Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Kultura

Sahat na dno řeky i na dno duše. Písničkářka Jana Vébrová vydala nové album

Jana Vébrová foto: INDIES

Po dlouhých šestnácti letech od debutu přichází písničkářka Jana Vébrová s novinkou Kameny ze dna. Posílena životní zkušeností, ale s neoslabenou uměleckou odvahou, dravostí, ale i jemnou poetikou vydala jedno z alb, která budou pro letošní rok bezpochyby nejzásadnější.
  16:00

Když Jana Vébrová před necelými dvaceti lety nastoupila na uměleckou dráhu a v roce 2007 vydala první album Kykyrý, musela se v očích veřejnosti popasovat s těžkou konkurencí. Nejen proto, že se v té době na české scéně objevily další talentované písničkářky, ale i proto, že celou tuto vlnu odstartovala Radůza.

Ta sice zrovnoprávnila v českém písničkářství, vlastně jako druhá po o generaci starším solitérovi Václavu Koubkovi, akordeon jako doprovodný nástroj sólových interpretů se zavedenou kytarou, ale zároveň neplánovaně ztížila situaci všem následovnicím s tahací harmonikou.

Přestože nejen Jana Vébrová, ale třeba i Terezie Palková nebo Hana Lundiaková-Stinka šly jinou hudební cestou a jejich textová poetika byla odlišná, na neustálé srovnávání s Radůzou narážely. Doufejme, že dnes, s odstupem, už povrchní hledisko pouhého doprovodného nástroje ztratilo relevanci a Janu Vébrovou budou všichni poslouchat bez berliček. Protože si to skutečně zaslouží.

Výborný tým

Jana Vébrová sice žije v severních Čechách, v podstatě odtržená od hlavních českých hudebních center, rozhodně ale kontakt s děním na kulturní scéně po dlouhá léta, kdy se věnovala výchově svých tří dcer, neztratila. V hudebních projektech se objevovala sporadicky a vlastně vždy v jiných konotacích než těch, jež nastavila svou písničkářskou tvorbou.

Mimo jiné s divadlem Lenka Vagnerová Company, s jehož představením La Loba získala ocenění na festivalu Fringe v Edinburghu, nebo s orchestrem soudobé hudby Agon, který mj. zhudebnil básně Ivana M. Jirouse nebo upravil skladby Pavla Zajíčka pro DG 307. To, že se Jana Vébrová nepřestala pohybovat ve špičkových muzikantských kruzích, dokládá tým, za jehož pomoci její nové album vzniklo.

JANA VÉBROVÁ:

KAMENY ZE DNA

Indies Scope 2023

Je u nás jen málo tak šikovných producentů a zvukových mistrů pro alternativní hudbu, jako je Ondřej Ježek, a máme také málo pro originální, a řekněme, neortodoxní písničkářskou tvorbu tak empatických muzikantů, jako jsou – abychom jmenovali alespoň některé – bubeník Miloš Dvořáček, kontrabasista Petr Tichý či trombonista Jan Jirucha. Vesměs hudebníci v jádru (hudebním vzděláním či zkušenostmi) jazzoví, ale mající zároveň v portfoliu řadu projektů vydávajících se po vlastních cestách, hledajících – a často nacházejících. Což je přesně případ i alba Kameny ze dna.

Na to, že Jana Vébrová pochází ze severních Čech a dodnes tam žije, začíná album vlastně neobvykle: variací na moravskou lidovou píseň Bože můj, kterou si zpěvačka vypůjčila z dávného projektu brněnských alternativních titánů Vladimíra Václavka a Josefa Ostřanského Domácí lékař.

