Brusel zvažuje výjimku ze zákazu spalovacích motorů pro syntetická paliva

Komise podlehla tlaku Německa, ke kterému se postupně přidávají i další země Evropské unie, a navrhla, aby vozidla se spalovacími motory bylo povoleno prodávat i po roce 2035 – musí být ovšem vybavena technologií, která zabrání používat jiné palivo než syntetické. Uvádí to dokument, jejž Evropská komise předložila německému ministerstvu dopravy, které se k němu prozatím nevyjádřilo.

Syntetická paliva, v češtině někdy označovaná jako e-paliva, se vyrábějí chemickou cestou, nikoliv z ropy. Jejich spalování produkuje výrazně čistší emise a vhodný výrobní proces z nich dělá uhlíkově neutrální palivo.

Dohodu o zákazu spalovacích motorů mají zachránit syntetická paliva

Spalovací motory mohou být klimaticky neutrální, pokud jsou poháněny vodíkem nebo syntetickými palivy. To je ovšem v aktuální situaci rozvoje těchto technologií jen teoretická varianta, která by mohla spalovací motory zachránit. Vzhledem k situaci v autoprůmyslu a nastavení legislativy je tak jedinou reálně proveditelnou cestou elektrický pohon.

Zákaz spalovacích aut: proč si čeští europoslanci myslí, že je to správné

V pondělí německé ministerstvo dopravy uvedlo, že jedná s Evropskou komisí o plánovaném konci nových spalovacích motorů od roku 2035. Termín požaduje odsunout, ovšem nemůže říct, kdy dojde k dohodě.

Německo patří spolu s Českou republikou mezi členské země Evropské unie, které pro auta na syntetická paliva prosazují výjimku ze zákazu prodeje nových osobních vozidel se spalovacími motory po roce 2035.

Potvrzení odloženo

Evropský parlament 14. února definitivně schválil dohodu s členskými státy Evropské unie o nové normě o nulových emisích, která počítá s tím, že od roku 2035 má být v členských zemích prakticky nemožné pořídit si nový automobil na benzin či naftu.

Europarlament definitivně schválil povinné nulové emise aut od roku 2035

Dohodu, vyjednanou v závěru českého předsednictví na konci loňského roku, má ještě schválit Rada EU, zastupující členské státy. Původně se tak mělo stát 7. března a mělo jít podle bruselských zvyklostí o formalitu. Proti schválení nových emisních standardů pro automobily se však na poslední chvíli ostře postavily některé země v čele s Německem a Itálií.

Švédské předsednictví v Radě EU oznámilo, že velvyslanci členských zemí se rozhodli odložit konečné schválení návrhu. „To je vývoj, který jednoznačně vítáme, za kterým stojíme,“ okomentoval český ministr dopravy Martin Kupka. Doplnil, že považuje za důležité, aby se to do vyjasnění řešení pro spalovací motory se syntetickými palivy neprojednalo a neschválilo.

Zákaz spalovacích motorů rozzuřil Italy. Vymýšlejí, jak zabránit katastrofě

Výhrady k dojednané podobě emisního balíku vyjadřuje také Polsko a Maďarsko. Německý ministr dopravy Volker Wissing uvedl, že Berlín by plán nulových emisí u nových automobilů neměl podpořit, dokud Evropská komise nepředloží návrh ohledně výjimky pro vozidla, která by spalovala klimaticky neutrální syntetická paliva.

Státy EU vedené českým předsednictvím dohodly koncem loňského října s Evropským parlamentem podrobnosti nových pravidel, která od zmíněného roku výrazně prodraží jakékoli emise z nových vozů. Tato dohoda také zahrnuje průběžné cíle, a tak se do roku 2030 mají emise omezit o 55 procent u nových aut oproti předloňským hodnotám. Ojetých automobilů vyrobených před rokem 2035 se požadavky týkat nebudou.

Verdikt o konci spalovacích aut odložen. ČR žádá povolení syntetických paliv

Návrh mířící proti motorům na fosilní paliva je součástí unijní klimatické strategie známé jako Fit for 55, která má evropský blok do konce dekády dovést k 55procentnímu snížení uhlíkových emisí oproti přelomu tisíciletí. Případné dotažení návrhu o nulových emisích v automobilové dopravě by ještě nemuselo znamenat definitivní konec prodeje aut na benzin a naftu, neboť instituce EU se dohodly, že Evropská komise v roce 2026 zhodnotí, zda je v silách EU tohoto cíle k roku 2035 dosáhnout či zda jej například odložit.

