Výroba masa minulý rok klesla o 4,2 procenta, snížila se i spotřeba

foto Vývoj produkce masa v Česku od roku 2009 do rokz 2022.

Praha - Výroba masa minulý rok klesla o 4,2 procenta na 447.317 tun, tedy na zhruba stejnou úroveň jako v roce 2018. Nejvíce o 5,5 procenta klesla produkce hovězího masa. Ceny zemědělských výrobců ve čtvrtém čtvrtletí stouply nejvíce u jatečných prasat, meziročně o 49,8 procenta. Ceny výrobců jatečných kuřat vzrostly o 29,6 procenta a ceny jatečného skotu byly meziročně o 21,7 procenta vyšší. Vyplývá to z dnes zveřejněných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ceny zemědělských výrobců v průměru za celý rok 2022 vzrostly o 31,8 procenta. Loni také výrazně klesly stavy prasat o 11 procent, stavy skotu naopak vzrostly o 2,3 procenta.

Ceny v rostlinné výrobě se loni meziročně zvýšily 37,1 procenta. Výrazný vliv a to mělo zdražení obilovin o téměř 49 procent a olejnin, které byly o 40 procent dražší. Ceny živočišných výrobků byly loni v průměru o 24,4 procenta vyšší. Rostly ceny všech druhů jatečného skotu o 23,5 procenta, ceny drůbeže vzrostly o 19,5 procenta. Ceny vajec vzrostly o 28,2 procenta.

Hovězího masa se v loňském roce vyrobilo 68.583 tun. Vepřového masa se vyrobilo 208.634 tun, což je meziročně o 3,9 procenta méně. Drůbežího masa se vyrobilo 169.964 tun, což je meziročně o 4,1 procenta méně. Nákup mléka loni vzrostl 1,4 procenta na 3,089 miliardy litrů.

Podle ČSÚ za rok 2022 klesla spotřeba u hovězího masa o 5,7 procenta, u vepřového o 0,4 procenta a u drůbežího o 3,9 procenta. "Prudké navýšení cen, ke kterému došlo v roce 2022, bylo pravděpodobně nejzásadnějším důvodem k meziročnímu poklesu v předběžně kalkulované spotřebě hovězího a drůbežího masa. Spotřeba vepřového se držela na podobné úrovni jako v roce 2021, neboť nižší výroba byla kompenzována převážně vyšším dovozem," uvedla Markéta Fiedlerová z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví.

Statistici upozornili na výrazný meziroční propad v chovu prasat. Ubylo 165.000 kusů, což je propad o 11 procent na 1,329 milionu prasat. Počet prasnic se snížil o 10.000 na 77.000 kusů, což je meziročně o 11,8 procenta méně. "Redukce základních stád v chovech prasat se zrychluje. Zatímco ke konci roku 2020 bylo ve stavech přes 92 tisíc prasnic a ke konci roku 2021 necelých 87 tisíc, vloni to bylo již jen 77 tisíc kusů," uvedla vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví Renata Vodičková.

Stavy skotu se zvýšily o 2,3 procenta na 1,39 milionu kusů. Stavy dojených krav se sice snížily o 1,6 procenta, zvýšila se ale jejich užitkovost. Průměrná dojivost loni dosáhla 9084 litrů mléka, meziročně to bylo o 169 litrů mléka na dojnici více. Stavy drůbeže loni klesly o 7,9 procenta na 23,76 milionu kusů, přes 96 procent z toho je kur domácí.

Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku nejvíce vzrostly ceny jatečných prasat, a to o 49,8 procenta. Podle ČSÚ výrazný nárůst odráží velmi nízkou srovnávací základnu. Zemědělci za kilogram živé hmotnosti dostávali v průměru 37,68 Kč a 48,99 Kč za kilogram jatečné hmotnost.

Ceny jatečných kuřat meziročně vzrostly o 29,6 procenta. Výrobci prodávali kuřata I. jakostní třídy v průměru za 30,17 Kč za kilogram živé hmotnosti.

