„Rozhodli jsme se zahájit v našem parlamentu proces schvalování finského vstupu do NATO,“ oznámil v pátek Erdogan. Podle něj Helsinky udělaly konkrétní kroky, aby naplnily turecké požadavky, například v otázce potírání skupin, které Ankara považuje za teroristické.
Finský prezident turecké oznámení označil za velmi dobrou a významnou zprávu pro svou zemi. „Pro celé Finsko to je jistě velmi důležité,“ uvedl Niinistö. Dodal však, že finské členství v NATO nebude úplné, dokud do Aliance nevstoupí i Švédsko. V jeho případě však bude Turecko dále jednat o naplňování svých požadavků týkajících se potírání terorismu, řekl Erdogan.
29. ledna 2023 |
Švédsko podle něj nedokázalo udělat pozitivní krok v otázce seznamu 120 teroristů, jejichž vyhoštění do Turecka Ankara požaduje. Za teroristickou skupinu Ankara považuje například Stranu kurdských pracujících (PKK) či kurdské milice YPG a jejich sympatizanty.
Finsko a Švédsko podaly žádost o přistoupení k Severoatlantické alianci společně loni v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, která změnila dlouhodobé postoje tamních vlád i obyvatel k otázce členství v NATO.
Turecké rozhodnutí zahájit ratifikaci finské žádosti přivítal generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. „Nejdůležitější je, aby se Finsko a Švédsko staly urychleně plnohodnotnými členy NATO, a ne aby vstoupily v úplně stejný okamžik,“ uvedl Stoltenberg. Finsko a Švédsko původně trvaly na tom, že do NATO vstoupí společně.
Stockholm vyjádřil zklamání z tureckého rozhodnutí nezačít s ratifikací jeho žádosti. „Je to vývoj, který jsme si sice nepřáli, ale na který jsme byli připraveni,“ uvedl švédský ministr zahraničí Tobias Billström. „Je otázkou, kdy se Švédsko stane členem, a nikoliv, zda jím bude,“ dodal šéf diplomacie. K Erdoganově výtce ohledně extradicí zopakoval dlouhodobý argument švédské vlády, že o každé jednotlivé žádosti rozhoduje nezávislý soud.
NATO chce přijmout Finsko a Švédsko rychle, intenzivně řeší turecké výhrady |
Turecké rozhodnutí přivítal Washington, který Ankaru vyzval k rychlé ratifikaci také švédské žádosti. „Švédsko i Finsko jsou silnými a schopnými partnery, kteří sdíleji hodnoty NATO, posílí alianci a přispějí k bezpečnosti Evropy,“ uvedl v prohlášení poradce pro národní bezpečnost Bílého domu Jack Sullivan.
V současném tureckém parlamentu mají Erdogan a jeho spojenci většinu. Prezidentské a parlamentní volby se v Turecku uskuteční 14. května. Parlament ale naposledy zasedne už v polovině dubna. Po volbách navíc bude situace v parlamentu zřejmě komplikovanější. „Zatímco nyní je u moci prezident, který řídí většinu v parlamentu, tak příští prezident, ať jím bude kdokoliv, pravděpodobně nebude mít parlamentní většinu,“ řekl agentuře AP expert na tureckou politiku Özgür Ünlühisarcikli.
Vstup severských zemí do NATO musí schválit parlamenty všech členských zemí. Vedle Turecka tak stále neučinilo i Maďarsko. Budapešť uvedla, že o vstupu Finska bude maďarský parlament, přičemž vládní strana Fidesz žádost Helsinek jednomyslně podpoří. O švédské přihlášce se rozhodne později.
Turkish President Erdogan asks parliament to vote on Finland's NATO bid: Turkish President, Recep Tayyip Erdogan, asks the country's parliament to vote on Finland's application to joint the NATO defence alliance, saying "I wish that this decision will be good for https://t.co/clLQeQzTx6
