Reklama:
Skladem opět všechny příchutě!
100 % Whey Protein v akci 1+1
Náš nejprodávanější protein. Více zde.

Julius Šafr - triumf vůle a vytrvalosti (II.)

Ronnie.cz > Kulturistika a fitness > Osobnosti

Julius Šafr - triumf vůle a vytrvalosti (I.)
Všechno zlé je pro něco dobré. Jak jsme si řekli v závěru prvního dílu, comeback Julka Šafra po vážném zranění kolene, nutné operaci a několikaměsíční rehabilitaci byl velkolepý. Již v roce 1993 zvítězil ve své kategorii do 80 kg na Grand Prix PEPA Opava a porazil takové borce, jako byli Michal Stanek či Roman Vrábel. Pohárovou sezónu završil absolutním vítězstvím na Ceně Orlických hor v Hradci Králové. Opravdový triumf vůle a vytrvalosti!

Julkovy úspěchy vedly reprezentačního trenéra Tomáše Kolinského k jeho zařazení do reprezentace. V roce 1994 se na jaře zúčastnil jejího soustředění, které ve Sport centru v Brandýse nad Labem trvalo celé dva měsíce. "Po celou dobu pobytu jsem ani nevyšel před budovu na chodník, stále jsem jenom cvičil, chodil jsem do sauny, na solárko, a když bylo hezky, i na přímé sluníčko na střeše budovy. K tomu odpovídající strava, a tak není divu, že jsem se výrazně zlepšoval." Svoji skvělou formu beze zbytku zúročil na mistrovství Čech v Karlových Varech, kde zvítězil ve své kategorii do 80 kg, a to zcela bezkonkurenčně mezi 13 závodníky! O týden později na mistrovství České republiky v Českých Budějovicích byl nad jeho síly pouze Miloš Paulů. Jeho výkon jsem komentoval v časopise Svět kulturistiky (trojčíslí 7-8-9/1994) těmito slovy: "Snad ani největší optimista neočekával tak úspěšný návrat Julia Šafra z Body Fit Clubu Hradec Králové na soutěžní pódium. Po těžkém zranění před více než dvěma lety - vnitrokloubní zlomenina kolene - kdy nemohl vůbec chodit, se dostal do své nejlepší životní formy. Jeho vršek snese evropské srovnání a je velmi "hustý" a vaskulární. Když k tomu přičteme velmi estetický a líbivý vzhled (že by český Labrada?), zdá se, že i ve svých 36 letech má ještě kulturistickou budoucnost před sebou, zvláště pokud ještě zlepší svalstvo nohou a přímý břišní sval." Sám Julek byl se svým druhým místem spokojen, vítězství nad špičkově připraveným Milošem Paulů, který naopak dominoval svalstvem nohou, ani neočekával. Ovšem díky tomu, že Miloš shazoval na mistrovství Evropy do kategorie do 75 kg, tak se Julkovi uvolnilo místo právě v "osmdesátce". Ťumeň (paradoxně již na Sibiři, tedy v Asii), kde se mistrovství Evropy konalo, je v červnu přivítal abnormálně vysokými teplotami a neuvěřitelným množstvím komárů, což byl důsledek do nekonečna se rozprostírající tajgy a močálů kolem tohoto města. I město samotné působilo na účastníky mistrovství skličujícím dojmem, jako kdyby tam právě včera skončila válka… Z konečného 9. místa ze 40 (!) účastníků kategorie do 80 kg byl Julek značně rozladěn a svoje emoce si nenechával pro sebe, až ho musel doslova okřikovat jinak celkem flegmatický MUDr. Medek: "Uvědom si, že tři roky nazpátek jsi nemohl ani chodit, a ty takhle vyvádíš!" Je pravdou, že si s jeho estetickou postavou, ale přeci jenom slabšíma nohama, rozhodčí nevěděli tak trochu rady, kam ho mají zařadit, takže nakonec došlo ke kompromisu uprostřed závodního pole mezi patnácti semifinalisty.

