Deník Financial Times už dříve upozornil na to, že stínová flotila se může snažit vydávat přepravovanou surovinu za jinou než ruskou a zároveň může být provozována bez potřebných pojištění. Někteří představitelé tohoto odvětví se proto obávají, že tento nelegální obchod může podkopat desetiletí trvající úsilí o zvýšení bezpečnosti lodní dopravy a snížení negativních dopadů této sféry na životní prostředí.
Mnoho výrobců, pojistitelů i dalších společností po celém světě ustoupily v posledních měsících od poskytování služeb lodím, které přepravují ropu ze sankcionovaných států. Mezi ně se kromě Ruska řadí také Írán nebo Venezuela. V konečném důsledku to ale znamená, že nad těmito plavidly je mnohem menší dohled a kontrola, což přináší celou řadu problémů.
„Riziko nehodovosti v posledních měsících rozhodně vzrostlo. Tyto lodě jsou totiž řádově mnohem starší a nedobře udržované,“ uvedl pro agenturu Reuters generální ředitel společnosti provozující několik tankerů, kterým je Eric Hanell.
Hrozí ekologické katastrofy?
Řada odborníků se tak obává, aby se neopakovaly katastrofální nehody z konce minulého století. Mezi nimi dominovala kupříkladu nehoda tankeru Exxon Valdez na Aljašce v roce 1989, která způsobila ničivé škody. Podle analýzy agentury Reuters došlo v této souvislosti během loňského roku k osmi nepříjemným haváriím u lodí, které přepravovaly suroviny ze sankcionovaných států. Řadily se mezi ně kupříkladu incidenty u Číny, Kuby nebo Španělska.
To je stejné číslo jako za poslední tři roky dohromady. Žádný z těchto incidentů každopádně nepřivodil vážnější zranění ani významnější negativní dopady na životním prostředí. Někteří odborníci se toho ale do budoucna začínají obávat.
„Ruská stínová flotila není po technické stránce prověřena, a to je poměrně znepokojivé. Nemáme přehled o údržbě ani bezpečnosti. Nikdo neprovádí kontroly,“ uvedl pro agenturu Reuters Jan Dileman, který je prezidentem společnosti Cargill, jež působí ve sféře námořní přepravy.
Mezi osm loňských problematických incidentů stínové flotily se řadil i případ tankeru Linda. Po jeho zadržení kontroloři zjistili, že neplnil právní předpisy OSN o znečištění. Tankeru chyběly potřebné systémy, které slouží ke snižování úniku škodlivých látek do ovzduší a provozovateli lodi tak byla udělena pokuta ve výši 80 tisíc euro (asi 2 miliony korun).
Ve východní Číně na jaře loňského roku najel na mělčinu tanker Arzoyi, který převážel íránskou ropu. To podle tamějších úřadů vedlo k tomu, že v přístavních vodách vznikla ropná skvrna, se kterou se technici museli potýkat.
Odhady o četnosti stínové flotily se mezi odborníky liší. V průměru se ale odhaduje, že v rámci ní momentálně funguje 400 až 600 lodí, což je zhruba pětina globální flotily ropných tankerů. Její velikost je ale v praxi poměrně složité měřit. „Naše data ukazují, že nyní dosáhla na přibližně 650 jednotek,“ řekl Andrea Olivi, který je vedoucím přepravy u obchodníka s komoditami Trafigura a dodává, že dvě třetiny z tohoto počtu slouží pro přepravu ropy.
Podle společnosti VesselsValue je nyní z celkového počtu 2 296 tankerů v globální flotile 774 tankerů starší patnácti let.
