Prezident Pavel podepíše nižší růst penzí. Chce, ať to posoudí Ústavní soud |
Poslanci ANO připravují ústavní stížnost na snížení valorizace penzí, a to kvůli retroaktivitě a způsobu projednání. Novinářům to ve středu řekla předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Vládní novelu s nižším červnovým mimořádným přidáním se rozhodl prezident Petr Pavel podepsat.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš Pavlovo rozhodnutí vnímá jako první velkou promarněnou příležitost a zklamání. Říká, že za důchodce ale hodlá i nadále bojovat.
Pan @prezidentpavel promarnil první velkou příležitost, jak spojit společnost. Je to škoda. A hlavně velké zklamání. Ale nevzdáváme to, za důchodce budeme bojovat dál.
„Ústavní soud není nějaká 3. komora parlamentu. Důležité zákony mají vznikat v plnohodnotném legislativním procesu. Když prezident ví, že je něco špatně, má to dát jasně najevo,“ říká bývalý předseda poslanecké sněmovny a člen hnutí ANO Radek Vondráček.
Bývalý ministr průmyslu a obchodu a zároveň dopravy ve vládě Andreje Babiše Karel Havlíček s rozhodnutím prezidenta Pavla také nesouhlasí. Podle jeho slov hnutí ANO stojí na straně všech, kteří věřili státu, že když poctivě platili odvody, tak pak dostanou to, na co mají zákonný nárok. „Společnost je rozdělena zase o něco více,“ dodává.
DOKUMENT: Těžké rozhodování. Co řekl Petr Pavel k valorizaci důchodů |
„ANO se obrátí na Ústavní soud. Důvodů je několik. Vedle způsobu přijetí je to retroaktivita. Počkáme, až zákon bude ve Sbírce zákonů. Práce na ústavní stížnosti zahájíme neprodleně. ANO má dostatek poslanců, aby podalo ústavní stížnost samo,“ uvedla Schillerová. Řekla, že je Pavlovým rozhodnutím zklamaná. „Měl šanci ukázat, že je prezidentem všech, že je pojistkou ústavnosti,“ řekla šéfka poslanců ANO.
Zklamalo mě, že @prezidentpavel nevyužil historickou příležitost dokázat, že občané mohou svému státu důvěřovat. Že nevyslal jasný vzkaz politikům všech stran a směrů, že své funkce a moc nemají proto, aby měli jednoduchý život, ale aby zemi spravovali zodpovědně a s rozmyslem.
„Pavel hodil přes palubu tři miliony příjemců důchodů,“ řekl Okamura . „Pavel je exponentem vládní koalice, SPD se chce připojit k žalobě k Ústavnímu Soudu,“ dodal.
Hnutí SPD od začátku jednání o nižší valorizaci penzí říká, že se chce přidat k ústavní stížnosti. Důvodem je, že samo nemá dost hlasů pro ústavní stížnost. ANO se k těmto snahám Tomia Okamury od začátku staví chladně, což ve středu znovu potvrdila Schillerová.
Odezva není pouze negativní
I přes vlnu negativních reakcí, zejména z řad opozice, někteří prezidentovo rozhodnutí vítají.
„Prezident udělal dobře. Potřebujeme znát názor Ústavního soudu. Kvůli dalším možným podobným situacím,“ komentuje situaci bývalá rektorka Mendelovy univerzity a Pavlova protikandidátka v boj o Hrad Danuše Nerudová.
Také Marián Jurečka, ministr práce a sociálních věcí, prezidentovo rozhodnutí považuje za správné. Podle jeho slov musí vláda zodpovědně spravovat veřejné finance a nesmí zadlužovat další generace.
Dnešní rozhodnutí pana @prezidentpavel je podle mého přesvědčení správné.
Jsem rád, že se podařilo vysvětlit naléhavost úpravy valorizace důchodů. Důvody k tomuto kroku jsou jasné, musíme zodpovědně spravovat veřejné finance a nesmíme zadlužovat další generace.
Prezidentovo rozhodnutí oceňuje i ministr vnitra Vít Rakušan. Tvrdí, že vládu teď čeká úkol přijít se zásadní reformou penzí pro budoucnost všech generací.
„Moudré rozhodnutí a vyvážené stanovisko, které odpovídá úloze prezidenta republiky v parlamentní demokracii.“, komentuje Pavolovo rozhodnutí bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
KALKULAČKA: Spočítejte si, jak se změní důchody po červnové valorizaci |
Průměrná starobní penze by se měla podle novely kvůli inflaci zvýšit o 760 korun. Podle dosavadních pravidel by rostla o 1 770 korun.
Podle přijaté a podepsané novely se má zásluhový procentní díl všech důchodů od června zvýšit místo o 11,5 procenta o 2,3 procenta a k tomu ještě o 400 korun. Výhodnější je to pro lidi s nejnižšími důchody. Navýšení by letos mělo stát 15,4 miliardy korun. Podle původního výpočtu by to bylo o 19 miliard korun víc.