V roce 1995 na mistrovství České republiky v Brně (jubilejní 25. mistrovství bylo mimochodem jedno z vůbec nejzdařilejších v historii) se nedostal do takové formy, jak by si představoval (ta totiž vygradovala až den po soutěži) a skončil na třetím místě za svým rivalem Miroslavem Klímou (zvítězil Ladislav Kurčík). Bohužel ani jeho pověstná estetika nedokázala zastřít slabinu v nohách a méně ostrou svalovou definici, což byla naopak Klímova přednost. Na mistrovství Evropy se tedy nekvalifikoval.

První polovina soutěžního roku mu tedy nevyšla, ale svoji reputaci si značně vylepšil v podzimní sezóně, kdy se na druhém ročníku Promil Cupu v Hradci Králové představil snad ve své životní formě, navíc soutěžil vlastně v domácím prostředí. Nejenom, že zvítězil ve své kategorii, ale v boji o absolutního vítěze porazil i skvělého Rumuna Giurgiu. Julek ale pokračoval ve svém vítězném tažení na pohárové soutěži v Německu, a to na Thüringen Cupu, kde měl velmi silné soupeře včetně Maďara Jena Kisse (ten se následně stal mistrem světa), kterého v boji o absolutní vítězství porazil! Následovalo soustředění v Mariánských Lázních před mistrovstvím světa žen a v párové kulturistice a Julek se svojí estetickou postavou se jevil jako ideální pro tuto kategorii. Jako partnerka mu byla přidělena Lenka Tylová a mistrovství se konalo v listopadu v belgických Bruggách zároveň s výborně obsazenou pohárovou soutěží Flanders Cup. S Lenkou skončili pátí ze třinácti párů a Julek na pohárové soutěži vybojoval vynikající druhé místo, přičemž měl reálnou šanci na vítězství.

Nebyl by to Julek, aby ho opět nepostihly zdravotní problémy, a zraněný úpon na koleni bylo nutné operovat. Protože nechtěl vynechat sezónu v roce 1996, tak operace proběhla hned v lednu toho roku, přesto musel obětovat jarní soutěže. Svoji přípravu ovšem směřoval na podzimní mistrovství světa, kterému předcházelo jako obvykle soustředění v Mariánských Lázních, a Julek se na listopadové mistrovství v Ammánu, hlavním městě Jordánska, kvalifikoval. O tom, jak bylo toto mistrovství početné a nesmírně vyrovnané, svědčí skutečnost, že ani Roman Vrábel, ale ani Richard Čada se neprobojovali z eliminace do semifinálové patnáctky. Na rozdíl od nich se Julkovi poštěstilo postoupit, a to z počtu 36 účastníků! To slůvko "poštěstilo" je při eliminaci vždy namístě, protože se často stává, že nepostoupí závodník, který by měl, a naopak postoupí ten, který by neměl, protože závodníci se posuzují po pěticích, a tak je zásadní, do jak kvalitní pětice se ten který účastník dostane. Nakonec Julek vybojoval 14. příčku, což bylo po 9. místě Luboše Černého v kategorii nad 90 kg (startovní pole 38 borců!) druhé nejlepší umístění. Pro doplnění, Aleš Vavřík skončil v nejtěžší kategorii na 15. místě. Ammán je starobylé město s historií sahající až do starověku, a tak "třešničkou na dortu" bylo focení kulturistů na výjimečném pozadí antických památek, na kterém se Julek se svojí estetickou postavou, která by mohla sloužit jako model slavným antickým sochařům Myrónovi či Polykleitovi, obzvláště dobře vyjímal. No, posuďte sami…

Jeho strategií v roce 1997 bylo vynechat jarní soutěže, nabrat na objemech a připravit se co nejkvalitněji na vrchol sezóny, tedy podzimní mistrovství světa v Praze. Jeho forma ovšem nebyla taková, jak si představoval, a tak se dostal na mistrovství světa pouze jako náhradník. Ovšem aby příprava nepřišla nazmar, tak se společně s Lubošem Černým zúčastnili na mezinárodním mistrovství Německa, ale Julek již měl vyšší váhu než do "osmdesátky", a tak musel závodit v kategorii do 90 kg, přesto obsadil šesté místo ve finále.

