Říká se jim shadow, nebo dark kitchen a navzdory označení, které evokuje nekalý byznys, v nich nic nelegálního neprobíhá. Specifický je jejich způsob fungování. „Restaurace se otvírají v prostorách, které nemusí být na nějaké viditelné ulici, mít místa k sezení, ale je tam kuchyň, nebo jich může být i několik, klidně různé restaurace, a jsou provozovatelé, co ty kuchyně staví a pak je pronajímají jednotlivým brandům, aby tam šly vařit a ten provoz měly jenom pro rozvoz,“ popisuje Jan Foret globální trend, který coby šéf tuzemského zastoupení rozvážkové firmy Wolt registruje i v Česku. K tomu, že by se u nás stavěly nové byty bez kuchyní jako v některých asijských zemích, kde se rozvoz jídla rozmohl natolik, že se doma už nevaří, podle něj zatím nesměřujeme. Zájem zákazníků ale roste.
Netají se tím, že do budoucna by měl být Wolt obchodním domem v kapse. Službou, prostřednictvím které si uživatel koupí všechno, co doma potřebuje, a přibližně do půlhodiny to i dostane, aniž by musel někam chodit. „Než se obléknu, dojdu třeba na tramvaj, dojedu do obchodu, tam si to vyberu a zase dojedu zpátky, tak už to můžu mít dávno doma, ať už je to v podstatě cokoliv,“ přibližuje Jan Foret vizi společnosti, která vznikla v roce 2014 ve finských Helsinkách a o čtyři roky později vstoupila na český trh. Své online nákupní centrum zastřešila firma rozvážkou jídla, kterou následně rozšířila o potraviny, a postupně doplňuje další kategorie zboží.
K tomu, aby byl obchodní model funkční, potřebuje Wolt nejen atraktivní nabídku, ale i kvalitní logistiku. Během pandemie přitom čelil stížnostem některých restauratérů, kteří kritizovali 30% výši provize, jenž si firma účtuje z každé objednávky. Pod vlivem ekonomické krize se zase ozvali kurýři. Ti nespokojenost s nově stanoveným finančním ohodnocením demonstrovali začátkem roku na Václavském náměstí. „Nám to samozřejmě bylo velmi líto, že nějaká část našich kurýrských partnerů se rozhodla protestovat proti změně, kterou jsme udělali. Teď to možná trošku odlehčím, z toho globálního pohledu, z toho big picture pohledu to byla velmi malá část kurýrů, která v ulicích protestovala. Naši logistiku to nijak neovlivnilo, naopak po té změně, kterou jsme udělali, kvůli čemu vlastně protestovali, tak jsme dostali rekordní množství nových přihlášek, že by lidi chtěli jít dělat partnerského kurýra, že by pro nás chtěli rozvážet,“ říká s tím, že se adekvátní podmínky pro kurýry snaží zajišťovat dlouhodobě, uvědomují si totiž, že jsou na jejich práci existenčně závislí.
„Přiznali jsme, že několik dní potom, co došlo ke změně, tak průměrná hodinovka, kterou si vydělají, klesla. Ne kvůli změně modelu, ale kvůli tomu, že zájem ze strany partnerských kurýrů se zapojit na platformu a rozvážet byl tak velký, že jsme ho vůbec nedokázali předpovědět. Někteří kurýři, kteří třeba už nějakou dobu nejezdili, ať už několik týdnů, nebo měsíců, si to najednou chtěli vyzkoušet a s tím my nedokážeme nic efektivně udělat. Je důležité si uvědomit, že to, co si kurýr vydělá, je nějaký poměr mezi tím, co dostane za jednotlivou zakázku, a kolik těch zakázek dokáže v rámci toho času rozvést. To dá dohromady jeho hodinovou odměnu. A tím, že kurýrů se najednou zapojilo naprosto nečekané množství, tak jednorázově, velmi krátkodobě klesly výdělky na platformě a pak se po několika dnech zase vrátily na tu úroveň, kde byly předtím. Takže my teď fungujeme úplně na stejném průměrném výdělkovém modelu, jako jsme byli předtím,“ vysvětluje Foret příčinu problému, na který zareagovali vyhlášením stop stavu v příjímání nových uchazečů. „Je to naprosto svobodný vztah. To znamená: já žádnému kurýrovi nemůžu nakázat, že přijde v pondělí ráno v devět hodin na platformu, připojí se a tam zůstane až do osmi do večera. Zároveň to stejně funguje oboustranně, takže on se může rozhodnout, že třeba se připojí na celý den, anebo se nepřipojí vůbec,“ dodává s tím, že z dat, která má Wolt k dispozici, vyplývá, že většina kurýrů si rozvozem přivydělává a jezdí možná 20 hodin týdně.
