaných dokumentů. Skartaci nařídil předloni v listopadu Zemanův kancléř Vratislav Mynář. Podle pracovnic Pražského hradu byly oba dokumenty zničeny omylem.

Skartaci odhalila Národní centrála proti organizovanému zločinu. Její detektivové na Hradě kontrolovali, zda někdo neoprávněně nemanipuloval se zprávou o výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku, ze kterého české tajné služby podezřívají příslušníky ruské tajné služby GRU.

Dosluhující a zvolený prezident spolu ještě nemluvili

Pavel televizi CNN Prima News také řekl, že zatím se Zemanem nemluvil. Předpokládá ale, že se tak stane možná už v pondělí. Dosluhující hlava státu odlétá v neděli na návštěvu Srbska, odkud se vrátí v pondělí večer.

Zeman na návštěvě Srbska řekl, že pokud Pavel o schůzku požádá, rád se s ním setká. Zatím se tak nestalo. Pavel se setkáním počítá. V rozhovoru pro televizi Nova ale podotkl, že by měl podle Zemanova programu s vhodným termínem přijít Hrad.

Jmenování ústavních soudců

Už v prvním roce čeká nového prezidenta mimo jiné jmenování sedmi ústavních soudců. Pavel nesouhlasí s tím, aby Zeman ještě před koncem svého mandátu jmenoval nástupce Pavla Rychetského ve funkci předsedy Ústavního soudu, což dosluhující hlava státu nevyloučila. „Do hlavy Miloše Zemana nevidím, ale pokud se v nadcházejících dnech sejdeme, tak ho požádám o to, aby toto rozhodnutí, pokud už ho učinil, zvážil, protože bychom se tím potom mohli vyhnout zbytečnému projednávání přes soudy,“ uvedl Pavel.

Dodal, že pokud by Zeman skutečně jmenoval příštího šéfa Ústavního soudu, byl by připraven podat podnět k prošetření, aby soud dal jasné doporučení, jak s takovou situací pracovat.

Zeman v Bělehradě zopakoval, že mu tři „vedoucí představitelé české justice“ řekli, že předsedu Ústavního soudu jmenovat může. Tvrdí, že právní překážku takového kroku nenalezla ani právní expertiza. „Přesto jsem si vyžádal, kvůli principu předběžné opatrnosti, další expertizu, kterou dostanu v nejbližších dnech. A teprve na základě toho se rozhodnu,“ doplnil.

Zeman nepřímo potvrdil, že Kruliš míří do ČNB

Pavel bude chtít hovořit i s guvernérem České národní banky (ČNB) Alešem Michlem kvůli spekulacím médií, že by se do aparátu ČNB mohl přesunout současný šéf hradního protokolu Vladimír Kruliš. Tuto možnost nepřímo potvrdil sám Miloš Zeman, který by podle svých slov schopného kancléře České národní bance přál a schopnějšího, než je ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš, prý nedokáže získat.

Podle Pavla to vyvolává dojem, že by pozice v bance mohla být trafikou pro Kruliše. Chce proto připomenout Michlovi, že úkolem guvernéra je nejen dbát o cenovou stabilitu, ale i o důvěryhodnost ČNB jako instituce. Zeman řekl, že by se Pavel měl naučit, že ČNB je ze zákona nezávislá, a guvernér se tak může rozhodnout, kdo bude jejím kancléřem.

Kruliš pracuje v Kanceláři prezidenta republiky od roku 2014, nejprve působil jako zástupce ředitel odboru protokolu, od roku 2018 stojí v jeho čele. Vystudoval obor marketingové komunikace na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, kde později získal doktorát z ekonomie na Fakultě ekonomiky a managementu. Je držitelem bezpečnostní prověrky na druhý nejvyšší stupeň Tajné, prověrku NATO Secret získal také od Severoatlantické aliance. Kromě Pražského hradu se angažoval ve Straně práv občanů blízké Zemanovi.

Zasedání NATO

Nově zvolená hlava státu se chce účastnit také červencového vrcholného zasedání NATO, ještě předtím chce jet spolu se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou na návštěvu Ukrajiny. Kromě toho už avizoval záměr navštívit například Polsko či Německo. Nejspíše ho ještě letos čeká také ratifikace obranné dohody se Spojenými státy.

V Otázkách Václava Moravce Petr Pavel ujistil, že nebude mít problém podepsat ji. Zdůraznil, že „žádným způsobem naši suverenitu neohrozí ani neomezí“. České televizi také řekl, že nejspíše jmenuje dva soudce, které jeho předchůdce Miloš Zeman jmenovat odmítl.

Ještě před březnovou inaugurací chce nově zvolený prezident vyrazit do Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje. V těchto třech regionech, nejvíce zasažených dřívějšími i současnými krizemi, vyhrál ve volbách Babiš. Pavel chce v regionech čerpat náměty pro jednání s vládou.

