Tisková konference po jednání vlády, 1. února 2023

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím pana premiéra Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já zmíním dva body z dnešního jednání vlády. Vláda se samozřejmě zabývá těmi aktuálními věcmi a přípravou a reakcí na energetickou krizi, inflaci a řešíme prostě věci, které mají bezprostřední vliv a dopad na zlepšování té situace, ale také se zabýváme těmi dlouhodobými věcmi, které jsou důležité pro buď budoucí prosperitu České republiky, nebo pro kvalitu naší demokracie.

Já tady zmíním právě dvě věci, které mají nějaký dlouhodobější dopad. Tou první je, že jsme se dnes zabývali novelou Ústavy a návrhem zákona o správě voleb. Dohromady to byly tři legislativní návrhy, které mají za cíl upravit do budoucna volební pravidla tak, aby byla modernější a více odpovídala evropským standardům.

Vláda navrhuje Parlamentu tři zásadní změny volebních procesů. Zaprvé zavedení stálých volebních obvodů pro volby do Senátu vždy na dobu nejméně dvanácti let. Zadruhé stanovení pevného termínu konání řádných voleb do Senátu a do zastupitelstev obcí a krajů, a to na první celý týden měsíce října, A navrhujeme také zatřetí, aby se volby konaly vždy v pátek od 7 do 22 hodin, tedy aby to byly volby jednodenní, tak jak je tomu v naprosté většině evropských zemí.

Ty návrhy vycházejí z dlouhodobé práce pracovní skupiny, kterou tvořili zástupci Ministerstva vnitra a zástupci politických stran, které jsou zastoupeny v Parlamentu. To stanovení pevného termínu konání řádných voleb – myslím, že to že budou jeden den, to je jasné, ale proč stanovení pevného termínu řádných voleb do Senátu a do zastupitelstva obcí a krajů? No to je proto, že se nám neustále posouvají ty podzimní volby podle té stávající úpravy směrem k letním prázdninám, takže by za chvíli se konaly uprostřed prázdnin a to určitě není situace, která byla rozumná nebo dobrá. Proto stanovení pevného data.

Ten zákon o správě voleb, který jsme také jako vláda schválili, zjednodušuje volební legislativu, upravuje obecná pravidla státní správy voleb do Parlamentu, volby prezidenta republiky, voleb do zastupitelstev krajů, obcí a do Evropského parlamentu a postupně se spojí ta pravidla do jednoho předpisu, což teď ta situace není.

Současně se digitalizuje, digitalizují volby, ale ne v tom smyslu, že by se něco měnilo pro občany, ale spíše ten způsob, jakým to stát spravuje. A právě proto, že součástí těch zákonů je elektronizace volebního procesu a ta vyžaduje nějakou přípravu, a to přípravu poměrně náročnou, tak převážná část toho zákona se bude vztahovat až na volby v roce 2026.

Tak tolik jedna věc, která má dlouhodobý vliv na to, jakým způsobem občané mohou v České republice vykonávat jedno ze svých základních demokratických práv.

A ta druhá věc se také týká dlouhodobé prosperity České republiky a to je pokračování projektu výstavby gigafactory v České republice. To je velmi důležité pro Českou republiku, respektive je důležité, abychom se snažili o to, aby gigafactory byla v České republice, a podpořili jsme tím proces transformace automobilového průmyslu.

Jsem rád, že se daří nějak slaďovat požadavky potenciálního investora i dotčených obcí a kraje. Pokročili jsme v řešení dopravního napojení právě ve spolupráci s obcemi. Vláda dnes v této souvislosti jako další krok na té cestě, abychom z české strany udělali všechno, co je potřeba, a měli šanci získat tento projekt, tak vláda v této věci odsouhlasila nezávazné memorandum o porozumění se společností Volkswagen, které nastaví základní parametry spolupráce. Samozřejmě je to standardní krok u přípravy těchto projektů, nijak nepředznamenává to, jak se nakonec firma Volkswagen rozhodne.

