Nezahrnuje ovšem úplně celý měsíc. Skutečná odlesněná plocha byla proto téměř jistě ještě větší. I tak jde podle agentury AFP o nejhorší únorový úbytek v dějinách sledování.
Celý amazonský deštný prales se rozkládá na ploše okolo 5,5 milionu čtverečních kilometrů. Experti odhadují, že bude-li jeho ničení pokračovat současným tempem, může během příštích padesáti až sta let zcela zaniknout. Pohnutek ke kácení a vypalování pralesa je víc.
Stromy se těží na dřevo. Těžba může i nemusí být legální. Další důvod k odlesňování je vytváření pastvin pro dobytek, případně polí k pěstování sóji, palmového oleje, kávy nebo kakaa. Les může stát v cestě i těžbě nerostných surovin, zejména ropy. Motivem kácení může být také budování infrastruktury, jako jsou třeba silnice.
Amazonský deštný les zasahuje na území devíti států. Jsou jimi Brazílie, Peru, Kolumbie, Venezuela, Ekvádor, Bolívie, Guyana, Surinam a Francouzská Guyana. Brazílie z toho má ale bezkonkurenčně největší podíl. Na jejím území leží okolo šedesáti procent pralesa.
Brazílie je prezidentská republika. V letech 2019 až 2022 zastával nejvyšší úřad v zemi Jair Bolsonaro. Ten odlesňování podporoval. Ignoroval práva původních obyvatel Jižní Ameriky, kteří v lese žijí. Odebral pravomoci ochranářské agentuře Ibama (Instituto Brasileiro do Meio Ambiente e dos Recursos Naturais Renováveis – Brazilský institut pro životní prostředí a obnovitelné přírodní zdroje.)
Bolsonarův nástupce Luiz da Silva agentuře kompetence vrátil. Má k pralesu opačný postoj než Bolsonaro. Přeje si jeho zkázu zastavit. Dokonce se nechal slyšet, že chce z Brazílie udělat zelenou velmoc. Podle satelitních dat se mu to ale zatím příliš nedaří.
