Foto ALDE Party, CC BY-NC 2.0
Karel Havlíček mluví o konzervativním posunu, Andrej Babiš o vlastenecké kampani. Vládu označují za progresivistickou a aktivistickou. Svůj posun k nenávistné a konspirující ultrapravici už ale hnutí ANO ve skutečnosti udělalo. Ve vylhané kampani proti Pirátům o stěhování uprchlíků do bytů v roce 2021 stejně jako o vstupu do války následujícím po zvolení Petra Pavla prezidentem na začátku tohoto roku přitakalo hnutí ANO dezinformačnímu vidění světa. To, že něco není pravda, ještě neznamená, že by to nemohla být pravda. V obou případech ANO volby prohrálo. Přitom není vůbec jasné, zda by hnutí nebylo úspěšnější, pokud by se ve své komunikaci zaměřilo především na příslib zvyšování životní úrovně, či alespoň jejího udržení, jako to dělalo v minulosti. Změnu každopádně neplánuje, jen to všechno chtějí hezky pojmenovat, a tak Babiš mluví o „vlastenectví“ a Havlíček o „konzervativním posunu“. Za „normální svět“ tak nově nebude bojovat jen vláda v čele s ODS, ale i opozice v čele s ANO.
Babiš na Václaváku
A nejsou to jen řečičky. Kultivovaný úřednicko-manažerský typ politika Karel Havlíček se v Otázkách Václava Moravce v klidu postavil za demonstraci na Václavském náměstí organizovanou Jindřichem Rajchlem z hnutí PRO, která skončila skandováním „Čechy Čechům“ u Národního muzea. Samotný finální incident sice místopředseda hnutí odsoudil, všemu zbývajícímu ale zdá se vyjádřil podporu a to, že samotní organizátoři se od závěrečné akce ani zdaleka nedistancovali, nechal bez komentáře. Na pódiu se před závěrečným pokusem strhnout vlajku z muzea řečnilo zejména o právu na dezinformace, zaznívala tam i hesla proti LGBTQ+, to vše říznuté ezoterikou a paranoiou neodmyslitelně spojenou s lidmi, kteří se před pár lety dali dohromady v boji proti „covidové totalitě“, kterou tou dobou řídil Andrej Babiš. Podle většiny řečníků žijeme v totalitě, na jejím začátku. Svět ovládá cenzura a vládní koalice vyhrála volby podvodem. Už dvě Babišovy kampaně ukázaly, že se nebojí ani tohoto slovníku.
Otevřený pokus Andreje Babiše uchvátit tyto hlasy každopádně může rozhádaným lídrům dezinfoscény ukázat, že jsou oproti jeho penězům a marketingu všichni srovnatelně marní.
Podnikatelskou perspektivou vypadá dezinfoscéna jako atraktivní segment voličů. Stačí vyhovět několika jejím mantrám o všudypřítomné cenzuře, totalitě a ukrajinizaci České republiky. Jenže je to až příliš jednoduché a zájemců je až moc. Otevřený pokus Andreje Babiše uchvátit tyto hlasy každopádně může rozhádaným lídrům dezinfoscény ukázat, že jsou oproti jeho penězům a marketingu všichni srovnatelně marní.
I když demagogové přetlačující se o místo na pódiích dezinfodemonstrací jsou sami cyničtí manipulátoři, většinou tam doputovali přeci jen na základě nějakého vlastního politického přesvědčení. Babišova cesta od středopravého liberálního manažerismu až do těchto vod byla ale poháněna čistým kalkulem. Ostře se vymezovat proti uprchlíkům začal až po několikaměsíčním čekání, kam se posune veřejné mínění, za suverenitu Česka rétoricky bojoval ve chvílích, kdy evropské úřady prověřovaly jeho střet zájmů, proti zelenému fanatismu a eurohujerství Pirátů se začal stavět, až když ho Ivan Bartoš a jeho strana začínali předhánět v preferencích.
Když to dělá miliardář
S vypouštěním nenávistných kampaní pak už babišovci nikdy nepřestali a dál hodlají nejspíš ještě přitvrzovat. Poslanec ANO Radek Vondráček se ve středu setká s místopředsedou Trikolory Petrem Štěpánkem, poslancem Jiřím Kobzou z SPD a místopředsedou strany PRO Petrem Vackem. Celou akci pořádá ultrakonzervativní akce D.O.S.T. v rámci tzv. Hovorů na pravici a jmenuje se Proti sobě, nebo raději společně? Hnutí ANO se tedy jakékoliv spolupráce tímto směrem neštítí, otázka je spíš to, co si od ní slibují špičky organizací jako Trikolora nebo PRO a zda by jim Babiš byl ochotný nabídnout volitelná místa.
Rajchl a Okamura jsou multimilionáři, kteří ze současného systému výrazně profitují a nechtějí na něm nic zásadního měnit. Jen nemají rádi agendu lidských práv, ekologii, antirasismus, menšiny a další podobná témata. Babiš taky nechce na stávajícím systému nic měnit, ale potřebuje nějakým způsobem ventilovat hněv širokých vrstev, a tak říká to stejné co milionáři s politickými ambicemi. Jenže sám je miliardář. Má dost peněz a politických zkušeností, aby vliv těchto myšlenek ve společnosti dále normalizoval a dostával je do centra politického boje. Jeho politické podnikání má úplně jiný rozměr a jeho projekt je taky realističtější a dokáže oslovovat lidi i mimo konspirační bublinu.
ANO například odmítá uvažovat o referendu o vystoupení z Evropské unie. V tom je ale i úskalí Babišovy nabídky dezinfoscéně a obecně ultrapravici. Může vypouštět kolik chce nenávisti vůči Bruselu, Green Dealu nebo progresivismu, ale neochota vystoupit z EU ho bude v očích například příznivců Trikolory, vždycky činit pokryteckým. To ale neznamená, že snaha ulovit Okamurovy skutečné i potenciální voliče, nebude tím ostřejší.
Autor je redaktor Alarmu.