Jenom připomenu, že investice, předpokládaná investice do gigafactory se pohybuje někde kolem 120 miliard korun. Ale hlavně by to bylo něco, co by významně pomohlo v úsilí připravit český automobilový průmysl na ty změny, které ho čekají v souvislosti s elektromobilitou. Pokud bychom ten projekt gigafactory získali, tak to znamená, že sem přijdou nové technologie, vytvoří se nová pracovní místa, jsou zajištěny stabilní příjmy do státního rozpočtu a má to spoustu i mezinárodních efektů. Takže vláda proto tento krok dnes udělala jako jeden z těch milníků na cestě k tomu, abychom byli na takovýto projekt dobře připraveni.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a o slovo poprosím prvního vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. vicepremiér a ministr vnitra: Ještě jednou dobrý den, vážené dámy, vážení pánové. Já jenom upřesním několik detailů z toho, co už tady oznámil pan premiér, ty změny v naší volební legislativě. První věc: Je to součást našeho programového prohlášení vlády zmodernizovat volební proces v České republice. Pustili jsme se do toho s plnou vervou.

Co se týká těch jednodenních voleb, tak doba se předpokládá od 7 do 22 hodin. V součtu se jedná o patnáct hodin, kdy mají občané České republiky možnost volit. Je to více, než to bylo doposavad, i když byly volby dvoudenní.

Objevují se různé připomínky, jak budou pracovat členové volebních komisí, jestli je to v souladu se zákoníkem práce a podobně. Toto nepodléhá zákoníku práce. Jedná se o jiný úkon v obecném zájmu, tak je to právně definováno. A za další už teď platí pravidla, která budou platit stejně, že každý člen volební komise má nárok na dvouhodinovou pauzu na občerstvení bez toho, aby mu zaniklo členství ve volební komisi.

Takže tady o ty provozní záležitosti rozhodně strach mít nemusíme. A samozřejmě tam bude v rámci té volební komise zastupitelnost tak, aby ta volební komise stále byla v takovém složení, kdy může pracovat podle platné legislativy.

My vytváříme informační systém správy voleb a to má jednu obrovitánskou výhodu. O ten voličský průkaz už se nebude muset žádat v tom městě, místě, kde jste trvale hlášeni. Příklad: Teď jste chtěli volit v Ostravě a museli jste jet z Ostravy do Prahy, kde bydlíte, vyzvednout si voličský průkaz a vrátit se potom do Ostravy, takže to trochu postrádalo ten smysl, jaký to má mít. Teď budete moci zažádat kdekoliv v České republice.

Stejně tak to má výhodu i pro kandidující subjekty. Ty budou moci své kandidátské listiny registrovat z pohodlí domova. Bude tam návodný systém, který jim bude říkat jednotlivé kroky, což samozřejmě bude znamenat, že i ta chybovost podávání kandidátních listin by měla být o poznání menší.

Další věc, kterou již zmínil pan premiér – stálost senátních obvodů, a to minimálně po dobu dvanácti let, a to, aby žádný občan České republiky tím, že se mění senátní obvody, nebyl krácen na právu volit do horní komory Parlamentu.

K tomuto byla vláda České republiky vyzvána už usnesením Senátu z roku 2018 a my jsme teď tedy to, o co nás senátoři, nebo vládu, exekutivu, už dlouho žádají, naplnili. I ten posun voleb směrem k letním měsícům, a to voleb komunálních, krajských, senátních, bylo něco, co samozřejmě dobré nebylo. Proto jsme zafixovali pevně termín voleb, těchto tří typů voleb na první pátek v měsíci říjnu.

Zároveň dojde k takovým detailům, jako že senátní, prezidentské volby už nebudete mít x lístečků. Budeme ekologičtí, bude to všechno na jednom volebním lístku, kdy budete zaškrtávat křížkem tedy toho svého vybraného kandidáta. Může to zjednodušit i potom práci při počítání.

Navrhujeme i zrušení odvodů pojistného z odměn členů okrskových komisí, což je dobrá zpráva pro členy volebních okrskových komisí. Jednoduše v čistém si tak vydělají více než doposavad.

