Masopust: Dříve se sekaly hlavy husám nebo ubíjeli kohouti. Průvody v maskách jsou oblíbené dodnes

od Šárka Cvrkalová
2 minuty čtení
Masopust
Zdroj: Milan Sommer / Shutterstock

Pod slovem masopust si většina z nás představí průvod, ve kterém se děti i dospělí v maskách baví, radují, hodují a užívají si konec chladného února. Kromě samotné akce, která je plná tance, hudby, jídla a následné procházky obcí ale k masopustu patří mnohem víc. Znáte všechny tradice masopustu a jeho historii?

Masopust je období, které začíná po Třech králích a končí Popeleční středou. Po jeho nejrušnější závěrečné části, tedy průvodu v maskách, následuje čtyřicetidenní masový půst, který má křesťany připravit na Velikonoce.

Zatímco začátek masopustu spadá vždy na stejný den, tedy na 7. ledna po Třech králích, jeho konec je vždy jiný. Masopust končí vždy v úterý před popeleční středou. Letos vychází Popeleční středa na 22. února, a konec masopustu tak bude v úterý 21. února.

„Celé to období tedy může být každý rok trochu jinak dlouhé,“ uvedla pro Českou televizi Zdeňka Tichá z Ústavu pro jazyk český. „Jde ale o dobu, kdy by se lidé měli veselit, jíst dobré tučné jídlo, tedy v podstatě název masopust není správný, jde spíše o antipůst a ten pravý půst od masa následuje až po době veselení,“ dodala.

Masopustní tradice

Masopust se slaví už po mnoho let a naši předkové během něj kdysi dodržovali poměrně drsné tradice. Novinky připomínají například shození kozla z okna, useknutí hlavy huse nebo ubití kohouta.

Ačkoli v dnešní době většina lidí vnímá masopust jako oslavu či tanec v maskách, je pravdou, že celá řada těchto drsných tradic se zachovala.

K nejrozšířenějším tradicím patřilo stínání kohouta, jímž se na českém a moravském venkově bavila mládež až do druhé poloviny 19. století.

Na mnoha místech v České republice se tato tradice alespoň částečně dodržuje tím, že se před velikonočním masovým půstem kohout opravdu podává k obědu, a to například na pomerančích nebo ve vývaru. Mnoho tradic ale působí až příliš morbidně a dnes se již nedodržují.

Například tažení husy za koněm a snaha odtrhnout ji tímto způsobem hlavu byla na Slovensku ještě před pár lety tradiční zábava. Dnes už si to ale dokáže představit málokdo. V současné době jsou nejoblíbenější tradicí masopustní průvody v maskách.

Nesmí chybět medvěd ani bába s nůší

Neexistuje žádné pravidlo, za koho byste se měli na masopust obléknout. V tradičním masopustním průvodu nicméně obvykle nesmí chybět vojáci, Židové, Turci, medvědi nebo báby s nůšemi, uvádí Prima Living.

K typickým masopustním maskám patří také hejtman, kominík, policajt, ženich a nevěsta, smrt, cikánka nebo šašek. „V masopustním průvodu potkáme mnoho masek. Některé jsou tradiční, jiné se trochu mění, proto to někdy připomíná spíš průvod karnevalový,“ řekla Tichá.

Nejstarší a nejčastěji používanou maskou je medvěd. Ten byl oblíbený už v 19. století. V průvodu má roli toho, kdo by měl přinutit ženy tancovat.

Masku báby s nůší na sebe obvykle berou muži. Ti mají na zádech přidělanou nůši, ve které nosí slaměné dítě nebo v některých případech dědka.

Velmi oblíbenou masopustní maskou je také takzvaná klibna, která představuje kobylu či koně. V průvodu chodí buď sama, nebo na ní sedí jezdec.

Masopustní obchůzka končí obřadním rituálem, kdy se poráží, pochovává nebo střílí některá z masek, například kobyla, medvěd nebo basa, záleží na konkrétní oblasti, uvádí Blesk.

Konec masopustu ale vždy symbolizuje nový začátek, nový hospodářský rok.

Zdroj: Česká televize, Blesk, Novinky, Prima Living

Autor: Šárka Cvrkalová


Sdílet článek:Share on facebook
Facebook

Související články