„Rád bych se vypravil do krajů, především tam, kde je té frustrace nejvíce, abych si to pak vše mohl poskládat dohromady – jak pohled lidí v regionech, tak pohled opozice a vlády. A pak se tomu nějak postavit,“ řekl.

Vítězství téměř o milion hlasů

Petr Pavel ve druhém kole prezidentské volby zvítězil se ziskem 58,32 procenta, jeho soupeř Andrej Babiš (ANO) oslovil 41,67 procenta voličů. Rozdíl mezi oběma kandidáty činil 959 105 hlasů, přičemž Pavel jich získal zhruba 3,36 milionu, zatímco Babiš 2,4 milionu. Zvolený prezident zvítězil ve většině krajů, předseda ANO uspěl v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském. Pavel také získal většinu ve dvanácti krajských městech.

Pavel po svém zvolení prohlásil, že nevidí vítězné a poražené voliče. Volby podle něj vyhrály hodnoty jako pravda, důstojnost a respekt. Avizoval, že pozitivní hodnoty chce vrátit na Hrad, do politiky i mezi občany. „Máme jiný názor na spoustu věcí, ale to neznamená, že jsme nepřátelé. Musíme se spolu naučit komunikovat,“ zdůraznil zvolený prezident.

Později v rozhovoru pro ČT řekl, že cítí mimo jiné tíhu odpovědnosti, kterou na sebe s úřadem hlavy státu bere. Vnímá ale i radost z široké podpory a z toho, že lidé do něj vkládají naději. „Pak to není jenom o břemeni, ale také o radosti, kterou jim můžete přinést,“ uvedl Pavel.

V rozhovoru také připustil, že mezi prvními kroky by mohlo být jmenování Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministrem životního prostředí. „Věřím, že Petr Hladík by mohl být jmenován velmi brzy poté, co se oficiálně ujme funkce prezidenta Petr Pavel,“ řekl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL), který resort nyní vede.

Babiš v povolebním vystoupení uznal porážku a Pavlovi poblahopřál. Vyzval ho, aby reprezentoval všechny občany, vnímal jejich problémy a prosazoval české zájmy. Volební výsledek je podle něj motivací pro ANO, aby oslovilo další voliče a vyhrálo příští parlamentní volby.

Politické reakce

Premiér Fiala zdůraznil, že předvolební kampaň byla nejodpornější v historii. „Viděli jsme snahu rozdmýchávat lidské vášně, zneužít obavy lidí. To doprovázely vyhrůžky násilím,“ uvedl předseda vlády. „Vypadá to, že jsme svědky začátku konce jeho (Babišovy) politické éry v naší zemi. Ale nenechme se mýlit, může to být ještě dlouhé a nepříjemné,“ řekl také a vyzval ke zklidnění situace. Pavla ještě v sobotu navštívil ve volebním štábu.

Na Pavlovo vítězství reagovali také zahraniční politici. Přímo do volebního štábu zamířila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která popřála Čechům, aby se nikdo necítil jako poražený a lidé brali volbu jako nový začátek a příležitost ke spolupráci. „Já osobně mám mimořádnou radost, že v našem regionu a v Evropě přibude hlava státu, která ctí demokratické hodnoty a jejíž síla pramení z klidu,“ vzkázala Čaputová.

Inaugurace Petra Pavla by se měla uskutečnit ve čtvrtek 9. března na Pražském hradě, tradičně ve Vladislavském sále. Ústava stanovuje, že jde o schůzi obou komor parlamentu. Svolá ji šéfka sněmovny a řídí ji podle jednacího řádu dolní komory, slib přijímá předseda Senátu – a to všechno v prostorách Hradu. 

Po inauguraci začne Pavla také chránit útvar pro ochranu hlavy státu, uvedl mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán. Od soboty podle něj Pavlovu bezpečnost zajišťuje policie.

Podle nově zvolené hlavy státu by se na Hrad brzy mohla vrátit i původní standarta – od lidí, kteří ji před sedmi lety coby protest proti Miloši Zemanovi vyměnili za červené trenýrky. Petr Pavel chce změnit i fungování samotného úřadu. Avizoval, že prvním krokem ve funkci bude výměna klíčových lidí v hradní kanceláři.  

Portrét na známce

K postu prezidenta v Česku už tradičně patří i poštovní známka s portrétem hlavy státu. Tradici má už od první republiky. Pošta proto začala s přípravou. Petr Pavel se ale zatím nerozhodl, zda bude mít zájem i on. V rozhovoru pro Český rozhlas řekl, že se mu na známkách více líbí motivy hradů či zámků než politiků.

„Jsme připraveni vydat prezidentskou známku, s týmem pana prezidenta budeme mít určité konzultace ohledně motivu. V současné době počítáme s tím, že ta známka bude stát 23 korun,“ sdělil mluvčí České pošty Matyáš Vitík. Pokud nakonec bude Pavel souhlasit, začne se s tiskem v březnu. V prodeji by pak měla být do konce dubna. Pro začátek se počítá s milionem kusů.