Zároveň jsme se samozřejmě zabývali i velkou diskuzí, jestli je pátek vhodný den, nebo není. Tohle je vládní návrh. Po nějaké dlouhé diskuzi jsme se rozhodli, že pátek je vhodným dnem, ale samozřejmě očekáváme velikánskou kreativu a diskuzi v Poslanecké sněmovně i v Senátu, kdy určitě mnozí zákonodárci přijdou s nějakým jiným nápadem. Ale my po dlouhé diskuzi si za tímto návrhem stojíme a tvrdíme jednoznačně, že zjednodušuje volební systém v České republice, zpřehledňuje ho, zrychluje a trošku jdeme naproti trendům, které jsou běžné na západ od našich hranic.

Druhá věc, o které bych vás chtěl informovat: Sami jste se mě ptali, proč jste v materiálech nenašli žádné informace o kontrolách na slovensko-českých hranicích. Vysvětlení je jednoduché. Pokud tam žádný materiál nebyl, tak to znamená, že kontroly na slovensko-českých hranicích 4. února končí.

To znamená, od 5. února nebudou stálé hraniční kontroly, a to zdůrazňuju, stálé hraniční kontroly na slovensko-českých hranicích. Nicméně my v té příhraniční oblasti necháváme ve směně stále sedmdesát policistů, tedy zvýšený dohled jak v té oblasti blízko oficiálních hraničních přechodů, tak i na té zelené hranici. Tedy ta kontrola nebude probíhat přímo na hranici, ale bude probíhat namátkově.

Abychom si srovnali ta čísla. Hraniční kontroly jsme zavedli 29. září v situaci, kdy jsme měli až 400 ilegálních migrantů denně zachycených. V současné době se čísla pohybují na pěti, na šesti, na sedmi. Ta čísla výrazně klesla a my v téhle chvíli ale budeme pokračovat, a to je taky důležitá informace, v tom, co jsme začali se slovenskou stranou společně podnikat, a to jsou kontroly společných slovensko-českých policejních hlídek ve vlacích přímo na slovenské straně tak, aby nedošlo ke vstupu případného ilegálního migranta na území České republiky a došlo k záchytu už na té straně slovenské.

Zároveň pracovní skupina pracuje na nové smlouvě o policejní spolupráci, která bude definovat i do budoucna efektivnější součinnost našich dvou policií v případě nějakých krizí, ke kterým ta migrační určitě patří.

Chtěl bych poděkovat ještě jednou policistům České republiky za obrovské nasazení a vynikající práci, kterou na hranicích předvedli. Určitě tak uchránili bezpečnost obyvatel České republiky. Počet zadržených 140 převaděčů svědčí o tom, že ty původce toho neštěstí nejenom pro ty migranty, ale vůbec toho nebezpečí pro Českou republiku jsme zadrželi, a jak už jsem tady několikrát říkal, v součinnosti s ministrem Blažkem připravujeme zpřísnění trestu za převaděčství.

A ještě jedna poznámka: Ten evropský hraniční schengenský kodex nám dovoluje šestiměsíční hraniční kontroly. My jsme vyčerpali zhruba čtyři měsíce a samozřejmě jako vláda České republiky na případné vzepětí migrační vlny jsme připraveni reagovat. Jsme připraveni operativně naše rozhodnutí měnit, zkušenosti s tím máme. Samozřejmě bychom byli rádi, kdybychom už žádné kontroly zavádět nemuseli, ale ta možnost tady hypoteticky samozřejmě existuje, a už jsme předvedli v září, že jsme v případě ohrožení bezpečnosti České republiky a jejích občanů schopni přijít s rychlým a efektivním řešením. Děkuju.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a o slovo poprosím ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Krásný dobrý den, dámy a pánové. Shodneme se určitě na tom, že investice do budoucnosti jsou základem ekonomického rozvoje, a v této době jsou nejen základem, ale do určité míry i nutností. Ukazuje nám to i vývoj ve světě. Třeba takový tzv. Area Inflation Reduction Act, na který americká vláda vyhradila stovky miliard dolarů zejména se zaměřením na e-mobilitu, obnovitelné zdroje, stojí na tomto principu.

