Kabinet Petra Fialy (ODS) se snaží přilákat investice od amerického čipového obra Intel. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) se minulý týden během podnikatelské mise ve Spojených státech, které se zúčastnily zejména mladé technologické a IT firmy, setkal se zástupci Intelu a navštívil jeho kanceláře. Výrobce procesorů a dalších polovodičových technologií chystá masivní investice v Evropě a podle informací E15 je ve hře i Česko.
Největším chystaným projektem Intelu na starém kontinentu je stavba čipové továrny ve východním Německu, která má v první fázi stát 17 miliard eur, téměř 403 miliard korun. Intel už své plány oznámil, ale jednání pokračují. Německá vláda přislíbila dotaci 6,8 miliardy eur. Americký podnik nyní přišel s požadavkem na další tři miliardy až pět miliard eur. Důvodem je vysoká cena elektřiny, inflace a obecně rostoucí náklady.
Investice Intelu představuje pro Německo a Evropu strategický projekt. „Bude to drahé, ale je to třeba,“ prohlásil na své zatím poslední návštěvě Prahy německý kancléř Olaf Scholz. Podíl Evropy na globální výrobě čipů nedosahuje ani deseti procent.
Intel v celé Evropě plánuje vynaložit 33 miliard eur, zhruba 12 miliard má jít do rozšíření produkce v Irsku a další prostředky poputují do vývojových center.
Intel se o investice v Česku zajímá dlouhodobě. V minulosti například sondoval možnost otevření vývojového centra. Kvůli nedostatku lidí ale nakonec zamířil do Polska. Do Česka se ale nakonec přece jenom dostal, když koupil část brněnské firmy Netcope Technologies, dnes Magmio, zaměřené na vývoj technologie pro programování FPGA čipů (programovatelných až u zákazníka – pozn. red.), které se používají třeba ve vysokorychlostních síťových kartách v datacentrech. V Brně od té doby investuje, má tam desítky lidí.
Americká společnost na Moravě spolupracuje s firmou Codasip vyvíjející procesorová jádra. „Jde například o vzdělávací aktivitu Codasip University Program nebo iniciativu SecuRISC5 týkající se bezpečnosti čipů,“ shrnula mluvčí Codasipu Tora Fridholmová.
Síkela s Intelem jednal mimo jiné o situaci v polovodičovém sektoru, energetické krizi, nutnosti transformace dodavatelských řetězců a energetické infrastruktury a také o legislativě. Evropská unie připravuje zákon o čipech (Chips Act), jehož návrh během svého předsednictví v Radě EU vyjednalo Česko. Zákon má mobilizovat 45 miliard eur na výstavbu továren na výrobu polovodičů.
Vláda tento týden schválila návrh novely zákony o investičních pobídkách, která má mimo jiné podpořit podporu investic s vysokou přidanou hodnotou. Tým ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové (TOP 09) do novely prosadil podporu čipů a dalších polovodičů kvůli „závislosti podstatné části českého průmyslu na těchto technologiích“. Čipová část novely odpovídá evropskému zákonu o čipech. Česko by tedy mělo mít nástroj, jak zájem Intelu podpořit.
Intel Síkelovi představil také vizi budoucího technologického uspořádání v oblasti polovodičů. „Jednání zahrnovalo diskuzi o budoucích plánech Intelu nejen v rámci České republiky, ale v širším kontextu Evropské unie. Intel potvrdil své záměry rozšířit investice v Evropě. Pan ministr potvrdil připravenost České republiky poskytnout Intelu v tomto ohledu součinnost a podporu,“ sdělila mluvčí ministerstva průmyslu Miluše Trefancová.
„Intel uvedl ochotu spolupracovat s místním dodavatelským řetězcem včetně technologických startupů. Další kroky budou předmětem příštích jednání, ministerstvo průmyslu a agentura CzechInvest zůstávají s Intelem v úzkém kontaktu,“ dodala Trefancová.