Jen týden po mistrovství světa 15. listopadu 1997 se konal v Hradci Králové IV. ročník pohárové soutěže Promil Cup za účasti téměř kompletní reprezentace (chyběl pouze Martin Marek) a pro Julka tato soutěž představovala určitou satisfakci. V jeho kategorii do 80 kg s 18 účastníky (!) se umístil hned za vítězným Romanem Vrábelem a Milošem Pavlů a porazil další reprezentanty Frantu Vincourka, Radka Suchomela i skvěle připraveného, tehdy začínajícího Petra Vaniše. Zcela ojedinělý zážitek poskytla přeplněnému hledišti hradeckého kongresového centra Aldis společná sestava reprezentantů (na které se podílel i Julek), kterou předvedli poprvé a naposled právě zde. Byla sice nacvičená pro soutěž národů na mistrovství světa, ale z organizačních a časových důvodů byla tato soutěž zrušená.

V roce 1997 se již schylovalo pomalu k epilogu jeho závodní činnosti, kdy po celou její dobu se v podstatě připravoval pouze za svoje finanční prostředky, bez jakéhokoli sponzora. A právě v tomto roce se mu naskytla zajímavá příležitost k podnikání a v tom uviděl šanci, že konečně bude mít dostatek peněz na přípravu. Firma Produkt Servis Marketing nabízela bezpočet druhů zboží pro své zákazníky za velkoobchodní ceny a Julek se stal jejím obchodním zástupcem. V té době, v květnu 1998, se již přestěhoval na severní Moravu (kde žil se svoji tehdejší partnerkou Renatou, v roce 1993 se totiž rozvedl), a tak se v tomto roce účastnil mistrovství Moravy, kde skončil třetí, a sebekriticky přiznává, že mu již chyběl potřebný entuziasmus jak na soutěži, tak v přípravě. No, ono se není po těch mnoha letech na pódiu co divit… "Labutí písní" jeho úctyhodné kulturistické kariéry bylo mistrovství republiky v Karlových Varech. Horko těžko shazoval hmotnost do své kategorie (horko mu opravdu bylo, vždyť se potil ve vaně) a sám cítil, že není dobře připraven. Chybělo mu potřebné finální vyrýsování, a tak jeho svalový rozvoj působil zahlazeně. Jeho čtvrté místo bylo tedy maximum možného, a že nebylo horší, lze přičítat i tomu, že stále představoval prototyp líbivého, elegantního kulturisty, který si i ve čtyřiceti letech zachovával obdivuhodně mladistvý vzhled. Pro kulturistu na prahu kariéry by takovéto umístění jistě představovalo další impuls k ještě usilovnějšímu tréninku, ale pro Julka? Pro něho to znamenalo ústup z dosažených pozic, a tak se definitivně po 22 letech (!) strávených závodní kulturistikou rozhodl pro ukončení závodní činnosti. Pro Julka byla kulturistika prioritou, které zasvětil veškerý volný čas, šel za svým cílem a dokázal překonat i ty všechny popsané zdravotní problémy, tak silná byla jeho motivace. Julek vzpomíná, že v Hradci Králové byli pouze dva kulturisté, kteří chodili tehdy cvičit dvakrát denně, přičemž ta první ranní fáze byla kolem páté hodiny ještě před zaměstnáním, a pouze tito dva to dotáhli na mistrovství světa: Pavel Jablonický coby vítěz, který měl ovšem talent od boha, a Julek se svým 14. místem. 18 let mu trvalo, než se dostal na mistrovství Evropy, a 20 let na mistrovství světa. Obdivuhodný příklad vůle a vytrvalosti!