Zásadní investicí do budoucnosti České republiky, a já bych se zde nebál použít výraz, který rád používá pan ministr financí, tou rozdílovou investicí může být továrna na výrobu bateriových článků, tzv. gigafactory. Naše vláda dala jasně najevo zájem o tuto investici, protože automobilový průmysl generuje desetinu českého HDP, a pokud jde o podíl na exportu, tak se dostáváme někam k dvaceti procentům. A tato továrna nám může výrazně pomoci připravit automobilový průmysl a transponovat ho na nástup elektromobility.

Naše Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s ostatními ministerstvy intenzivně pracuje na tom, aby si investor, tedy německý koncern Volkswagen Group, vybral právě Českou republiku jako zemi, kde tuto investici realizuje. Já jsem dnes kolegy na jednání vlády informoval o tom, jaké kroky jsme už podnikli a jaké budeme podnikat nadále.

Dosavadní aktivita z naší strany zahrnuje jednání s obcemi, krajem či s městem Plzní. Výsledkem je například snížení předpokládaného počtu zaměstnanců případné továrny ze 7 000 na 5 000 či potenciální zmenšení rozlohy toho potenciálního areálu ze 400 hektarů na 250. Zároveň zdůrazňuji, že bude zachován provoz letecké záchranné služby, ale s tím jsme počítali od začátku.

Vedle toho samozřejmě probíhají nepřetržitě jednání s investorem. Připravujeme také nutné studie a analýzy. Nyní například na letišti v Líních probíhají průzkumné vrty, které jsou standardní součástí podobných projektů. Připravujeme také biologický průzkum, projektové studie a do konce února spolu s Plzeňským krajem zadáme dopadovou studii. 

V našem úsilí nám pomůže také nová divize, která vznikne v rámci podřízené agentury CzechInvest. Ta bude mít na starosti přípravu podnikatelských ploch a bude řešit přípravné práce na projektu. Po skončení projektu, pokud tedy to rozhodnutí bude znít ve prospěch České republiky, by měla na starosti přípravu a rozvoj s vhodně nastaveným financováním dalších, zejména brownfieldových lokalit v České republice. Zde jsme se nechali inspirovat příkladem z Velké Británie.

Jak už zmínil pan premiér, na vládě jsme schválili také nezávazné memorandum o porozumění s koncernem Volkswagen a já opět zdůrazňuji: U takto velkých a významných projektů se jedná o standardní krok a nepředjímá rozhodnutí ze strany investora. My s investorem intenzivně jednáme, ale toto memorandum je především ujištěním o zájmu naší strany o tento projekt a o připravenosti pokračovat v jeho přípravě.

Děkuji za pozornost.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a o slovo poprosím ministra financí pana Zbyňka Stanjuru.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Hezké odpoledne. Minulý týden, po třiceti třech letech, opustila Česká republika dvě postsovětské banky, a to Mezinárodní banku pro hospodářskou spolupráci a Mezinárodní investiční banku.

Loni v únoru, bezprostředně po agresi Ruska na Ukrajinu, jsme iniciovali společné prohlášení a společný postup České republiky, Bulharska, Polska, Rumunska a Slovenska o záměru opustit tyto investiční banky. Tento záměr schválily obě komory Parlamentu České republiky a podepsal to pan prezident. Poté běžela šestiměsíční výpovědní lhůta.

Já bych z tohoto místa poděkoval dvěma svým náměstkům, panu náměstku Binderovi a panu náměstku Valentovi, kteří v těchto nelehkých měsících vykonávali funkci guvernéra v těchto bankách za Českou republiku a poctivě se snažili nalézt dohodu na vypořádání závazků.

Bohužel musím říct, že zejména díky špatnému a nekonstruktivnímu přístupu Ruské federace a některých dalších států zatím k dohodě nedošlo. Jak jsem říkal v Poslanecké sněmovně a v Senátu, celkové pohledávky České republiky jsou zhruba 64 milionů eur, což je přibližně 1,5 miliardy korun. Podmínky, které nám vedení těchto bank nabídlo, jsou pro Českou republiku nepřijatelné, přesto byly v orgánech banky schváleny a v této chvíli stojíme před vyjednáváním o podmínkách.

