Ankara - Ničivé zemětřesení, které zasáhlo Turecko v roce 1999, pomohlo bývalému istanbulskému starostovi Recepu Tayyipovi Erdoganovi k moci. Tehdejší vláda totiž čelila silné kritice za to, jak na katastrofu, která stála život 17.000 lidí, zareagovala. Pondělní zemětřesení, které postihlo jihovýchodní část země, však může pozicí současného prezidenta, který se uchází o další mandát, naopak otřást, píše mezinárodní tisk. Podobu a rychlost vládní pomoci v oblasti, kde je silná opoziční a prokurdská Lidová demokratická strana (HDP), už kritizují Erdoganovi odpůrci.
Předchozí rozsáhlé zemětřesení s několika tisíci mrtvými Turecko zasáhlo v roce 1999. Tehdy v Istanbulu a okolí zemřelo na 17.000 lidí. "Tehdejší vláda čelila silné kritice kvůli své reakci a zloba veřejnosti ohledně toho, jak (vláda) na zemětřesení zareagovala, přispěla k vzestupu současného prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, jehož Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) vyhrála v roce 2002 volby a začala svou dvacetiletou dominanci na turecké politické scéně," připomíná deník The Wall Street Journal. Tehdejší kabinet mimo jiné čelil kritice, že nestanovil dostatečně přísná pravidla pro výstavbu v seismicky aktivních oblastech.
Reakce Erdoganovy vlády na zemětřesení z tohoto týdne se podle analytiků může výrazně promítnout do výsledku prezidentských a parlamentních voleb, které Turecko čekají v polovině roku, píše agentura Reuters. Erdogan v nich bude usilovat o třetí prezidentský mandát. Podle washingtonského analytika Sonera Cagaptaye by vládní reakce na zemětřesení "mohla opravdu zničit Erdoganův obraz mocného, autoritářského, ale také efektivního vůdce". V úterý reportérovi deníku The Washington Post Cagaptay řekl, že "příštích 48 hodin bude pro Erdoganovu kariéru klíčových".
Za 20 let u moci se Erdogan musel vypořádat s celou řadou přírodních katastrof, aniž by mu to zatím výrazněji uškodilo v preferencích. AKP ale v poslední době zaznamenala odliv voličů kvůli hospodářským problémům Turecka. Pokud by veřejnost vyhodnotila působení úřadů jako úspěšné, tak by naopak vládní strana mohla posílit. Erdogan má navíc tendenci se v kritických momentech příliš neobjevovat na veřejnosti.
"Obvykle nechává na svých ministrech a spolupracovnících, aby se starali o problémy. Pokud něco špatně dopadne, může na ně svalit vinu," řekla serveru Politico analytička Gönül Tolová.
Vládní reakce na zemětřesení se ale postupně stává tématem turecké domácí politiky, napsala dnes agentura DPA. Šéf největší opoziční Lidové republikánské strany (CHP) a pravděpodobný kandidát opozičního bloku na prezidenta Kemal Kiliçdaroglu kritizoval Erdogana, že nedokázal v posledních 20 letech připravit zemi na možné budoucí zemětřesení. Vláda podle něj selhává v poskytování pomoci zasaženým oblastem. "Není tady profesionální koordinace pomoci," řekl šéf opoziční Strany dobra Ugur Poyraz. Na první kritiky Erdogan reagoval tím, že v úterý vyhlásil v zasažených oblastech nouzový stav. Podle prezidenta navíc o zemětřesení koluje řada lží.
Opozice vládu vyzvala k politické neutralitě při poskytování pomoci. V části postižených oblastí žije silná kurdská komunita a dobrých výsledků tam ve volbách v roce 2018 dosáhla Lidová demokratická strana. Tu se úřady snaží zrušit kvůli údajnému napojení na Stranu kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci.
Zdroj z Erdoganova okolí řekl agentuře Bloomberg, že prezident trvá na svém úmyslu uspíšit volby. Ty by se měly konat 14. května místo původního letního termínu.
