Fotografie z filmu Fargo, na níž cpe Peter Stormare mrtvolu Steva Buscemiho do drtičky na dřevo? To skutečně nebývá artikl, který by si člověk běžně prohlížel při návštěvě konzultačně-technologické společnosti.

Přesně tuhle fotku mám teď ale při hovoru se zakladateli české firmy Lundegaard před sebou – fotku, kterou herec na obrázku vlastnoručně podepsal. Firma spoluzakladatelů Petra Bartoně a Ondřeje Fatky má přitom k drtičkám na dřevo tak daleko, jak daleko k nim jen může technologická firma se stovkou lidí za obrazovkami počítačů mít.

Specializuje se na vývoj softwarových nástrojů a poskytování služeb digitální transformace, což v praxi znamená zlepšování zákaznické zkušenosti na digitálních platformách svých klientů i vývoj umělé inteligence, která návštěvníkům doporučuje ty správné produkty. Lundegaard pracuje pro široké portfolio klientů od komerčních firem přes banky až po státní správu.

S bizarně zábavnou scénou z Farga, v níž drtička figuruje jako nástroj k odklizení mrtvoly, je firma s obratem 136 milionů korun spojena skrze svůj název – a z toho popudu také skrze své začátky.

„Na konci devadesátých let se tady objevil internet a my jsme si s pár kamarády řekli, že je to šance, jak se dostat k hodně zajímavé činnosti,“ vzpomíná Petr Bartoň na dřevní doby českého internetu, v nichž se u nás pohybovalo teprve nějakých 300 tisíc uživatelů. Bartoň, Fatka a dva další zakladatelé se tenkrát chopili příležitosti a skočili rovnýma nohama do teprve se klubajícího prostředí digitálního marketingu.

Vytvořili webové stránky legendárnímu baru Al Capone v Bartolomějské ulici, kam chodili na pivo, a vyhráli tendr na stránky Staropramenu. Pro pivovar vytvořili interaktivní hru, v níž si uživatelé sestavovali existující hráče hokejové extraligy, kterou tehdy Staropramen sponzoroval.

Petr Bartoň a Ondřej Fatka, spoluzakladatelé Lundegaardu

„Byznysplán jsme zprvu neměli žádný, bylo to čiré nadšení,“ říká Ondřej Fatka. Zakázky se ale nabalovaly a jednou ze stěžejních byla digitalizace barrandovského filmového fundusu. „O Česko se v té době už velmi zajímaly zahraniční filmové produkce a Barrandov potřeboval, aby se mohli archivem probírat i online a předobjednávat si věci dopředu,“ vysvětluje.

Takhle se firma dostávala k prvním projektům digitalizace a od prostého networkingu se začala překlápět do mnohem profesionálnějšího value-based marketingu a solution sellingu. „Obchodní aktivity jsme se učili za pochodu,“ přiznává Ondřej Fatka v karlínské centrále společnosti, která realizovala pestrá digitální řešení pro klienty jako BNB Paribas, Škoda Auto, PPL, O2, Linde a mnoho dalších.

Kolem tehdejšího Barrandova se celá zakladatelská parta dnešního Lundegaardu také setkala. Tudíž člověka nepřekvapí, že to byli lidé, kteří neměli k filmu daleko. A když se začali rozmýšlet, jak by se jejich profesionalizující se firma měla jmenovat, stočila se jejich pozornost ke zmíněnému filmu bratří Coenů Fargo.

„Každá druhá společnost se tenkrát jmenovala ABC Systems nebo XY Link, jenže my vzhlíželi k severským designům a kvalitám, jakými se honosilo Volvo nebo IKEA,“ říká Petr Bartoň. A tak se jim vkradlo do myslí jméno ústředního antihrdiny Farga, který se jmenoval Jerry Lundegaard. „S tou postavou ale jinak nemáme nic společného, je to lotr,“ usmívají se dnes oba.

Nějakou dobu prý přemýšleli i nad tím, že by si drtičku na dřevo z neblaze proslulé scény filmu postavili k recepci – asi podobně, jako mají zakladatelé herního studia Bohemia Interactive, miliardáři Marek ŠpanělSlavomír Pavlíček, před centrálou zaparkovaný tank – ale nakonec od nápadu upustili a spokojili se s podepsanou fotkou.

Dnes Lundegaard pod vedením Bartoně a Fatky pokračuje v činnosti pod základní filozofií, která je opakem amorální zlovolnosti filmového Lundegaarda z Farga. „Už na začátku jsme se chtěli vyhranit proti starým mechanismům, kdy člověk musel čekat frontu na poště a poslat balík bylo na půl dne,“ říká Bartoň.

„Tenkrát jsme si řekli, že budeme nabízet a vyvíjet řešení, která takové mechanismy naopak zjednoduší… A dají lidem čas a možnosti do jejich rukou,“ vzpomíná. „Dnes, když v digitálu rozbíjíme staré monolitické systémy a transformujeme je do nových mikroservisních architektur, děláme vlastně pořád to samé,“ dodává Fatka.

Představte si to jako online přihlašování bankovní identitou místo navštěvování kamenné pobočky. Nebo odesílání balíku přes tři kliknutí na počítači, namísto třiceti minut stání ve frontě. Spoluzakladatelé Lundegaardu říkají, že takhle dnes posunují do digitálu mnoho dříve složitějších procesů.

„Nazvali jsme si to tak, že akcelerujeme firmy pro éru nového zákazníka,“ říká Fatka. Bartoň k tomu dodává, že zatímco před pár lety se takový nový zákazník objevil jednou za půl generace, dnes se posun děje každého půl roku.

Společnost se stovkou lidí se dnes opírá o tři hlavní pilíře své činnosti. Prvním je budování služeb pro komerční zákazníky, které v první řadě ušetří čas a energii jejich uživatelům. Druhým pilířem jsou digitální platformy čili stavění řešení, propojujících více subjektů a vytvářejících uživatelům vyšší hodnotu – například systémy, v nichž se existující subjekty propojují do vyšších celků.

Příkladem budiž určitý Uber pro odtahovky, na kterém Lundegaard pracuje nyní, a kde pro odtahovku jezdí nezávislí dodavatelé.

Třetím pilířem je pak umělá inteligence. Tady se Lundegaard zaměřuje na její využití v uživatelském zážitku, což zahrnuje analýzu chování uživatelů na digitálních kanálech. „Hrajeme si tu teď s umělou inteligencí, která umí sledovat, jak se chováte na digitálním portálu, webu nebo v aplikaci, a podle toho vám personalizuje obsah,“ vypráví Petr Bartoň.

„Existují na to různé metody a ta naše je behaviorální – rozpoznává spoustu věcí podle toho, jak se lidé chovají – třeba jak rychle píšou na klávesnici či jak pohybují myší. Tohle promítá do statistických modelů,“ přibližuje.

„Nejde ale jen o vymýšlení nových věcí směrem ven, na uživatele, ale také dovnitř,“ doplňuje Ondřej Fatka. „Řadu rutinních programátorských činností dnes začínáme odehrávat s nástroji, které umějí na základě pár vzorků zdrojového kódu doplnit zbytek, a zrychlí tak běžnou činnost i u nás ve firmě.“

Všechno ale umělá inteligence ještě nezvládne a Lundegaard zůstává nadále v rukou svých lidských zakladatelů. Aktuálně také získává nového CEO, Petra Buchbauera. Drtička na zastaralé procesy jede dál a za neustávajícího rytmu produkuje zbrusu nová řešení již od roku 1997.