Je zřejmé, že půjde o sezonu nabitou domácími událostmi, hostováním hvězdných světových umělců, zájezdy do Asie, Evropy i Ameriky a nahráváním dalších symfonií do zamýšleného kompletu z díla Gustava Mahlera, ale též Šostakoviče a Brahmse.
„České“ gala s Gershwinem
Především se však první český orchestr bude věnovat Roku české hudby, jímž bude díky významným výročím Antonína Dvořáka (120 let od úmrtí) a Bedřicha Smetany (200 let od narození a 140 od úmrtí) rok 2024.
Rok české hudby otevře novoroční galakoncert z děl českých skladatelů (Smetana, Fibich, Janáček, Dvořák, Nedbal, Suk) s dirigentem Jakubem Hrůšou a houslistou Jiřím Vodičkou; jeho zajímavým vrcholem bude rovněž jubilující Gershwinova Ra
Po velkém úspěchu letošního koncertního provedení Dvořákovy Rusalky se nyní chystají premiérová koncertní nastudování dvou českých oper – jednoaktovky Ariadna Bohuslava Martinů s dirigentem Tomášem Netopilem a Janáčkových Příhod lišky Bystroušky s Jakubem Hrůšou.
Významným dvořákovským projektem České filharmonie je plánovaných devět koncertů hned zkraje sezony. Nabídnou tři slavné koncertantní předehry, tři instrumentální koncerty a tři vrcholné Dvořákovy symfonie. Sólisty budou německo-americký houslista Augustin Hadelich, španělský violoncellista Pablo Ferrández a maďarsko-britský klavírista András Schiff, který je pro příští sezonu ustanoven rezidenčním umělcem ČF.
Celý tento projekt orchestr se svým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem uvede nejprve na turné v Jižní Koreji a Japonsku v říjnu a listopadu a na jaře ve Španělsku, Belgii, Francii, Rakousku a Německu, aby zahraniční hostování ČF vyvrcholilo koncem roku trojím vystoupením v newyorské Carnegie Hall.
Katalog 128. sezony České filharmonie obsahuje 350 akcí pro předpokládaných 45 tisíc návštěvníků. Kromě „domácích“ umělců nabízí hostování například britsko-italského dirigenta Antonia Pappana (proslul mimo jiné dlouhodobým angažmá v Royal Opera House v londýnské Covent Garden), amerického klavíristy Emanuela Axe a dirigenta Franze Welser-Mösta. Debutanty v ČF budou dirigent Tugan Sochijev (při zahájení ruské agrese na Ukrajině okamžitě odešel z angažmá ve Velkém divadle v Moskvě i Toulouse) a britský specialista na barokní hudbu Nicholas Kraemer...
Mahler, Šostakovič, Brahms
Semjon Byčkov, jenž v září zahájil už šestou sezonu v České filharmonii, se kromě špičkových koncertů systematicky věnuje i Gustavu Mahlerovi: Třetí symfonii s německou mezzosopranistkou Christou Mayer a ženským a dětským sborem uvede v Praze a Baden-Badenu a využije pro nahrávku do mahlerovského kompletu.
Také s filharmonií nastuduje Šostakovičovu Leningradskou a Brahmsovu Druhou symfonii. Dvořákovy Sedmou, Osmou a Devátou symfonii a tři koncertantní předehry nahraje Byčkov s Českou filharmonií pro vydavatelství Pentatone. Beethovenovou Devátou pak oslaví společně dvacáté výročí vstupu České republiky do Evropské unie.
Špičkoví houslisté si na své nástroje berou hypotéku, říká koncertní mistr České filharmonie |
Aktuální sezonu šéfdirigent hodnotí velmi pozitivně, připomíná úspěchy, jež Česká filharmonie prokazatelně má, a s notnou dávkou emocí připomíná i vlastní zážitek se studováním a pak několikeré úspěšné provedení (rovněž v londýnské Královské opeře) Dvořákovy Rusalky. Vyzdvihuje českou muzikálnost, její obrovský hudební odkaz a zdůrazňuje, že „jakkoli složitý náš svět je, vždy v něm bude místo pro hudbu promlouvající přímo k lidskému srdci bez ohledu na to, odkud pochází; a to platí dnes ještě více než kdy jindy.“
Na otázku, zda jej po pětiletém angažmá v předním českém orchestru ještě něco z české hudby překvapuje, odpověděl Semjon Byčkov diplomaticky: „Překvapuje mě návrat k velkým skladatelům a jejich zásadním dílům. Ta díla se nemění, měníme se my v čase a v okolnostech, za jakých je vnímáme.“