Chci říct, že pokud nedojde k dohodě, tak to bezesporu bude mít významný dopad na reputaci těchto bank. Vudeme o tom informovat ratingové agentury, investiční společnosti. Myslím, že je v zájmu i obou těchto bank, aby s Českou republikou uzavřely férovou dohodu a vrátily peníze, na které máme podle smluvní dokumentace a podepsaných smluv plný nárok.

Chtěl bych poděkovat také Ministerstvu zahraničí, panu ministru Lipavskému, protože jsme v tomhle jednání postupovali koordinovaně. Společně jsme komunikovali s ostatními státy. Kromě těch, které jsem vyjmenoval, jsme taky hledali dohodu s Mongolskem a Vietnamem a v tomto úsilí budeme pokračovat i v příštích týdnech a měsících tak, abychom ty peníze dostali zpátky do českého státního rozpočtu.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a otevírám prostor pro dotazy, Česká televize.

Adéla Davidová, Česká televize: Dobrý den, já mám dvě otázky, položím je postupně. Ta první míří na pana premiéra. 9. března bude inaugurován nový prezident, tak se chci zeptat, jestli na jednom z prvních jednání vlády, jestli ho tam plánujete pozvat, a pokud ano, případně ne, tak jestli můžete vysvětlit proč?

Petr Fiala, předseda vlády: Nový prezident republiky byl zvolen před několika dny. Já jsem se s ním hned v sobotu setkal, další jednání s panem prezidentem za účasti nebo spolu s předsedou Senátu a předsedkyní Poslanecké sněmovny máme dnes večer a ta jednání budou pokračovat dál. Takže my se domluvíme na formátu spolupráce, způsobu komunikace a všech dalších věcech, které jsou potřeba, i na tom, jaké bude přání pana prezidenta se účastnit jednání vlády.

My nemusíme pana prezidenta zvát. On má možnost se zúčastnit každého jednání vlády podle vlastního uvážení. Předpokládám, že využije té možnosti, když se bude projednávat nějaký důležitý, podstatný bod, aby byl svědkem té diskuze. Ale v jakém to bude formátu a četnosti, to se ukáže jednak praxí a jednak na základě nějaké naší domluvy.

Je na všechno dost času, máme ještě několik týdnů do inaugurace nového prezidenta republiky. Já i další členové vlády se na spolupráci těšíme a určitě nastavíme dobrý model spolupráce.

Adéla Davidová, Česká televize: Děkuju a ještě mám otázku na pana ministra Stanjuru. Vláda v lednu podle nových čísel Ministerstva financí hospodařila se schodkem 6,8 miliardy korun, což je o 10,7 miliardy horší číslo než loni, a loni v lednu byl rozpočet v téměř čtyřmiliardovém přebytku. Jaké jsou teda ty hlavní důvody lednového téměř sedmimiliardového deficitu, a jestli byste mohl říct, co vám lednové plnění rozpočtu napovědělo o hospodaření státu v letošním roce. Jestli vlastně vláda dodrží ten plánovaný schodek 295 miliard? Děkuju.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Jako každý rok, lednová čísla nemají příliš velkou vypovídací hodnotu, takže já to nebudu hodnotit žádným směrem. Úkolem vlády je, úkolem jako celku, dodržet parametry státního rozpočtu a dodržet plánovaný deficit. My jsme ty důvody podrobně vysvětlili v tiskové zprávě, kterou jsme publikovali v těch 14 hodin, jak je zvykem každý měsíc, vždycky první pracovní den nového měsíce. 

Ty důvody jsou v zásadě jednoduché. Ty změny proti loňskému roku: Víc než sedm miliard jsme zaplatili více za úroky ze státního dluhu. Je to tím, že se v lednu účtovaly a zaplatily úroky z těch státních protiinflačních dluhopisů, kdy stát tady opravdu pokrývá inflaci, to znamená, půjčuje si peníze za více než patnáct, to znamená, je to zhruba třikrát více než normálně na bankovních trzích. My jsme taky loni, hned jedno z prvních rozhodnutí bylo, že jsme vydávání těchto dluhopisů zastavili.

