Český vyjednávací tým vedl ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš. Zdůraznil, že smlouva má nastavit podmínky možné spolupráce s americkými ozbrojenými silami na území Česka, konkrétní pobyt amerických vojáků nebo případný vznik americké základny na českém území však neřeší.
To by i nadále musely nejprve schválit vláda a Parlament, jednalo by se tak o separátní politické rozhodnutí.
„Tento týden jsme definitivně dořešili poslední nejasné věci, poslední detail se týkal ministerstva práce a sociálních věcí,“ řekl Jireš. Smlouva má podle něj přibližně 40 stran a pokrývá všechny relevantní tematické oblasti, které mohou souviset s možnou přítomností amerických vojáků v ČR nebo spoluprací amerických a českých ozbrojených sil na českém území.
Smlouva nepovede k americké základně
Zdůraznil, že samotná smlouva sama o sobě nepovede například ke zřízení americké vojenské základny v ČR nebo k jiné přítomnosti amerických vojáků. „Pouze řeší to, že pokud se obě strany někdy v budoucnu domluví na působení amerických vojáků na území České republiky, tak v dohodě DCA bude přesně popsané, co to znamená a jaké bude jejich právní postavení,“ řekl.
Připravovaná smlouva se zabývá například ochranou životního prostředí, provozem motorových vozidel americkými vojáky a jejich rodinami nebo třeba postavením dodavatelů amerických ozbrojených sil.
Řeší i otázku jurisdikce nad americkými vojáky. Jireš poukázal na to, že tuto záležitost nastavuje už mnohonárodní smlouva NATO SOFA. K ní ČR přistoupila v souvislosti s přijetím do Severoatlantické aliance.
Američtí vojáci Českem často projíždějí:
Stanovuje, že pokud tito vojáci v hostitelské zemi způsobí v souvislosti se svou službou trestný čin, jurisdikci nad nimi si ponechává vysílající země. Smlouva DCA jde nad její rámec. Pokud by americký voják v ČR spáchal trestný čin mimo výkon služby, Česko může Spojené státy požádat o jeho postavení před české soudy. USA takovému požadavku na základě DCA vyhoví.
Schvalovaná smlouva se zabývá také osvobozením amerických vojáků od daní a cel v Česku. Podle Jireše jde o standardní záležitost, kterou mají USA uzavřenu se všemi spojenci.
Na vládu by se návrh smlouvy mohl dostat přibližně na začátku března. Následně bude její text zveřejněn a dokument při vhodné příležitosti podepíšou zřejmě ministryně obrany Jana Černochová a její americký protějšek Lloyd Austin. Následovat bude ratifikace v Parlamentu a podpis prezidenta.
Jireš věří, že schvalování smlouvy nebudou provázet zásadní spory jako před rokem na Slovensku. Nálady české společnosti jsou podle něj více proalianční a prozápadní. Zároveň je přesvědčen, že česká podoba smlouvy je dobře vyjednaná.
„Velice pečlivě jsme věnovali tři čtvrtě roku tomu, že jsme s Američany projednali každý detail, co přesně znamená a jakým způsobem jej budeme implementovat,“ zdůraznil. Ministerstvo také připravuje komunikační plán. Při argumentaci a odpovědích na otázky veřejnosti i poslanců nebo senátorů ho budou využívat zástupci vlády i obrany.
Smlouvu DCA nebo její ekvivalent má s USA aktuálně z 29 aliančních zemí uzavřeno 24 států. Kromě ČR o ní jedná i Dánsko, se svým vstupem do NATO ji připravují i Finsko a Švédsko.
Z východních členů aliance je ČR poslední zemí, která nemá podobnou smlouvu uzavřenu. Maďarsko ji přijalo před dvěma lety. Na Slovensku schvalování provázela ostrá vnitropolitická diskuse.
