Oxidu uhličitého by muselo vypouštět do atmosféry o 48 procent méně, metanu o třetinu. Plynný obal Země se ve srovnání s polovinou devatenáctého století vlivem lidské činnosti ohřál už o 1,1 stupně. Dalších 0,4 je dnes už skoro jistých.
Hranice 1,5 °C by mohla padnout už během třicátých let jednadvacátého století. Při jejím překročení zasáhnou následky klimatické změny o stovky milionů lidí víc, než kdyby se cíl podařilo dodržet. Jak bude oteplení nad 1,5 °C vypadat?
Atmosféra se neohřívá rovnoměrně. V některých oblastech může proto teplota vzrůst ve srovnání s průměrným oteplením i dvou-až trojnásobně. Mohlo by se to týkat hlavně Arktidy. Dá se očekávat i nárůst teplotních extrémů. Vlny veder budou častější. V případě oteplení pod 1,5 °C by ohrožovaly maximálně 14 procent lidstva. Při dvou stupních to bude už 37.
Sexmise mořských želv. Samců ubývá kvůli oteplování, samice mají při hledání partnera potíže |
V Indii nebo v Pákistánu by po překročení hranice 1,5 °C mohly vlny veder přicházet pravidelně každý rok. Na druhou stranu ale nejspíš ubude silných mrazů. Chladná období všude na Zemi se zkrátí.
Ve velké části světa lze nejspíš čekat obtíže s dostupností pitné vody. Oteplení o 1,5 °C ohrozí podle výpočtů její zdroje pro přibližně 271 milionů lidí. Pokud se zemská atmosféra ohřeje o dalších 0,5 °C, bude to už 388 milionů.
Následky pro živou přírodu budou rovněž negativní. Při oteplení o 1,5 stupně se dá očekávat vymizení asi 70 a 90 procent korálových útesů. Když se teplota zvýší ještě víc, bude jich zánikem ohroženo až 99 procent. Korálové útesy zabírají jen asi 0,1 procenta mořského dna. Poskytují ale životní prostor celým 25 procentům všech mořských druhů.
Oteplování hrozí víc než kdy jindy. V Egyptě začal summit zabývající se změnami klimatu |
