Jako terminátor. Malý robůtek dokáže projít skrz mříž

Experimentální kovový robot je vyroben ze speciálního kovového materiálu s nízkým bodem tání, jehož částice lze ovládat prostřednictvím působení vnějšího magnetického pole. Jeho pohyb je zatím velmi pomalý, takže na rozdíl od filmového zloducha by dohnal sotva želvu, ale jeho vlastnosti nabízejí nové možnosti v mnoha oborech, mimo jiné například v medicíně.

Podobné experimenty probíhaly již v minulosti, ale až výzkumníci z Čínské univerzity v Hongkongu dokázali relativně uspokojivě spojit dva zdánlivě protichůdné požadavky – nosnost a schopnost měnit tvar. Podle Čcheng-fenga Pchana, jednoho ze spoluautorů projektu, se tak jejich robot v tomto ohledu principiálně vyrovná filmovému terminátorovi.

Ale rovnou dodává, že primární cíl vývoje byl zcela jiný: „Tento materiál a systém lze potenciálně využít v elektronice, zdravotnictví a robotice.“ Například by mohl sloužit při opravách elektronických zařízení v těsných nebo jinak špatně přístupných místech.

Při demonstraci vědci robota působením magnetického pole zahřáli na teplotu 35 stupňů Celsia a pak trvalo minutu a dvacet sekund, než kompletně přešel do tekutého stavu. Přes mříž se dostal opět působením magnetů a na druhé straně se vrátil do pevného stavu. V kapalném stavu je možné hmotu i zcela rozdělit a poté zase spojit.

V pevném stavu se robot může pohybovat rychlostí kolem pěti kilometrů za hodinu. To se může zdát málo, ale představuje to přibližně 1,4 metru za sekundu, což je už nyní pro nemálo uvažovaných aplikací dostatečné. Zároveň dokáže unést až třicetinásobek vlastní hmotnosti.

Průchod mříží byl jistě působivý, ale v další demonstraci vědci předvedli i jiné použití. Do modelu lidského žaludku umístili cizí předmět a poslali za ním mikrorobota z nového materiálu. Když k předmětu dorazil, byl magneticky roztaven, aby předmět obalil, a pak zase uveden do pevného stavu.

Ale k nasazení v medicíně je ještě dlouhá cesta. „Jsme teprve na začátku a zkoumáme, jaké materiály bude vhodné použít,“ mírní radost profesor robotiky ze Spolkové vysoké technické školy v Curychu Brad Nelson. Naráží tím zejména na to, že materiál, z něhož je hongkongský robot vyroben, je zdraví škodlivý. Po použití by tak robot musel být z těla pacienta bezezbytku odstraněn.

Konstruktér Čcheng-feng Pchan pak vidí nemalá omezení i z technologického hlediska: „Náš robot stále potřebuje externí ohřívač pro tavení a externí magnetické pole pro řízení pohybu a změnu tvaru. Terminátor je naproti tomu plně autonomní.“

Brad Nelson pak uklidňuje apokalyptické vize temné budoucnosti: „Nevidím zatím reálnou možnost, že bychom někomu něco píchli a pak by mu mikroroboti vpluli do mozku a převzali jeho myšlenky, nebo něco podobně šíleného. Ta technologie tam zatím není a dlouho se tam ani nedostane,“ uklidňuje laickou veřejnost.