Druhým důvodem je proti loňskému roku zákonná valorizace důchodů. To není žádné překvapení, takže podle plánu ty důchodu, čerpání důchodů bylo vyšší než v roce 2022. Takže ten výsledek je vlastně standardní, nevybočuje z lednových čísel. Jenom připomenu, že loni byly o něco nižší i standardní provozní výdaje, protože jsme byli v rozpočtovém provizoriu a mnohé kapitoly z kraje roku hospodařily velmi opatrně.

První vážná čísla, kdy můžeme hodnotit, budou za první tři čtyři měsíce, tam už se ty trendy mohou ukázat. Nicméně některé z nástrojů, některé z příjmů budou nabíhat až ve druhém pololetí. V této chvíli není důvod ani k oslavám, ani k panice, ani k žádným plánovaným změnám, co se týče parametrů státního rozpočtu.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Další dotaz poprosím iDNES.

Josef Kopecký, iDNES: Dobrý den, v souvislosti se změnou volebních pravidel neuvažovala vláda o tom, že by do této normy dala i možnost volit korespondenčně? Protože jsem zaznamenal, sice jenom na sociálních sítích, že někteří lidé upozorňují, že vlastně možnost jít volit jenom v pátek není pro ně z pracovních důvodů výhodná a že by uvítali, aby se mohlo volit korespondenčně. Že by to tím odpadlo, veškeré ty problémy. Čili jestli to tam tohle bude nebo nebude. A druhá věc: Zvolený prezident pan Petr Pavel řekl, že jako hlava státu nevylučuje oficiální cestu prezidenta České republiky na Tchaj-wan. Pane premiére, doporučíte zvolenému prezidentovi, aby za Českou republiku jel na oficiální cestu na Tchaj-wan i v kontextu toho, že jste včera v televizi řekl, že Česká republika má vlastní politiku jedné Číny? Děkuji. 

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak, pokud pořadí otázek začneme volbami. Já si myslím, že i pro lidi pracující v pátek ten rozsah 7 až 22, proto jsme ho zvolili tak velkoryse, umožní vykonat tu volbu i fyzicky. Nicméně, o čem vláda samozřejmě diskutovala a co bychom určitě rádi prosadili a také prosadíme během našeho volebního období, je korespondenční volba pro naše krajany.

To je něco, o čem já jsem přesvědčen, že se stát má a že se stát musí a že je to možnost pro lidi žijící v zahraničí s českým občanstvím, aby tu volbu vykonali v mnohem standardnějším a jednodušším režimu.

Obecně korespondenční volba jako institut, který je platný i v rámci České republiky, to je věc velké politické diskuze a popravdě se přiznám, že takovou jsme ještě nevedli. Ale troufám si říct, že jako vláda České republiky za korespondenční volbou pro krajany každopádně stojíme a najdeme cestu, aby tento návrh byl prosazen.

Petr Fiala, předseda vlády: Česká republika přistupuje k Číně podobně jako většina našich západních spojenců a máme skutečně vlastní politiku jedné Číny, což je formulace, která naprosto přesně vyjadřuje tu skutečnost a je i dlouhodobou konstantou české zahraniční politiky. Souvisí s tím i to, že máme velmi dobré vztahy s demokratickým Tchaj-wanem v oblasti ekonomické, obchodní, ale také ve spolupráci ve vzdělávání a výzkumu.

A já o žádných konkrétních plánech na zahraniční cestu tohoto typu informován nejsem a myslím, že na všechny diskuze o koordinaci zahraniční politiky mezi vládou a nově zvoleným prezidentem je čas. Nakonec dnes v šest hodin máme v Senátu právě schůzku s předsedou Senátu, předsedkyní Poslanecké sněmovny a nově zvoleným panem prezidentem Pavlem a budeme se bavit nejenom o spolupráci těchto klíčových ústavních institucí, ale určitě i o tom, jak budeme do budoucna koordinovat naše zahraničně-politické aktivity.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Jestli bych mohl ještě doplnit k té první otázce. My máme v programovém prohlášení korespondenční volbu ze zahraničí. To jsou úplně dva jiné instituty. Nemáme shodu a nebudeme hledat shodu ve vládní koalici na korespondenční volbu uvnitř České republiky. Tak já bych jenom chtěl říct, že to jsou dva různé instituty.

