Volby skončily, prezidentem je Petr Pavel – a co dál?

Vzhledem k současné mezinárodní situaci je to volba moudrá.

Válka na Ukrajině pokračuje, a ještě to nějaký ten pátek potrvá, než skončí. Nebezpečná je v tom, že nijak zásadně nevyhrává ani jedna ze zúčastněných stran. Rus se z dobytých území stahovat nebude chtít ani náhodou (spíš si myslím, že na jihu Ukrajiny se bude snažit postoupit ještě na západ minimálně na hranici s Moldavskem, tedy z velkých měst spolknout ještě Oděsu – a vytvořit tak z Ukrajiny vnitrozemský stát) a Ukrajinec ani s bezprecedentní (morální samozřejmě…) technickou pomocí Západu není schopen významnějšího vojenského úspěchu. Zelenskyj chce sice stále víc, nicméně svět přidává už jen velmi opatrně, protože už i tak balancuje na velmi ostré hraně přímého se vmísení do tohoto válečného konfliktu.

Osobně si myslím, že v roli vrchního velitele ozbrojených sil ČR je Petr Pavel mužem na svém místě. O to víc, že resortu obrany v naší vládě velí Jana Černochová, která má s „bojem“ zkušenosti akorát z nějaké střelnice (to je stejně veselé, jak se kdysi za komunistů stal ministrem dopravy – do té doby to byli vždy železničáři – člověk, který si jako dítě hrával s vláčky…), přičemž že se snadno stane zcela neřízenou střelou již na podzim minulého roku předvedla. Pavel je tak myslím si zárukou, že nepodlehneme nebezpečným válečným choutkám alespoň do té chvíle, kdy nebude jiného řešení. Pevně věřím tomu, kvůli nám všem, že k tomu nedojde.

A dál?

Petr Pavel jmenuje za generály svoje kámoše. Nic proti tomu. Jmenovat bude i řadu profesorů, kteří by přes jeho předchůdce neprošli. Staneme se tak výrazně inteligentnějším, vzdělanějším národem.  Bude i řada nových soudců, aniž by to s naší justicí nějak významně kvalitativně vpřed pohnulo. Jmenuje ministrem Hladíka. Žádné drama, on resortu stejně skoro „ministruje“. Jeho stranický kumpán Jurečka bude mít ale při vedení teď už pouze jediného resortu víc času na další asociální nápady, jimiž nás zásobuje. Pavel nebude vetovat zákony, s nimiž přijde vládní koalice. Tím Sněmovně ušetří mraky času, neboť ať je jí předložený zákon jakkoli mizerný, nebude se jím muset kvůli přehlasování prezidentského veta zabývat. Tím to zhruba končí.

Lidem v této zemi nebude lépe. S inflací Petr Pavel nezatočí. První lednový den tohoto roku sice premiér hovořil o tom, jak inflace klesne pod 10 %, o necelý měsíc později mu do toho ale hází vidle jeho ministr financí, že se pod tuto hranici nedostaneme. A to je meziroční bilance! Zkusme jednoduše sčítat: za vlády pětikoalice inflace za rok 2022 činila nějakých patnáct procent, o rok později (když to dobře dopadne) bude deset procent. Tj. od vládnutí „fialové“ vlády 25 %. Jen za dva roky (uznávám, že teď až za jedenáct měsíců…) to smrdí čtvrtinovým znehodnocením našich korunek.

To fakt málo není.

Nějak chráněni jsou valorizací důchodci, už je jim to vyčítáno. Podobně chráněni jsou také naši ústavní činitelé a soudci, jimž se platy valorizují také v závislosti na inflaci. Přitom berou tolik, že jim to může být naprosto buřt. A s tím tečka. Statisíce, milióny dělných lidí v téhle zemi jdou se svou životní úrovní razantně dolů. A půjdou dál.

Premiér Fiala označil předvolební kampaň před druhým kolem prezidentských voleb za odpornou. Souhlasím – objevily se nějaké náboje, jeden z kandidátů měl dokonce zemřít. Předseda vlády ale zapomněl připomenout tu skutečnost, že se na tom osobně podílel, když den před volbami tuším na Novinkách.cz zveřejnil dojemnou litanii, jak za green dealový malér může Babiš, aniž se zmínil o tom, že to byl on, který tomu v závěru veleúspěšného předsednictví v Radě EU nasadil korunu rozšířením působnosti emisních povolenek.

Babiš se prezidentem nestal, Pavel naší statečné vládě půjde na ruku. Fialova vláda ale – jsem o tom přesvědčen – skončí. Dokáže patrně ještě zlegalizovat nadstandardy ve zdravotnictví, spoustu toho zdraží úpravou DPH, patrně se pokusí upravit penze.

To všechno v neprospěch obyčejných lidí.

Obávám se, že tuhle skupinu obyvatel naší země jakékoli objektivní příčiny (třeba válka na Ukrajině…) zajímají už jenom malinko. A za dva a půl roku se bude sčítat, bude se počítat.

Aby Babiš z vrcholné politiky odešel (a v budoucnu neuspěl…), museli by vstát noví bojovníci. KSČM nebo ČSSD jsou zatím bez šancí. A těch nových, kteří by uměli většině národa nabídnout alespoň nějakou vizi příštího zlepšení, se nedočkáme.

Takže Babiš?