Syntetická paliva mají zachránit spalovací motory, ekoaktivisté jsou proti

Syntetická paliva jsou uhlíkově neutrální Syntetická paliva, v češtině někdy označovaná jako e-paliva, jsou vyrobená chemickou cestou, nikoliv z ropy. Zatímco běžné palivo vzniká rafinací ropy, umělá paliva vznikají chemickou reakcí vodíku a oxidu uhličitého. K jejich výrobě je nutná elektřina, v ideálním případě z obnovitelných zdrojů. Jejich spalování produkuje výrazně čistší emise a vhodný výrobní proces z nich dělá uhlíkově neutrální palivo. Výhodou syntetických paliv je, že si vynutí pouze částečnou úpravu stávajících spalovacích motorů a lze pro ně využívat současnou čerpací infrastrukturu. Syntetická paliva mohou být použita jako příměs klasických paliv, tedy nafty a benzinu či mohou být spalována zcela samostatně. K nevýhodám těchto paliv patří velmi nízká energetická účinnost a také vysoké náklady na jejich produkci, při jejich výrobě je ale možné využít energii z obnovitelných zdrojů. Podle několik let starých studií by se v případě navýšení výroby a příznivých cen elektřiny mohla cena samotného syntetického paliva v budoucnu pohybovat kolem 1,4 eura za litr bez spotřební daně. Podle analýzy ekologické organizace Transport & Environment (T&E) však bude provoz automobilu na e-palivo během pěti let stát řidiče zhruba o 10 000 eur víc než provoz elektromobilu. Plány na výrobu syntetických paliv sahají až do počátků 20. století, v roce 1913 získal německý chemik Friedrich Bergius patent na technologii zkapalňování uhlí, které je tvořeno hlavně čistým uhlíkem. Převod na ropné produkty prováděl přidáním vodíku. V období druhé světové války představoval syntetický benzin vyráběný z uhlí strategickou surovinu, která nahradila ropu a jedním z největších výrobců syntetického paliva v celé třetí říši se stala rafinerie v Záluží u Mostu. Loni v prosinci německá automobilka Porsche otevřela továrnu na výrobu syntetických paliv v Chile. V pilotní fázi by měla vyrobit zhruba 130 000 litrů syntetických paliv ročně a v plánu je rozšíření kapacity na zhruba 550 milionů litrů ročně, což je však v celosvětovém měřítku stále zanedbatelné množství. Jen například v Německu ročně spotřebují osobní vozy několik desítek miliard litrů benzinu a nafty. Závod Porsche vybudovaný v oblasti Punta Arenas produkuje pomocí elektrické energie získané z větrných elektráren vodík a následně jej kombinuje s uhlíkem abstrahovaným z atmosférického oxidu uhličitého. Uhlíkově neutrální uhlovodíkové palivo (z hlediska „well-to-wheel“ je prý na stejné úrovni jako elektromobil) lze spalovat v motorech bez jakýchkoliv úprav. Do poloviny dekády Porsche plánuje zvýšit roční produkci na více než 55 milionů litrů a v roce 2027 by se mělo jednat dokonce již o 550 milionů litrů. Cenu takto vyrobeného paliva Porsche neuvádí. V pozdější fázi by ale údajně mohla být výrobní cena cca 47 Kč. To je ale hudba budoucnosti. Britská společnost Zero Petroleum, která využívá podobný proces pilotní výroby v závodě v Bicesteru, nyní nabízí jeden litr syntetického paliva za téměř 69 000 Kč. Využití syntetických paliv je možné například i v leteckých motorech jako alternativa k současnému kerosinu. Nizozemské aerolinky KLM uskutečnily v únoru 2021 jako první na světě komerční let s cestujícími s využitím syntetického leteckého paliva vyrobeného z udržitelného zdroje. Podle zástupců německé firmy Robert Bosch by do roku 2050 mohlo použití syntetických paliv, jako alternativa k elektrifikaci, ušetřit až 2,8 gigatuny oxidu uhličitého. Syntetická paliva bývají zaměňována za biopaliva, která se vyrábějí z biomasy a nevznikají akumulací elektřiny.