Jaký byl největší dosavadní výbuch sopky na světě? Výbuch byl slyšet 2 600 km daleko

Přidat na Seznam.cz

Zemětřesení není až tak neobvyklý jev, v Česku dokonce bývá i několikrát do roka, naštěstí otřesy u nás nebývají vůbec silné, natož smrtonosné, většinou jsou do 4. stupně Richterovy škály. Bohužel poslední zemětřesení, které se odehrálo ráno 6.2. 2023 v Turecku a Sýrii, má na svědomí přes 3000 lidí. Ale jak jsou na tom se svou silou sopky, mohl by nastat případ, že by vybuchly všechny sopky současně?

Na celém světě je asi 1500 potenciálně aktivních sopek. Pro vědce se však sopka počítá jako aktivní, pokud vybuchla za posledních 10 000 let a v zaznamenané historii jich vybuchlo pouze asi 550. Přesný počet je však mnohem méně důležitý než jejich velikost, tvrdí vědecký měsíčník Science Focus.

Erupce jsou klasifikovány pomocí indexu vulkanické výbušnosti (VEI). VEI 1 má za následek vymrštění alespoň 10 000 m 3 materiálu do vzduchu a každé následující číslo odpovídá 10krát většímu množství vyvrženého materiálu. Největší zaznamenaná erupce byla Mount Tambora v roce 1815 s VEI 7. Výbuch byl slyšet ve vzdálenosti 2 600 km a do atmosféry bylo vyhozeno více než 160 km 3 materiálu.

Tato jediná sopka způsobila pokles teplot na severní polokouli o 0,5 °C po dobu šesti měsíců, protože prach blokoval Slunce. Rok 1816 byl nazván „rokem bez léta“ a v kombinaci s narušenými dešťovými srážkami způsobil, že sklizeň po celém světě selhala.

To byla jedna sopka. Známých je 32 sopek VEI 7 nebo VEI 8 a pokud by všechny vybuchly najednou, představovalo by to pro většinu živých tvorů včetně lidstva událost na úrovni vyhynutí.

Počáteční erupce by způsobily havárii většiny letadel ve vzduchu, zřícení budov na západě USA, Jižní Ameriky, jižní Evropy a Dálného východu a výpadky rozvodných sítí ve většině rozvinutého světa. Zásoby pitné vody by se staly toxickými popelem, globální teploty by mohly na šest měsíců klesnout o 15 °C a kyselé deště by odstavily zemědělství na příští desetiletí.

Naštěstí je téměř zaručeno, že se to nikdy nestane. Sopky jsou poháněny lokalizovanými výrony magmatu pod zemskou kůrou. Každá sopka, která vybuchne současně, by byla jako každá bublina v perlivém nápoji, která najednou prorazí povrch.

Zdroj: Science Focus