Podzim, který může změnit střední Evropu. Polsko a Slovensko čekají důležité parlamentní volby
Volby do slovenské Národní rady a polského Sejmu se krátce po sobě uskuteční letos na podzim. Země zpod Tater bude, pravděpodobně 30. září, hlasovat předčasně, politická krize totiž v prosinci vyvrcholila pádem Hegerovy vlády. Poláci budou volit v řádném termínu mezi polovinou října a začátkem listopadu. Zatímco polští politici se přetahují především o vnitřní politiku a s Ruskem mají jasno, ve slovenských volbách je jednou z hlavních otázek podpora napadené Ukrajiny. Ve hře je další vývoj zahraniční politiky a to, zda se země nepřikloní naopak ke smířlivějšímu chování k Putinovu režimu.
Právo a spravedlnost (PiS) vládne v Polsku od roku 2015. Přestože stranu vede Jaroslaw Kaczynski, v čele kabinetu v tomto období nestál (byl ale premiérem v letech 2006–2007). Posledních šest let je v čele vlády Mateusz Morawiecki, část této doby v letech 2020–2022 byl Kaczynski jeho vicepremiérem. Minulá dvě volební období provázely rozsáhlé změny ve fungování veřejnoprávních médií, která vládní strana ovládla, a reforma soudního systému, kvůli které je Polsko dlouhodobě ve sporu s Evropské unií.
Změnil se polský přístup i k lidskoprávním otázkám. Vláda před více než dvěma lety přísně omezila přístup k potratům, který byl už tak velice omezený.
S vládou PiS se pojí i horšící se situace lidí LGBTQ+ a zostřující se rétorika představitelů vládní strany vůči nim. Situace je v Polsku například podle zprávy neziskové asociace ILGA Europe, zaměřené na hájení zájmů těchto menšin na kontinentu, za loňský rok vůbec nejhorší z celé Evropské unie.
Kroky Morawieckého kabinetu zapříčinily pokles hodnocení kvality tamní demokracie a méně