Ceny jatečného skotu v posledním čtvrtletí loňského roku meziročně vzrostly o 21,7 procenta. Chovatelé dostávali za jatečné býky v průměru 57,85 Kč za kilogram v živém nebo 105,30 Kč za kilogram v jatečné hmotnosti.

V posledním čtvrtletí 2022 rostly ceny výrobců mléka o 35,5 procenta. Litr mléka jakostní třídy Q stál v průměru 12,63 Kč.

Chov prasat v Česku podle Agrární komory upadá kvůli nízkým výkupním cenám

Chov prasat v Česku patří podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala k nejohroženějším oborům živočišné výroby v ČR a pomalu vymírá. Důvodem jsou nízké výkupní ceny jatečných prasat, řekl. Loni podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) klesly stavy chovů o 11 procent na 1,329 milionu kusů. Podle Zemědělského svazu ČR se na poklesu chovů výrazně projevil růst cen energií a řada chovatelů stále stojí před rozhodnutím, zda udržovat ztrátové provozy.

Doležal uvedl, že v současnosti ubývá porážek prasat a některé podniky již snížily počet porážecích dní v týdnu. Výkupní cena byla v loňském roce v průměru 33 Kč za kilogram živé váhy. Prezident komory poznamenal, že cena sice loni vzrostla o čtvrtinu, ale náklady zemědělců se zvýšily například u energií až v řádu stovek procent.

"Máme informace od chovatelů, že na každém kusu na porážku dopláceli 800 až 1000 korun. Lze očekávat, že prodražování chovu prasat bude pokračovat i v letošním roce. Naši členové zvažují utlumení nebo v některých případech dokonce ukončení chovů prasat," řekl Doležal.

Doplnil, že ceny českých chovatelů sráží dolů dovozy masa do obchodních řetězců ze zemí, kde jsou chovatelé díky vyšším dotacím v lepším postavení než čeští zemědělci. Dováží se hlavně z Německa, Španělska a Polska. Upozornil také na to, že řada podniků v minulých letech investovala do zlepšení pohody zvířat. V současné době se tyto investice podle něj ukazují jako zmařené.

Komora již dříve upozorňovala na to, že postupně klesá soběstačnost ve výrobě vepřového masa v Česku. Nyní na úrovni 44 procent, před 20 lety to přitom bylo kolem 95 procent. V roce 1993 bylo v Česku 4,6 milionu prasat, podotkl Doležal.

Mluvčí Zemědělského svazu Vladimír Pícha uvedl, že v o něco lepší situaci jsou chovatelé skotu. V chovech se podle ČSÚ stavy loni zvýšily o 2,3 procenta na 1,39 milionu kusů. V živočišné výrobě také vzrostly ceny výrobců v živočišné výrobě, a to o 24,4 procenta. "Bohužel růst tržeb za vepřové, drůbeží a hovězí maso a ceny mléka nestačil na pokrytí zvýšených nákladů na energie a krmiva," řekl Pícha.

Loni podle ČSÚ klesly také chovy drůbeže o 7,9 procenta na 23,764 milionu kusů. Podle Doležala podobně jako u chovů prasat klesly stavy kvůli vysokým nákladům. V ČR i v Evropě se také šíří ptačí chřipka. Státní veterinární správa koncem ledna uvedla, že v Evropské unii bylo kvůli ptačí chřipce v posledních dvou letech utraceno zhruba 50 milionů kusů drůbeže.

Kvůli opatřením proti šíření nákazy budou mít podle Doležala chovatelé další náklady například kvůli nutné dezinfekci. "Současně budou chovatelé nuceni přejít na alternativní způsoby ustájení drůbeže kvůli zákazu klecových chovů od roku 2027. To znamená náklady na přestavby v řádech miliard korun a řada zemědělců nyní zvažuje, zda se jim chov drůbeže do budoucna vyplatí," uvedl.

Dodal, že nejistota chovatelů hospodářských zvířat se v Česku stále zvyšuje a postrádá od státu vizi budoucího vývoje zemědělství.

Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 28.03.2024 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je čtvrtek 28. března 2024

Očekáváme v 14:00 15°C

Celá předpověď