Vrchní ředitelka pro ekonomiku a zdravotní pojištění ministerstva zdravotnictví Helena Rögnerová. Foto: Radek Čepelák

Vloni došlo kvůli covidu k výpadku v produkci 1,5 miliardy korun. Zatím není jisté, zda ministerstvo vydá kompenzační vyhlášku

Senátní výbor pro zdravotnictví včera podpořil návrh zákona, který umožňuje vydat ministerstvu zdravotnictví vyhlášku, jež by kompenzovala případný loňský výpadek produkce zdravotních služeb způsobený dopady epidemie covidu-19. Plénum senátu o předloze pravděpodobně rozhodne příští týden. Podle vrchní ředitelky pro ekonomiku a zdravotní pojištění ministerstva zdravotnictví Heleny Rögnerové došlo k systémovému výpadku především v segmentu lázeňské a následné péče, celkově ve výši zhruba 1,5 miliardy korun. Zatím není jisté, zda by rezort vyhlášku vydal či zda se obrátí na zdravotní pojišťovny, aby to řešily individuálními dohodami. K rozhodnutí dojde během dubna.

Návrh zákona, který včera podpořil senátní výbor pro zdravotnictví, umožňuje ministerstvu zdravotnictví vydat podobně jako v předchozích dvou letech vyhlášku o kompenzacích zohledňujících dopady epidemie onemocnění covidu-19 pro rok 2022. Ty by se vyplatily v případě, že poskytovatelé zdravotních služeb by v reálné produkci doznaly skutečně zásadních výpadků. Podle předlohy tyto kompenzace nesmí převýšit zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven.

„Podle posledních dostupných dat zdravotních pojišťoven došlo v roce 2022 k významnému propadu zejména v segmentu následné a lázeňské péče, kde u některých typů péče došlo k poklesu až dvacet procent meziročně. Částečný propad v jednotkách procent je pak v nemocničních ambulancích nebo u zdravotních záchranných služeb,“ popsala senátorům vrchní ředitelka pro ekonomiku a zdravotní pojištění ministerstva zdravotnictví Helena Rögnerová. Celkově dosahuje výpadek výše asi jeden a půl miliardy korun.

Podle vrchní ředitelky není ještě rozhodnuto o tom, zda rezort skutečně kompenzační vyhlášku vydá. „Stále sbíráme data, v potřebném detailu je budeme mít na přelomu března a dubna. Uvidíme ještě, jestli ten propad bude jen v některých typech zařízení nebo jestli bude plošný. Pokud problémy nebudou velké, uvidíme, zda vůbec bude mít význam ji vydat, případně oslovíme zdravotní pojišťovny, aby ty výpadky zohlednily na základě individuálních dohod,“ upřesnila.

Případný návrh vyhlášky by ministerstvo podle Rögnerové připravilo v průběhu dubna tak, aby byla přijata ještě během první poloviny roku. Pak by se kompenzace stihly poskytovatelům vyplatit v rámci celoročního vyúčtování hrazených služeb.

Memorandum místo vyhlášky?

Systémový výpadek se však podle všeho týká skutečně především následné péče. „Těch deset až dvacet procent je významné číslo. Jedná se o segment, který má mzdové náklady do výše až osmdesáti procent, a když k tomu přičtete vyšší náklady na energie, tak jejich prostor, jak si s tím poradit, je velmi malý. Máme pochopení, že nemají možnost jako velké nemocnice dohnat péči například v plánovaných výkonech, kde jsou navíc bez limitací,“ sdělila senátorům vrchní ředitelka.

„U akutní lůžkové péče víme, že větší nákladnost covidových pacientů způsobila problémy v naplňování case-mixu. I to jsme připraveni eventuelně zkompenzovat. Daty si to potvrdíme a uvidíme,“ pokračovala dále. „Nechceme ale, aby se rozvinula debata o drobných kompenzacích jednotlivých ambulantních segmentů, kde to nebylo nutné a kde ty výpadky nesouvisejí ani přímo s covidem,“ dodala.

Případná vyhláška by neměla pojišťovnám způsobit vyšší náklad než zmíněných jeden a půl miliardy korun, což podle Rögnerové nepřesahuje výši zdravotně pojistných plánů. „Podle současných odhadů jsou zatím (jejich) náklady nižší o asi 2,4 miliardy korun, než bylo v plánech očekáváno, ovšem část těchto úspor plyne i z nižších nákladů na řešení epidemie covidu-19,“ uvedla.

Pokud by k vydání vyhlášky nedošlo, dává návrh zákon možnost poskytovatelům uzavřít s plátci individuální dohody. Rezort uvažuje podle Rögnerové i o variantě, že by se v takovém případě s pojišťovnami dohodl například na memorandu o narovnání nákladů v příslušných segmentech péče. „Pokud bychom tento nástroj v zákoně neměli, bylo by to vše jen na vůli zdravotních pojišťoven. A ty se často nechtějí uchylovat ke krokům, které nemají něčím podložené, protože pak podle nich přijde kontrola NKÚ a vytýká jim, že vydaly finanční prostředky zbytečně, protože k tomu neměly právní základ,“ konstatovala na závěr vrchní ředitelka.

Poslanecká sněmovna schválila vládní předlohu v únoru v rámci prvního čtení, plénum Senátu by o ní mohlo rozhodnout již na příští schůzi, která začíná příští čtvrtek. Předtím by však ještě návrh měl posoudit senátní ústavně-právní výbor.

-sed-