Se závodní kulturistikou tedy definitivně skončil, a tak se konečně mohl plně na sto procent věnovat podnikání v Produkt Servis Marketing. Ovšem nastala doba supermarketů a hypermarketů, které poskytovaly svým zákazníkům takové slevy, že jeho firma ztratila konkurenční schopnost a postupně se tím snižovaly i jeho příjmy. Byla to jenom otázka času, kdy tato firma nadobro skončí, a Julek byl jedním z posledních dvou zaměstnanců-obchodníků, kteří opustili "potápějící loď". Co dál? Julek upřímně přiznává, že ztratil jakoukoli odbornost v oblasti svého původního vzdělání, tedy ve stavebnictví, ale naskytla se mu nová příležitost. Jeden z jeho bývalých kolegů ho seznámil s možností pracovat v oblasti financí. A jeho první reakce? "Poslal jsem ho do háje, protože na jakoukoli takovou činnost jsem hleděl s despektem. No, potom mi ukázal výplatu po půl roce jeho práce a já jsem velmi rychle změnil názor, okamžitě jsem podepsal smlouvu o spolupráci, protože jsem fakt tehdy potřeboval peníze." Tak popisuje Julek situaci, která zásadně změnila jeho život. V roce 2005 tedy nastoupil do Broker Consulting, kde začínal doslova od píky. I zde ovšem dokázal využit tak potřebných vlastností, které vedou k úspěchu i v kulturistice - vytrvalost, tvrdost vůči sobě, trpělivost, nenechat se zviklat počátečními neúspěchy… i díky těmto povahovým dispozicím, kdy na sobě usilovně pracoval a vzdělával se, jeho profesní dráha směřovala velmi rychle vzhůru. Julek v této činnosti, která zahrnovala nejenom finanční poradenství, ale i stále se rozrůstající portfolio dalších služeb pro zákazníky, nalezl opravdové zalíbení a díky tomu se dostavovaly i úspěchy. Vypracoval se do současné funkce oblastního ředitele - seniora pro severní Moravu, přičemž jeho silnou stránkou je získávat lidi, kteří jsou minimálně stejně schopní, a vyškolit je. Na první pohled jednoduchá strategie, ale je třeba v sobě potlačit ješitnost v zájmu rozvoje firmy a budoucích úspěchů. To, že s definitivní platností ukončil svoji kulturistickou kariéru, neznamená, že stále pravidelně, alespoň dvakrát týdně necvičí, a to v posilovně kamarádky a bývalé závodní kulturistky Lenky Tylové v Ostravě.

Po mnoha letech se Julek vrátil ke své staré lásce, tedy k silniční cyklistice, kterou kdysi nuceně opustil kvůli infekční žloutence. Pokud soutěžil, tak to v podstatě nebylo možné, tyto dva sporty na výkonnostní úrovni se lidově řečeno "tlučou". Dělat vrcholově kulturistiku, a přitom trénovat intenzivně na kole, nepřipadá v úvahu, ale na rekreační úrovni se to skloubit dá. V letech po ukončení kulturistické kariéry mu již nic nebránilo, aby nejezdil na kole přeci jen intenzivněji, ale opravdu ho to "chytlo" až nedávno v roce 2020, a protože chtěl jezdit na tom nejlepším, co trh nabízí, tak si v roce 2021 opatřil kolo značky "Eddy Merckx". Co také jiného, vždyť ikona cyklistiky Merckx znamená pro tento sport totéž, co Arnold pro kulturistiku… Nebyl by to Julek, aby cyklistiku nedělal se stejným nasazením jako předtím kulturistiku, tedy dřel na kole do úplného vyčerpání, tak jak byl zvyklý. Za rok najezdil dobrých 10 000 km, ale kupodivu se nezlepšoval, ba paradoxně se ještě zhoršoval. Přesvědčil se o tom, že více rozhodně neznamená lépe, a protože za každou cenu chtěl, aby jeho dřina přinášela výsledky, tak kontaktoval profesionálního trenéra cyklistiky v Praze MUDr. Ondřeje Vojtěchovského. "Ten zcela změnil můj pohled na cyklistický trénink. Jednou za měsíc mi poskytne podrobný rozpis, jak mám každý den trénovat, a vůbec se nejedná o objem tréninku, množství najezděných kilometrů, ale o celkový čas. Mám například napsáno, že mám každý trénink jezdit 90 minut s tolerancí minus 10 a plus 20 minut, takže vůbec nejde o počet najetých kilometrů. Při tom se musím "držet na uzdě", abych nešlapal v anaerobní zóně s tvorbou laktátů. A výsledky se brzy dostavily," pochvaluje si Julek spolupráci se známým lékařem. Dvakrát ročně k němu jezdí na zátěžový test a dle jeho výsledků mu MUDr. Vojtěchovský upravuje tréninkové plány.

