Ruský list Kommersant z prohlášení ukrajinského štábu citoval, že nejde o výměnu zajatců, ale repatriaci těžce raněných, jak to stanoví mezinárodní humanitární právo, resp. Ženevská úmluva o zacházení s válečnými zajatci. Ruská strana se zatím k ukrajinskému kroku nevyjádřila, dodal deník, podle kterého lze na záběrech z přepravy zajatců rozpoznat pět či šest vojáků.
„Stát-agresor, který systematicky pohrdá mezinárodními normami, dosud zadržuje jako rukojmí tisíce ukrajinských občanů, včetně vážně nemocných a raněných, a to i civilisty, děti a ženy, seniory a také ty, kteří se dostali do ruského zajetí ještě před vpádem ruských vojsk,“ uvedl ukrajinský štáb.
Upozornil, že všechny zmíněné kategorie občanů měly být podle mezinárodního humanitárního práva repatriovány na Ukrajinu. Ale Rusko nejenže pokračuje ve věznění rukojmích, ale odmítá k nim umožnit přístup zástupcům Mezinárodního výboru Červeného kříže, ani jim neumožňuje spojit se s příbuznými či nezajišťuje náležitou stravu a lékařskou péči. Místo toho prý úmyslně v zajetí vytváří nelidské podmínky.
Ukrajina proto vyzvala mezinárodní společenství, aby zesílilo tlak na Rusko a přimělo je dodržovat mezinárodní humanitární právo a propustit ze zajetí všechny nezákonně zadržované Ukrajince, zdůraznil štáb.
Kommersant připomněl, že naposledy si obě strany vyměnily zajatce 7. března, kdy se do Ruska podle ministerstva obrany vrátilo 90 ruských vojáků, zatímco šéf kanceláře ukrajinského prezidenta ohlásil návrat 130 ukrajinských vojáků. Přesný počet zajatců na obou stranách není znám, ale odhaduje se, že jde o tisíce lidí.
Ukrajinské úřady v pátek také oznámily, že na Ukrajinu se vrátila těla 83 zabitých ukrajinských vojáků. Předání těl se uskutečnilo v souladu s ženevskou úmluvou.
Válka, která začala invazí ruských vojsk z loňského 24. února, podniknutou na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina, si podle odhadů již vyžádala statisíce zabitých a zraněných vojáků na obou stranách a životy tisíců civilistů. Miliony lidí přišly o své domovy.
22. září 2022 |