Díky tomu, že se zpěvačka nestylizuje do role „moravské husopasky“, působí její podání nesmírně autenticky, jako prostá modlitba, vyjádřená lidovými slovy, kterou můžeme vnímat klidně i v jakémsi světském rozměru: „Aj, Bože můj, Bože můj,/jenom mě neopusť,/co nemóžu snésti,/to na mně nedopusť.“ Logiku v rámci uceleného alba pak dostává jeho úvod v samotném závěru, v titulní písni Kameny ze dna, v níž autorka dodává: „Prosím – Pusť mě – Odpusť mi/Prosím – Pusť mě – Odpusť mi/Prosím – Pusť mě“. Lidovou, tentokrát českou, stylistiku mají zhudebněné části balad Karla Jaromíra Erbena Holoubek a Štědrý den, ve kterých Vébrová svým podáním předává jejich existenciální ladění podobně, jako to se slovenskými „morytáty“ dělá Zuzana Homolová.

Ostatně pokud bychom mohli, alespoň vzdáleně, současnou tvorbu Jany Vébrové k někomu z území někdejšího Československa připodobnit, je to kromě Homolové nepochybně také Dagmar Voňková, a to v podobném vyladění autorky směrem k přírodní lyrice, k níž se Voňková propracovala na svých posledních albech, a to patrně podobným způsobem, jako Vébrová, totiž životním stylem, praktikovaném v úzkém sepětí s prostředím, v němž žije.

„Sedmnáct let jsem bydlela na vodním mlýně v Hrádku nad Nisou,“ říká Vébrová. A dodává: „Vnímala jsem tento živel a prožívala všední činnosti i přírodní děje s ním spojené. Brodila se, koupala, splývala, nořila, pozorovala proměny řeky v ročních dobách, házela žabky, lehala si do řas a s tím vším seznamovala i naše tři dcery, které s řekou vyrostly.“

Odtud pochází i název alba a téma závěrečné titulní písně: „Naší oblíbenou, až archeologickou aktivitou bylo lovení kamenů a vodou ohlazených a obrušovaných střípků ze dna. Metaforicky se dá tento rituál přenést i na osobní sebereflexi. Podobně jako saháme na dno řeky, tak můžeme sáhnout i na dno své duše a sebrat na něm střep, šutrák, vyndat jej nad hladinu, přečíst si jeho příběh, který někdy může být veselejší a jindy smutnější.“

Melodie i alternativa

Jana Vébrová se ale nedrží jen přírodních reflexí, v některých textech je hluboce osobní a intimní (Doma, Třesu se), přináší i originální erotické obrazy (Radim). Její poetika, do které se vejdou jak interpretace bezmála dvě stě let starých textů, tak vlastní současná tvorba, je na jednu stranu velmi rozkročená, zároveň ale vše do sebe beze švů zapadá.

Což je dáno jak jejím skvělým pěveckým podáním (Vébrová je bezesporu z českých písničkářek jednou z nejlepších zpěvaček), tak hudebním zpracováním. V něm je dostatek prostoru jak pro proplétající se potůčky silných melodií, tak prvky známé spíše z alternativních žánrů či soudobé hudby: zajímavé rytmy, drony, zmnožené hlasy v netuctových souzvucích, aranžérské detaily až industriálního charakteru. V čemž nepochybně výhradní autorce hudby Janě Vébrové velmi prospěl právě producent Ondřej Ježek a jistě i přizvaní hudebníci, jejichž doménou právě takové výrazové prostředky jsou.

Nelze předpokládat, že album Kameny ze dna udělá komerční díru do světa, s tím jistě autorka ani vydavatelství nepočítají, na to obsahuje hudbu „až příliš“ osobitou, nehladící po srsti, autorskou výpověď, jíž „až příliš“ schází banalita. Ale pro posluchače, kteří od hudby čekají umělecké dílo, nikoli kulisu, se jím Jana Vébrová beze všech pochyb řadí (přesněji řečeno vrací) mezi tak pozoruhodné osobnosti domácí scény, jako jsou Iva Bittová, Dorota Barová, Monika Načeva nebo Lenka Dusilová. A to není málo.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!