My se budeme snažit do konce našeho mandátu prosadit korespondenční volbu ze zahraničí. Vidíme to opakovaně, jaké obrovské vzdálenosti musí překonat ti naši občané, kteří chtějí se zúčastnit voleb, když mají do nejbližší volební místnosti mnohdy stovky kilometrů.

Všem odpůrcům vždycky říkám, představme si, že bychom v České republice měli dvě volební místnosti, jednu v Praze pro moravské a slezské kraje a jednu v Ostravě pro české kraje. Jaká by byla volební účast, kdyby každý z našich občanů měl stovky kilometrů do volební místnosti. Takže já jsem jen chtěl říct, že neuvažujeme o korespondenční volbě uvnitř České republiky.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, poprosím další dotaz.

Martina Dvořáková, TV Nova: Dobrý den, já bych se chtěla ještě doptat na ty hraniční kontroly. Jestli to chápu správně, že ať tady v tom ještě omezeném, omezené volbě, omezeném fungování budete chtít využít tu maximální možnost těch šest měsíců, aby teda ještě tady v tom omezeném měřítku byly, nebo o tom ještě budete jednat?

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Ne, tak to není. V současné době 4. února, respektive pátého jednu minutu po půlnoci končí hraniční kontroly. Hraniční kontroly na hranicích mezi Slovenskou a Českou republikou. To, o čem já jsem hovořil, je, že je stále přítomen nadstandardní počet policistů v počtu sedmdesát v té jedné směně v oblasti blízko hranice, kde budou provádět namátkové kontroly. Ale už to nejsou klasické hraniční kontroly na těch vymezených hraničních přechodech.

Stejně tak, a o tom se moc nehovořilo, byl dán teď pouze určitý počet hraničních přechodů, přes které se směla překonávat slovensko-česká hranice. Teď, od zrušení těch hraničních kontrol, se logicky otvírají opět všechny hraniční přechody, i ty menší, pro turisty a podobně. V tom je ta změna.

O těch dvou měsících jsem hovořil, že pokud by, pokud by eskalovala migrační krize někdy v jarních, letních měsících, tak my bez nějakého většího dohadování s evropskými institucemi máme k dispozici dva měsíce případných hraničních kontrol. Ale my je neplánujeme zavést, nechceme je zavést a doufáme, že ta situace se nevyhrotí tím způsobem, abychom tento instrument museli použít.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a poprosím další dotaz CNN.

Daniela Habešová, CNN Prima News: Já se i tak zeptám. Ten zvýšený dohled na těch hranicích, jak dlouho vy ho plánujete, pokud by ta čísla byla přece jenom taková, jaká jsou doposud, bylo by to v řádu měsíců, týdnů nebo třeba let? Děkuju.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak tu samotnou organizaci práce samozřejmě určuje sama Policie České republiky. Do toho by ani ministr mluvit neměl, protože my děláme politické rozhodnutí o kontrolách na hranicích, ale já určitě nebudu ten, který bude určovat přesný počet policistů ve výkonu služby. Já tady pevně věřím v profesionalitu vedení české policie.

Na druhou stranu my jsme od začátku zvolili princip postupného uvolňování. Už v prosinci jsme se rozhodli, že ty kontroly budou namátkové a ne stálé. Posléze jsme poslali domů celníky a vojáky a zvládali jsme to jenom s Policií České republiky. A teď říkáme, že při těchto počtech stále zachováváme obezřetnost, abychom chránili bezpečnost našich obyvatel především v těch příhraničních oblastech, a ten výkon tady zůstane zvýšen.

Ta čísla jsou u nás lepší, ale obecně v té Evropě nemůžeme hovořit o tom, že ta migrační krize prostě pominula. Tedy nemohu teď odhadnout, jaká doba to bude, ale určitě v horizontu nějakých týdnů až měsíců policisté zvýšený dohled v o+blasti nebo u slovensko-české hranice budou vykonávat.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, další dotaz nevidím, tiskovou konferenci tedy končím. Děkujeme za pozornost a přeji pěkné odpoledne.