Možnost, že by pomýšlel na soutěže v kulturistice masters, když má dostatek finančních prostředků na přípravu, rezolutně odmítl. Ale co cyklistika? Jeho odpověď nebyla jednoznačná: "Výhodou cyklistiky oproti kulturistice je, že člověk nemusí do plavek, a tak odpadá obava, že na mne nebude již tak pěkný pohled. Kulturistika je v tomto směru neúprosná. I když mne se to netýká, tak potrhané úpony a svaly a v podstatě již více nebo méně deformované postavy ve vyšším věku rozhodně nepřináší nějaký estetický zážitek. Ale cyklistika, proč ne? Zde nic takového nehrozí. Jen bych se vyvaroval závodů s hromadným startem, kdy hrozí pád, přeci jenom nejsem zvyklý jezdit v pelotonu. A těch úrazů jsem si již zažil dost…" Že by Julek kráčel ve šlépějích průkopníků kulturistiky Borise Plintoviče či Ing. Ivana Uríčka (ten na to doplatil i životem), jejichž vášní se také stala po ukončení kulturistické kariéry cyklistika? No uvidíme…

V současnosti si Julek stále vylepšuje svůj "vozový" park v podobě nového špičkového modelu "Eddy Merckx, San Remo 76" , ale na podzim již dosáhl na absolutní vrchol celé pyramidy silničních kol, a to "Eddy Merckx 525" s elektronickým řazením a dalšími vymoženostmi, o kterých Julek nadšeně mluví. Fajnšmekři cyklistiky zřejmě vědí, o čem… Ovšem kolo za vás formu neudělá, a tak stále pilně trénuje, pokud to počasí umožňuje. A pokud to nejde na kole, tak chodí - na to má také rozpis od trenéra.

Od cyklistiky ke kulturistice a zpět k cyklistice - kruh se uzavřel. Veškeré výsledky, kterých v životě dosáhl - a troufám si říci, že v tom profesním byl a je ještě úspěšnější než v tom sportovním - jsou podmíněné jeho velkým nasazením, pracovitostí, "tahem na bránu", trpělivostí a cílevědomostí a to vše mu dala kulturistika, na kterou rozhodně nezanevřel. Julek bude již brzy slavit půlkulatiny v obdivuhodné kondici a s postavou, kterou mu mohou závidět i ti o generaci mladší!




Související články:

Diskuse k článku:
Reklama:
Uživatelské jméno:
Heslo:
Text:
...
Upozornit na novou odpověď e-mailem.
Před napsáním příspěvku nepřehlédněte pravidla diskusí. Děkujeme za jejich dodržování.

30.01.23:55siorac - Vedle jistě početné skupiny jeho sportovních fanoušků exis..
30.01.20:40tunerking - krásný a estetický typ postavy :)
Zobrazit všechny příspěvky







Jméno: pamatovat
Heslo:
NOVÉ PŘÍSPĚVKY ČTENÁŘŮmagazínJosef Květoň - trénink prsou a ramen...
Mikuc (19:55) • Všechno špatný k něčemu dobrý! Poskočí nohy, vršek do roka dožene a bude zas jinde! A k...
magazínJosef Květoň - trénink prsou a ramen...
havlic (14:43) • ...no ono to ještě vyleze!bude mě zajímat srovnání s Milanem Šádkem ty 2-3 týdny před s...
magazínSedmdesátiny Jana Smejkala: Můj život...
mirous (13:10) • Super článek! Takového čtení by mělo být víc. Miluji tyto retro pohledy do minulosti ku...
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Amanda (09:01) • Prima fotky. Těším se na ty soutěžní. *79*
magazínMistrovství Čech dorostu a juniorů 20...
Ondra Hájek (19:57) • Soutěže v Kutné Hoře nemůžou zklamat, tenhle tým pořadatelů to má fakt zmáknutý. Co je...



Erasport, s. r. o. • Svahová 1537/2, 101 00 Praha 10 - Vršovice • IČ: 29052131, DIČ: CZ29052131 • Kontaktní údajeZásady ochrany osobních údajů
Copyright © 2010-2024 Erasport, s. r. o. • Copyright © 2001-2024 Ronnie.cz • Ronnie.cz je registrovaná ochranná známka. • Historie změn
Publikování nebo další šíření obsahu serveru Ronnie.cz je bez písemného souhlasu zakázáno.
MAGAZÍN OBCHOD AKADEMIE
Vyhledávání:
RSS     Internetový magazín  ::   Sportovní obchod  ::   Fitness TV  ::   Lidé  ::   Diskusní fórum  ::   Fitness akademie