A cukráři nebudou mít co… Inženýři za oceánem vytiskli cheesecake na 3D tiskárně

Oblíbený dezert je vytištěn ze sedmi ingrediencí, které jsou čistě veganské. A možná nebude chutnat tak, jak vypadá.

Filip HouskaFilip Houska

cheesecake_1-1

Reprofoto: New Scientist/YouTube

Cheesecake, který vyrobila 3D tiskárna

0Zobrazit komentáře

Cukrařina bývá dřina. Profík v oboru musí být kreativní, zručný, esteticky naladěný – a především trpělivý. Musí vědět, jak na sebe jednotlivé ingredience skládat, aby hrály chutěmi i barvami, současně musí klást důraz na to, aby finální produkt vypadal tak, že by kvůli němu člověk i rozbil výlohu. Ledaže? Ledaže by si koupil 3D tiskárnu, která by skoro vše udělala za něj. Nebo se spojil s inženýry z Kolumbijské univerzity, kteří v tom už mají zkušenosti.

Gastronomie se posouvá do sfér, o nichž by si svět ještě před deseti lety myslel, že jsou bláznivé. Dnes už není výjimkou, že vznikají rostlinné alternativy Nemaso nemasoRostlinné maso i maso kultivované v laboratořích bez utrpení zvířat vzalo gastronomii… Více informací k tradičním pokrmům ze zvířat, přičemž pár firem na tom postavilo poměrně solidní byznys. A vlastně není ani výjimkou, když se tradiční kulinářské nástroje vymění za přístroj, který podle mnohých nemá v gastru co dělat. Tím je 3D tiskárna.

Podobně jako izraelští vědci před pár lety zkoušeli na 3D tiskárnách vytisknout různé druhy steaků, teď i Američané přišli na způsob, jak využít sílu trojrozměrného tisku k výrobě jídel. Inženýři z prestižní americké Kolumbijské univerzity na 3D tiskárně nechali vytisknout cheesecake, jednu z nejznámějších cukrářských pochoutek. A použili k tomu přesně sedm ingrediencí (samozřejmě veganských).

Cheesecake má na rozdíl od flákot masa mnohem komplikovanější strukturu – zařízení musí být přesně naprogramované tak, aby dokázalo nanést nejen základní kostru, ale také několik vrstev do výšky. K tomu použili technologii takzvaného fused-deposition modelingu, která se standardně nasazuje při výrobě plastových dílů, ovšem upravili ji tak, aby tiskárna mohla přísady tepelně zpracovávat pomocí laserů.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Trysky 3D tiskárny pak naplnili pastami z grahamových sušenek, arašídového másla, jahodového džemu, banánového pyré, třešňové šťávy, polevy a Nutelly, nastavili správný režim a nechali stroj pracovat. Hned napoprvé se to prý nepovedlo – zabrat to mělo sedm pokusů, než se před strojními inženýry lomeno novodobými cukráři představil zázrak v podobě cheesecaku, který nepoznal preciznost lidské ruky.

„Řízení vytlačovací dráhy tiskárny nám dává možnost vytvářet jedinečné mřížkové struktury a vzájemně provázané kombinace složek, které jinak nelze vytvořit běžnými vytlačovacími nebo lisovacími metodami,“ říkají výzkumníci a doplňují, že do budoucna budou chtít vylepšit i vizuální podobu svých pochoutek. Prý „není nutné, aby cheesecake vypadal tak, jak vypadá“. Chuťové pohárky totiž svým vzhledem příliš nenastartuje.

Instantní tekutý chléb. Němečtí mniši přicházejí s pivem v prášku, ke kterému stačí jen přidat vodu

Instantní kávu či puding dnes bereme jako něco zcela běžného. V budoucnosti by se k nim mohlo přidat též instantní pivo z německého pivovaru.

pivo-v-prasku

Foto: Midjourney

Pivovar prozatím své pivo nepředstavil, proto jsme požádali umělou inteligenci, aby navrhla jeho podobu

0Zobrazit komentáře

Může to znít skoro jako rouhání, v německém pivovaru Neuzeller Klosterbräu ovšem skutečně pracují na konceptu instantního piva v prášku. K němu jen stačí přidat vodu, chvilku míchat a rázem máte pivo i s pěnou. Podle pivovaru se jedná o cestu, jak ušetřit na nákladech a zároveň chránit planetu před znečišťováním.

Instantní káva, limonáda, puding či nálož proteinů, to všechno je dnes zcela normální. V Německu však chtějí proměnit podobným způsobem i způsob přípravy piva. Zapomeňte na tanky, sudy a pípy. K „načepování“ jednoho oroseného by v tomto případě měla stačit jen odměrka sypké směsi a voda.

Může to působit jako nápad jednoho z mladých alternativních minipivovarů, kterých v poslední době i u nás vznikla celá řada, ve skutečnosti v klášterním pivovaru Neuzeller Klosterbräu vaří mniši pěnivý mok již téměř 500 let. Důvodem, proč se rozhodli takový nápoj vyvinout, je podle nich snaha snížit uhlíkovou stopu, kterou za sebou produkce a distribuce piva zanechává.

Mniši argumentují zbytečným transportem těžkých obalových materiálů, do kterých je pivo stáčeno, a také faktem, že přepravní hmotnost vytváří z více než 90 procent voda. Prášek by navíc měl umožnit více šetřit na spotřebě surovin, energie a také práce, které jsou pro výrobu piva zapotřebí.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Na vývoji instantního nápoje spolupracovalo s pivovarem hned několik partnerů, mezi kterými je rovněž automobilka BMW. I to je důvod, proč se prvním instantním produktem stalo pivo bez alkoholu. Podle vedení pivovaru má však společnost v úmyslu časem začít dělat také alkoholické varianty.

Pivovar by chtěl mít kompletní produkt hotový do tří měsíců a následně začít hledat partnery a investory, se kterými by novinku uvedl na trh. Vedení si však uvědomuje, že se jedná o trochu kontroverzní produkt, a proto by ho nejdříve chtělo nabídnout zákazníkům v Asii či na africkém trhu, kde není vztah k pivu tak silný jako v Evropě a spotřebitelé by ho mohli přijmout daleko snadněji.

Novinka by mohla zcela změnit způsoby podávání piva

Screenshot

Přečtěte si takéHollywood se pouští do AI. Aronofsky ukazuje první generovaný filmHollywood se pouští do AI. Režisér Rekviem za sen založil studio a ukazuje první generovaný film

„Víme, že klasičtí pijáci plzeňského piva a všichni milovníci řemeslného piva, zejména v Německu, budou k našemu produktu zpočátku skeptičtí,“ uvádí generální ředitel Stefan Fritsche. „Nejde jen o uvedení nového produktu na trh, ale o narušení obchodního modelu. Jako naši hlavní cílovou skupinu proto nevidíme primárně klasického německého koncového spotřebitele, ale globální prodejce, kteří nemusejí mít nutně pivovarnické znalosti.“

Pivo v prášku není zcela nový pojem, doposud se však tímto spojením označovaly především sladové koncentráty určené pro následné vaření piva konvenčním způsobem. Nicméně s podobnou koncepcí jako Němci před několika lety přišel i dánský pivovar To Øl, jejich produkt se však na trh nedostal. Zda se bude Němcům dařit lépe ukáže čas. Do té doby lze vést nad klasickým pivem debaty, zda něco takového vůbec může dobře chutnat a dává smysl.