Zvýšení daní, konec výjimek a podpory spoření. Vláda ladí úsporný balíček, vynést může méně

Ministr financí Zbyněk Stanjura

Ministr financí Zbyněk Stanjura Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Ministr financí Zbyněk Stanjura
2
Fotogalerie

Nejpozději koncem dubna plánuje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) představit nepopulární kroky pro snížení rozpočtových schodků o 70 miliard korun. Úspory ve výdajích státu i opatření na posílení jeho příjmů pocítí drtivá většina občanů. Může se jich týkat růst cen zboží po spojení snížených sazeb DPH, zrušení daňových výjimek nebo ukončení podpory stavebního spoření. Návrhů je přes šedesát včetně loňských doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV). E15 zmapoval šance nejsledovanějších záměrů na schválení.

Z dosavadních jednání odborníků pěti koaličních stran plyne, že škrty a také dodatečné příjmy by mohly celkově vynést 40 až 50 miliard korun. A to i se započtením osekané valorizace důchodů, o níž bude teprve rozhodovat Ústavní soud. To je však méně, než Stanjura předpokládá. Piráti a STAN či TOP 09 přitom hovoří o snížení rozpočtového deficitu dokonce o 100 až 150 miliard.

Důvodem značných rozdílů v možném výnosu úsporného balíčku jsou politické spory o rodičovský příspěvek, úpravu výchovného pro seniorky nebo o státní podporu stavebního spoření. Vzhledem k odporu obcí může skončit nezdarem i snaha, aby stát získal část výnosu z případného zvýšení daně z nemovitostí. Na finální dohodu zbývá vládě pět týdnů.

Základní strategie balíčku je jasná. „Ekonomové doporučují úpravy dvě ku jedné, tedy dvě třetiny předpokládaných sedmdesáti miliard získat na straně výdajů a jednu třetinu na straně příjmů. Chceme-li snížit deficit státního rozpočtu, populární to nebude,“ řekl Stanjura. Přes dvě desítky miliard korun, které chce nalézt posílením příjmů, se nicméně na základě aktuálních odhadů jeví jako realistický cíl.

Odhodlání koaličního kabinetu má však své hranice. Například pro voliče občanských demokratů je těžko stravitelné zvyšování přímých daní. Proto se záměr Pirátů a STAN, kteří by vrátili zdanění fyzických osob a daňovou progresi před rok 2021, v balíčku pravděpodobně neobjeví. Stát proto bude i v dalších letech přicházet včetně pojistných odvodů až o 120 miliard korun ročně, jak vyčíslil NERV. „Pokud se vydáme cestou zvyšování některých daní, budeme zdaňovat více spotřebu, tedy například nepřímé daně, a nikoli daně zaměstnanců a OSVČ,“ trvá na svém Stanjura.

VIDEO: Rodičovský příspěvek na rok 2023

Video placeholde
• Videohub

Politicky nejprůchodnější je zvýšení odvodů z tvrdého alkoholu či tabáku a nárůst zdanění hazardu, byť musí vláda postupovat opatrně, aby nepřihrála zisky šedé zóně. Jen ze sázení stát vybere kolem devíti miliard korun. Úpravami vycházejícími ze škodlivosti jednotlivých druhů hraní o peníze lze podle Stanjury získat jednotky miliard navíc.

Že je kde brát, potvrzují data Eurostatu. Češi utrácejí za „neřesti“ kolem dvou set miliard korun ročně. Z toho přibližně polovina padne na tabákové výrobky a 80 až 90 miliard na alkoholické nápoje.  

Kritiku bank vyvolává návrh skoncovat se státní podporou stavebního spoření, což by vyneslo přes čtyři miliardy korun. „U stávajících smluv by se podpora mohla snížit na polovinu, tedy na nejvýše tisíc korun ročně. U nových smluv by se zrušila úplně,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss. KDU-ČSL má však i nadále pochybnosti a hodlá ještě jednat.

Podle NERV a dalších expertů se pomoc se získáním vlastního bydlení už před lety proměnila v dotované běžné spoření. „Podpora stavebního spoření nahrává spíše vyšším středním vrstvám. Tito lidé stále investují do vlastnického bydlení a nemovitostí obecně. Naopak chudí už spořit nemohou a nižší střední vrstvy na vlastní bydlení nedosáhnou, přitom obě skupiny přispívají na podporu stavebního spoření ze svých daní,“ shrnul argumenty hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.  

Další zdroje mají plynout z deseti až jedenácti daňových výjimek. Odborníci považují za neefektivní třeba slevu na nepracující manželku či manžela. Její zánik by státu uspořil nejméně pět miliard korun ročně. O stejnou částku by si rozpočtové výdaje polepšily po zrušení odpočtů úroků z hypotečních úvěrů ze základu daně.  

Státní rozpočet se propadá do stále horších čísel. Za první dva letošní měsíce skončil se 120 miliard korun, což je 40 procent z plánovaného deficitu na celý rok. To je hlavní důvod, proč musí vláda podle ekonomů co nejdříve přijít s konsolidační strategií.

Schválená a možná opatření (v miliardách korun)

Osekání červnové valorizace důchodů19
Zrušení slevy na nepracující manželku/manžela5
Nárůst zdanění tvrdého alkoholu a tabáku3 až 5 miliard
Ukončení státní podpory stavebního spoření4 miliardy
Zvýšení odvodů z hazardujednotky miliard
Omezení nebo zrušení dalších daňových výjimek
jednotky miliard
Sjednocení snížených sazeb DPH1,5 

Pramen rešerše E15, návrhy NERV