Zkoumaný pás se rozkládal napříč kontinentem zhruba mezi devíti a 24 stupni severní šířky. Podobný úkol by byl ještě donedávna nesplnitelný. Stromová pokrývka v subsaharské Africe je totiž řídká. Hustota stromů v oblasti kolísá mnohem víc než třeba v lesích mírného pásu.
Badatelé si však pomohli zapojením strojového učení. Napřed ručně vytrénovali neuronovou síť na menším vzorku s asi 90 tisíci stromy. Pak síti předhodili 300 tisíc fotografií pokrývajících celý zkoumaný pás.
Jako strom nebo keř měla neuronová síť počítat všechny rostliny zabírající plochu víc než tři čtvereční metry. Výsledkem je mapa, kterou si můžete prohlédnout na adrese trees.pgc.umn.edu/app. Když si ji zvětšíte, jsou na ní opravdu vidět jednotlivé dřeviny.
Holubi milují Picassa. Experiment dokázal, že ptáci rozpoznají autora obrazů |
Celkem jich je už zmíněných 9 947 310 221. Algoritmus dopočítal pro každou z nich celkovou hmotnost uhlíku, kterou váže. Vedle toho spočítal i množství tohoto prvku v kořenech, kmeni a listech daného stromu či keře. (Čistý uhlík tvoří zhruba polovinu hmotnosti dřeviny.)
Hmotnost uhlíku vázaného ve stromech se hodí při předpovídání změn klimatu. Celkové množství prvku vázané ve stromech subsaharské Afriky odhadují autoři práce na 840 milionů tun. Liší se ale v jejích jednotlivých částech. Stromům se lépe daří v místech, kde víc naprší.
Průměrný strom či keř v oblastech s nejnižším ročním srážkovým úhrnem (do 150 milimetrů ročně) váže asi 51 kilogramů uhlíku. V oblastech s nejvyššími srážkami (600 až 1000 milimetrů) je to 98 kilogramů. Nutno poznamenat, že stromy jsou užitečné i jinak než jen zadržováním uhlíku. Poskytují životní prostředí spoustě dalších organismů, chrání půdu před erozí a ještě ledacos dalšího.
