Ministr Kupka ve Stockholmu: Žádáme odložení platnosti normy EURO 7 a její zmírnění

Ministr Kupka ve Stockholmu: Žádáme odložení platnosti normy EURO 7 a její zmírnění

Česká republika bude prosazovat odklad účinnosti normy EURO7 a změnu dalších technických požadavků. Uvedl to ministr dopravy Martin Kupka po skončení společné neformální Rady ministrů dopravy a ministrů zodpovědných za energetiku ve švédském Stockholmu, které se zúčastnil spolu s ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou. Během dvou dní se ministři zabývali požadavky klimaticky neutrální Evropy, nezbytného udržení konkurenceschopnosti evropského průmyslu a dopravy, praktickými zkušenostmi s podporou dekarbonizace a také změnami, které bude potřeba v dopravě provést po roce 2030.

„Je nezbytné najít správnou rovnováhu mezi snahou snižovat dopady dopravy na životní prostředí na jedné straně a potřebou udržet technologickou konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu na straně druhé,“ říká ministr dopravy Martin Kupka a dodává: „Proto intenzivně řešíme navrhovanou normu EURO 7 a žádáme odložení její účinnosti a zmírnění některých parametrů. Dle našeho názoru přináší EURO 7 jen malé benefity pro životní prostředí, ale velké problémy pro evropský automobilový trh.“

Hlavní připomínka ČR se týká navržených dat účinnosti, kdy zejména pro osobní a lehká užitková vozidla nebude dostatek času na přípravu, testy a přeschválení typu. Navržené dva roky na zavedení normy také neodpovídají tomu, že právní rámec bude úplný až po přijetí příslušných prováděcích předpisů. Naším požadavkem je odložení účinnosti tak, aby měl automobilový průmysl možnost připravit se i na všechny prováděcí předpisy. „Ve stávající podobě je pro nás norma nepřijatelná,“ prohlásil ministr dopravy Martin Kupka po jednáních s ministry dopravy ostatních evropských zemí. Podle dat Sdružení automobilového průmyslu by kvůli zavedení normy EURO 7 už v roce 2025 mohlo ztratit v České republice práci až 50 000 zaměstnanců v automobilovém sektoru.

Norma EURO 7 klade nové požadavky i na elektrická vozidla, jako je např. aplikace OBM (On-Board-Monitoring), životnost baterií, měření emisí z brzd a oděr pneumatik. Některé z těchto technologií nejsou přitom ještě ani vyvinuty. To může vést k dalšímu zdražení vozidel a konci výroby některých modelů. „Požadavky by měly být upraveny tak, aby bylo možné zajistit jejich plynulé splnění, v návaznosti na probíhající technologický vývoj, odpovědný přístup ke správě veřejných rozpočtů a také bez negativních sociálních dopadů na společnost. Cesta k ještě šetrnějším autům musí být sjízdná a nesmí poškozovat evropský autoprůmysl,“ zdůraznil ministr Kupka.

Podoba normy EURO7 byla také náplní bilaterálních jednání ministra Kupky s jeho evropskými protějšky. Ve Stockholmu se setkal mimo jiné s italským ministrem infrastruktury M. Salvinim, se španělskou ministryní infrastruktury Raquel Jimenéz, francouzským ministrem dopravy Clémentem Beaune, portugalským ministrem infrastruktury Joaoem Galamba i polským ministrem infrastruktury Andrzejem Adamczykem.

Koordinace dopravy a energetiky je do budoucna nezbytná

Důležitým tématem stockholmského setkání bylo zlepšení koordinace mezi dopravní a energetickou politikou. Jde především o to, aby docházelo k postupnému posilování distribuční sítě elektrické energie v návaznosti na rozvoj dobíjecí infrastruktury. Zavrhovat by se ale neměla ani role vodíkového pohonu, který může sehrát velkou roli na železnici. Už nyní v několika státech jsou v pravidelném provozu vlaky na vodíkový pohon.

Česká republika pak plánuje v rámci Operačního programu Doprava 3 investovat v následujících letech do výstavby veřejně přístupných vodíkových plnících stanic až 1 miliardu korun. Diskutujeme rovněž o možnostech, jak podpořit nákup bezemisních železničních jednotek, ať už bateriových či vodíkových, abychom na neelektrifikovaných tratích dále modernizovali železniční dopravu.


Česká republika pak plánuje v rámci Operačního programu Doprava 3 investovat v následujících letech do výstavby veřejně přístupných vodíkových plnících stanic až 1 miliardu korun. Diskutujeme rovněž o možnostech, jak podpořit nákup bezemisních železničních jednotek, ať už bateriových či vodíkových, abychom na neelektrifikovaných tratích dále modernizovali železniční dopravu.